Dipper se na místě objevil ještě vteřinu před tím, než se Mabel probudila. Levitoval vedle ní a užíval se ten pocit, že není sám. Že jeho sestra, jeho spřízněná duše, jeho Mabel o tom všem ví a stojí při něm. Možná jí nestihl říct úplně všechno. A možná ani nechtěl. Proč by ji měl zbytečně plašit? Jen by se o něj ještě víc bála.

Najednou se probudila. Dipper to poznal ještě dřív, než otevřela oči. Teď, když byl démon, dokázal vnímat věci, které předtím přecházel bez povšimnutí. Zvuk slunečního paprsku, bušící srdce a vůni vody. Smutnou ironií bylo, že mu to teď bylo vcelku na nic.

Mabel se zavrtěla a pak otevřela oči. Dipper v ní dokázal číst jako v otevřené knize. Mrzutost z ranního vstávání, překvapení a uvědomění. Najednou vyskočila na nohy, tak rychle, že nestihl uhnout a ona jím prošla. Ani se nad tím nepozastavila a upalovala směrem k Chýši.

Chlapcovi chvíli trvalo, než se mu podařilo ovládnout svůj silně se vzpouzející žaludek. Nenáviděl to. Kdykoliv přes něj někdo prošel, zamrazilo ho a udělalo se mu mdlo. Rozhodl se pro jednou nechat Mabel, ať si poradí sama. Mávl rukou a bez jediného zaváhání otevřel portál přímo do Unova domu. Nač se přece namáhat nějakým chozením, že ano.

Sotva vešel, věděl, že je něco špatně. Možná to byla Tecyina tvář zkroucená bolestí nebo Kyla zmítající se v křečích na podlaze. Anebo si všiml rozházených knih v poličce. Bůhví. Jisté ale je, že zalapal po dechu, když se přímo před ním objevil Bill Cipher.

Vlastně ani nevěděl, co ho na tom tak překvapilo. Byli přece spojenci, Bill mu pomáhal, hledal informace o tom, jak by se mohl stát zase člověkem. Přesto vztek, který v něm přímo vřel, nemohl jen tak zakrýt.

Chvíli ani jeden z nich nic nedělal. Pak se Dipper zničehonic usmál a ukázal na křeslo. "Moc rád tě tady vidím. Posaď se a udělej si pohodlí." Luskl prsty a obě dívky byly náhle v pořádku. Vyptávání na to, co se tady dělo před jeho příchodem bude muset nechat na jindy.

Kyla se postavila, setřásla ze svých silonek prach a ladně se usadila vedle žlutého trojúhelníku. Dipper si všiml, že znamení na jejím těle zářila jasným fialovým světlem. Jako kontrolky, které každou chvíli explodují.

"Vidím, že už jsi svým schopnostem přišel na kloub. To velmi rád slyším," pousmál se Bill a zatočil svým kloboučkem.

"To je pravda. A taky vím, kdo za tím má prsty." Dipperův hlas byl chladný a vypočítávý, jakoby místo něj mluvil někdo dočista jiný.

"Klouby, prsty, co bude dál?" Poznamenala Kyla sarkasticky, zatímco Tecy vyměňovala obvazy. Byly celé od krve.

"Opravdu? A kdo tedy?" Tázal se Bill, předstírajíc vzrušení. Vypadalo to, že je pevně odhodlaný Kylinu přítomnost ignorovat.

"Opravdu. A stojíš za tím ty, Bille." Dipper se posadil na židli. "To ty jsi ovládl Unovo tělo, to ty jsi vydal Tecy upírům. A proč? Jen abys vyzkoušel moje schopnosti. Všechno mi to došlo teprve nedávno. Mazaný plán, jen co je pravda." Tón, kterým Dipper mluvil kolísal kdesi mezi konverzačním a vraždícím.

"Velmi mě těší, že dokážeš tuto skutečnost ocenit," zavrkal Bill s širokým úsměvem a usrkl z kalíšku kávy, který si jednoduše přikouzlil.

"To bohužel nedokážu," poznamenal chlapec. Lehce mu zacukaly koutky úst. "Ale co dokážu, je dát do nosu tomu, kdo si to zaslouží."

Bill se zašklebil. "Konec hrátek, Pinesi." Dipper lehce pootevřel ústa. Bylo to poprvé, co mu tenhle žlutý démon řekl jménem. "Musím uznat, že jsi mě opravdu mile překvapil. Jistě, pokud by nebylo mojí kamarádky Kyly-"

"Nejsem ničí kamarádka," vyštěkla na něj Kyla s dýkou okamžitě vytasenou před sebe. Dippera napadlo, jestli ji k té paži nemá přírostlou. Možná nebyla úplně nejlepší člověk na ošetřování raněného. "A tvoje už rozhodně ne, Ciphere. Všechno špatný, co se kdy stalo, je tvoje chyba."

"Teď mi trochu křivdíš," ušklíbl se Bill. Přestože vypadal stále stejně, Dipper poznal, že je z dívčiny dýky lehce nervózní. Aby taky ne, když byla vyrobena na zabíjení démonů. "Ale zpátky k našemu rozhovoru. Dost by mě zajímalo, kdy jsi si uvědomil, co všechno jsem způsobil."

"Ta knížka," začal Dipper vysvětlovat a ukázal na bichli ležící na stole. "To je Unův deník. Ano, Kylo, deník má deník. Pročítal jsem si ho a zjistil jsem, že si ho zapisuje už tři roky, každý den, přesně ve tři odpoledne. Dnes byl celý den doma, někdy před třetí jsem ho opustil. Přesto nemá dnes zapsaný žádný zápis."

"Vaše inteligence mě velice překvapuje. To je všechno, co máš, génie?" Ušklíbla se Kyla a zastrčila dýku do pouzdra.

"Ale vůbec ne. Tohle byla jen ta poslední kapka. Už předtím se jsem si uvědomil, že se Uno, alias Bill, chová divně. V té restauraci mi připadal spíš takový ten intelektuální typ, ten, kdo si všechno do puntíku promysli. Billův Uno byl zbrklý, hysterický a podivný. Nejdřív jsem si myslel, že je to tou starostí o Tecy, pak jsem si ale tak jistý nebyl. Teď už vím, proč mi dal tolik zbraní. Chtěl vyzkoušet, jakou si vyberu. Všechno to měl do puntíku naplánované. Až mi to připadá hloupé. Plýtvat tolik talentu, kvůli takové prkotině." Dipper pokrčil rameny.

"Udělal jsi na mě dojem, nedochůdče," ušklíbl se Bill a postavil se. "Brzy ovšem pochopíš, že to vůbec nebyla hloupost. Prozatím se mějte krásně. Přeji Tecy brzké uzdravení," poklonil se a zmizel.

(...)

Dipper stál pořád na tom samém místě, až Kylu na malou chvilku napadlo, zda se z něj nestala socha. Pak sebou hnul a opatrně se posadil do křesla, které dosud okupoval Bill. Jeho pohyby působily strojeně, chladnokrevně, a až přespříliš ladně.

"Dippere, všechno vphoho?" Zeptala se ho Kyla pro jistotu. Odpovědi jí bylo pouhopouhé zamručení. Chlapcův pohled jí napovídal, že je pro tuto chvíli duchem nepřítomný.

"Dippere, teď se chováš přesně jako Bill. Vzpamatuj se přece," přemlouvala ho. Neměla však na žádné hádky náladu, proto byl její tón trochu váhavý. I protentokrát se Dipper vzmohl jen na "hmmmm", teď ovšem bylo ještě o něco víc vzdálené.

"Sakra, Tecy tě potřebuje," vypálila dívka poslední zoufalou kartu. Vlastně nevěděla, proč se o toho kluka stará. Nezná ho. Neví kdo to je. A už vůbec jej nemůže řadit mezi své známé, natožto přátele. Přesto jí osud tohoto démona nebyl úplně volný. Zamračila se nad svými myšlenkami a zapřísáhla se, že od této chvíle bude víc odtažitá.

"Cože? Říkala jsi něco? Asi jsem tě přeslechl, promiň." Dipper se usmál a pak se pohledem plným obav zadíval na ležící dívku. "Jak na tom je?"

"Zkus hádat," protočila Kyla panenky, ale v duchu se tetelila. Ten správný Dipper je zpátky.

"Co jí může vyléčit?" Položil jí chlapec vcelku podstatnou otázku, na kterou bohužel odpověď neznala. Jen od něj odvrátila pohled. Dipper gesto pochopil a ztichl. Moc dlouho mu to ale nevydrželo. "Co se stalo předtím, než jsem přišel?"

"Bill se tady prostě objevil. Zatleskal a mě připadalo, jakoby jsem měla žaludek v jednom ohni. Ohyzdný pocit." Zatřásla hlavou, až se jí vlasy rozletěla na všechny strany. "Pak vím, že jsi přišel a lusknutím prstů nás z toho dostal. A jinak, nemůžeš stejným způsobem pomoct Tecy?"

Dipper sklesle zavrtěl hlavou. "Bohužel. Můžu vyrušit jen démoni magii a i to dělám dost nerad."

"Před chvílí jsi na to moc nevypadal," podotkla dívka hlasem, který se na konci zlomil. Nenáviděla se za svou slabost.

Dipper mlčel a Kylu na chvíli napadlo, jestli to už trochu nepřehnala. Pak se jeho tvář naplnila zvědavostí a ona s úlevou zjistila, že je vše v pořádku. "Když jsem tě tehdy potkal, mluvila jsi úplně jinak. Proč? Proč se pretvařuješ?"

"Fakt nejseš odtud," komentovala jeho otázku s úšklebkem. "A to je dobře. Představ si, že jde chlap v noci po ulici a uvidí ženskou. Pěknou ženskou, musím podotknout. Musím se umět bránit."

"Takže ty řeči o dýkách....," rozvíjel Dipper její myšlenku a ona málem viděla, jak se v jeho hlavě otáčí kolečka.

"Má mého potencionálního nepřítele zastrašit nebo aspoň varovat," dokončila za něj Kyla. "Ale myslela jsem, že už ti to došlo, Sherlocku."

"Nedošlo. Díky za vysvětlení," pousmál se chlapec.

"Pohodka. Teď pohlídej Tecy, musím si pročistit hlavu." Vstala, nevšímaje si Dipperova ublíženého pohledu, vyšla ven.

***

Ahojky!

Zpočátku bych se chtěla omluvit všem milovníkům ostatních postav než je Dipper a Kyla (což je asi spousta lidí😂), že to tady mám vlastně jen z "jednoho" pohledu. Potřebovala jsem ale nějaký věci dovysvětlit a doladit. Tak snad se líbilo.❤

Příště se podíváme za Gideonem!

Páčko😂