„Jdeme"řekl Ryan u snídaně,které jsem se ani nedotkla.

Kousek od nás byla jeho služebná,takže jsem měla aspoň trochu jistou,že se bude chovat dobře.

Vstala jsem a následovala ho k autu.„Běž do auta"odemkl ho a vrátil se do domu.

Udělala jsem,co chtěl a zavřela oči.V hlavě mi pořád probíhal včerejší večer.

Jeho rodiče,mojí rodiče,smrt mé matky,smrt jeho otce,jeho matka.Pořád dokola a dokola.Jako film,který se nedá zastavit a vy na něj musíte neustále koukat.

Bouchnutí dveří mě dostalo zpátky do reality.Ignorovala jsem Ryanovu přítomnost a dívala se z okna.

Ozval se zvuk motoru a auto se rozjelo.

Celou dobu vládlo v autě ticho.Ani jeden z nás neměl potřebuju s tím druhým mluvit.

Ryan zastavil před domem.Vzala jsem si tašku a otevřela dveře.

„Ještě moment"promluvil Ryan.

Zastavila jsem se v pohybu a podívala se na něj.

„Víš,jak se máš doufám chovat?"zeptal se. Protočila jsem nad jeho otázkou očí.Hned na to mi,ale na tváři přistála silná facka.

„Ještě jednou budeš drzá a osobně tě oddělám.Nejprve Horana a pak tebe.Tak jako můj otec oddělal tvou matku"rýpl si a já cítila,jak se mi do očí derou slzy.

„Jestli nechceš skončit,jak ona,tak dělej co říkám"natáhl se a otevřel kastlík.

Něco z něj vytáhl a já při zjištění,co to je ztuhla.

„Pěkná zbraň,mám ji až z New Yorku.Sice na blízku,ale je úžasně přesná a spolehlivá"podíval se na mě a začal mi s ní projíždět po krku.

„Zapamatuj si,že nežertuju.Nikdy"řekl a vrátil zbraň na své místo.

„Už můžu jít?"zeptala jsem.
„Běž"nastartoval.Vystoupila jsem,zabouchla dveře a šla do bytu.

Jakmile jsem odemkla dveře,uhodila mě do nosu vůně vajíček.Emily musela být vzhůru.

„Ahoj"pozdravila jsem ji a bez čekání na odpověď zmizela v pokoji.Tašku jsem hodila na zem a přešla do koupelny.Vysvlékla jsem se do spodního prádla a pohledem zavadila o zrcadlo,kterému jsem se dneska zatím úspěšně vyhýbala.

Na rukách jsem měla modřiny,které zatím měli jenom lehce žlutý nádech.Jsem si jistá,že zítra budu fialové.

Modřiny jsem měla i na bokách a stehně.Bohužel ty,už byly viditelné.Lehce jsem se jich dotkla a sykla.

Byla jsem znechucená pohledem na sebe.Odtrhla jsem pohled od své bídné vizáže a vysvlékla i zbytek oblečení.

Vlezla jsem do vany a dala si rychlou sprchu.Po pár minutách jsem vylezla a osušila se ručníkem.

Oblékla jsem si volné triko a vrátila se zpět do pokoje.Zatáhla jsem žaluzie a zabránila tak slunečním paprskům,aby mi svítily do pokoje.Lehla jsem si do postele a spokojeně vydechla.

Celou noc jsem nespala.Poslouchala jsem každý pohyb v domě.Nevěděla jsem,co Ryan dokáže udělat.Zvlášť po tom,co už udělal.

Bála jsem se ho a on to věděl.Využíval to proti mě,ale nemohla jsem s tím nic dělat.

Zastavila jsem proud myšlenek,který mi znovu začal výřit v hlavě a zavřela oči.Potřebovala jsem vyspat.

Bohužel jsem nemohl usnout a moje modřiny mi to také zrovna neusnadňovali.

Znovu jsem musela myslet na vše,co mi Ryan řekl.

Do konce příběhu zbývá pár částí :))