Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

50.Díl-Před velkou bouří

Otevřela jsem dveře a zhluboka se nadechla.Klid Darcy,klid Darcy.Zamířila jsem k Ryanovému autu,které zaparkoval schválně před auto Thea a Alexe.

Nastoupila jsem a otočila se na Ryana.„Musíš mu neustále,tak ubližovat?Nestačí,že jsem se s ním rozešla?"

„Já mu neubližuju,ale to ty.Já jenom vyzvedávám svoji holku a on je náhodou u toho"ušklíbl se a nastartoval.Zapnula jsem pás a podívala se k jejich autu.Theo se koukal z okna a Alex mě upřeně pozoroval.

Uhla jsem pohledem.Celou cestu jsme se ignorovali,až do doby,než zaparkoval na školním parkovišti.

Vystoupili jsme a on mě hned chytl za ruku, aby mě zadržel.
„Teď tu dva dny nebudu,takže nedělej hlouposti.Kluci tě pohlídají.V sobotu spíš u mě,uděláme si večer pro sebe"falešně se usmál.

„Co tím myslíš?"otřásla jsem se při myšlence,že bych s ním měla spát.„Uvidíš"pohladil mě po tváři a dal vlasy za ucho.Naklonil se ke mně a rty přejel po uchu.Z jeho horkého dechu mi neskočila husí kůže.Měla jsem z něj strach.

„Dozvíš se jedno velké tajemství"zašeptal a narovnal se.

„Už můžu jít?"zeptala jsem se.
Chvilku stál a někam se díval,než mi zase věnoval pozornost.

Usmál se a nečekaně mě opřel o auto.Ruce položil na moje boky a dlouze políbil.

Dala jsem mu ruce na hruď a snažila se ho od sebe odtlačit.
Ryan ustoupil,takže to vypadalo,že náš polibek normálně skončil a moje snaha o útěk vypadala,jako přirozené gesto.

Všimla jsem si,jak nás Theo pozoruje.Ryan mě chytl za ruku a táhl do školy,ale já před sebou pořád viděla Theův smutný obličej plný bolesti.

„Udělal jsi to schválně!"řekla jsem naštvaně a podle lidí,kteří se po nás otočili i nahlas.

Ryan mě odtáhl k tělocvičně,kde skoro nikdo nebýval a shodil  na stěnu.

„Tak poslouchej,dal jsem ti jasné pravidla a pokyny!Jestli si myslíš,že si budeš vyskakovat jsi na omylu!Co si o sobě kurva myslíš!?"rozmáchl se a vrazil mi facku.

Spadla jsem na zem a rukou
se chytla za bolavou tvář.
Ryan mě chytl za ruku a vytáhl na nohy.

„Ještě jednou budeš odporovat a nebo budeš drzá,schytáš to ty i ten kretén!Rozumíš!?"zakřičel a já přikývla.

Chytl mě pod krkem a přitlačil na stěnu.„Neumíš kurva mluvit?!"

„Rozumím"řekla jsem.Sevření kolem krku povolilo a já dopadla na zem.Lapala jsem po kyslíku a snažila se zbavit pocitu,že mám něco kolem krku.

Podívala jsem se na Ryana,který mi už nevěnoval ani pohled a šel pryč.

Opřela jsem se o zeď a rozbrečela se.Ignorovala jsem zvonek na první hodinu,bylo mi to jedno.Když mi došly slzy a mohla jsem zase normálně dýchat,postavila jsem se a šla na školní záchodky.

Opláchla jsem si obličej a pomocí ubrousků ho utřela.Kromě jasně červené tváře by nikdo nepoznal,že se něco stalo.

Vyšla jsem ven a do někoho vrazila.„Ale,ale,kdopak to tu je?Naše princezna!Moc dlouho jsi s Theem nevydržela,co?Ale neboj se,já se o něj ráda postarám."

Rose.Podívala jsem se na ni a zavrtěla hlavou.„Nestarej se do čeho ti nic není!"řekla jsem a chtěla odejít,ale zastoupila mi cestu.

„Taky nevíš,koho chceš co?!Kdo to bude příště?!Nejprve neumí do pěti počítat a podívejme se,jaká je z ní slušná děv-"než to dořekla,vrazila jsem jí facku.

To,co jsem udělala,jsem si uvědomila, až když se chytla za tvář a následně na mě šokovaně hleděla.

„Rose,já -."
„Tohle mi zaplatíš!"sykla a odešla na záchodky.

Chvilku jsem tam stála a přemýšlela,jestli jít za ní,ale nakonec jsem se otočila a zamířila k východu.

Napsala jsem Ryanovi zprávu o mém odchodu a pomalým krokem zamířila domů.

Vaše poslední šance položit otázky do Charakter Asku :)

Pokud nebude,aspoň 10 otázek,Charakter ask nebude.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro