27.Díl-Procitnutí
Naposledy jsem se zkontrolovala v zrcadle a usmála se.Perfektně se mi podařilo skrýt kruhy pod očima.
„Ahoj"uslyšela jsem za sebou. „Ahoj"vzala jsem telefon a podívala se na čas.„Nezajdeme si do kina?"zeptal se Theo.
Hodila jsem mobil do kabelky a šla na chodbu.„Ne,díky"v rychlosti jsem se obula a oblékla.Popadla jsem klíče a vyšla z bytu.
Jako vždy jsem nečekala na výtah a rychle sbíhala schody.
„Jo jasně,hele nemám na ni náladu.Super,asi vím kdo mi dneska udělá dobře.Čau"zaslechla jsem útržek z Ryanova rozhovoru.
„Ahoj,tak kam jedeme?"zeptala jsem se a předstírala,že jsem nic neslyšela.
„Já k Benovi"odpověděl a nastoupil.Posadila jsem se na místo spolujezdce a zapla pás.
„Co si myslíš,že děláš?"podíval se na mě Ryan.
„Ehm,dávám si pás"řekla jsem.„Ty jsi to blbě pochopila,já jedu k Benovi a ty jsi doma.Takže si vystup"řekl nepříjemně.Překvapeně jsem na něj hleděla,neschopná mu něco říct.
„Neslyšela jsi?Jsi snad hluchá,že ti to musím zopakovat?Vypadni!"zvýšil hlas.„Ale vždy jsi chtěl dneska..."nenechal mě to dopovědět a rozesmál se.
„Myslel jsem,že bychom si to spolu mohli rozdat,ale pak mi došlo,že mě vlastně na tobě,už nic nerajcuje.Ale neměl jsem lepší plány na večer,tedy do té doby než zavolal Ben."
Zavřela jsem oči a snažila se zadržet slzy.Hlavně nesmím brečet!„Ty,už mě nemiluješ?"dostala jsem ze sebe.
„Moje malá,sladká Darcy,ta tvoje naivita mě neustále překvapuje.Není to o lásce!Je to o tom,jak se dva přitahují.Víš ze začátku jsi byla taková malá holčička a musím říct,že tvoji přeměnu oceňuju.Ale pochop,že mě to,už nudí.Je to,jako bys jedla neustále to jedno a samý jídlo.A proč ho jíst,když máš tolik možností."
„Já tě,ale miluju"zašeptala jsem.Jedna slza se prodrala skrz řasy a stékala po tváři.Ryan mě chytl za bradu a donutil mě,abych se na něj podívala.Palcem mi ji setřel a pak přejel po mém dolním rtu.
Naklonil se a krátce mě políbil.„Jestli chceš náš vztah zachránit,začni něco dělat.A teď,už běž"odtáhl se odemně.Rozepla jsem si pás a vystoupila.Odemkla jsem hlavní dveře a rozběhla se ke schodům.To,co jsem v sobě držela jsem teď mohla vypustit.
Díky slzám jsem neviděla na cestu,ale bylo mi to jedno.Dostala jsem se k bytu a snažila se odemčít.Ruce se mi třásly a nebyla jsem schopná trefit se do zámku.
Když,už jsem po několikátém marném pokusu minula dírku,otevřely se dveře.„Darcy!"prošla jsem kolem překvapené Emily a vyzula si boty.
„Darcy,co se stalo?"vyptávala se dál.„Nic,jsem v pohodě"pověsila jsem kabát a rychlým krokem šla do mého pokoje.Zamknula jsem a vyčerpaně sjela po dveřích.
Ozvalo se zaťukaní na dveře a hned na to se někdo snažil otevřít.„Darcy,jsi v pořádku?Otevři ty dveře!"znovu zkusila kliku a hned na to zabouchala pěstmi.
„Em,prosím běž pryč!"dostala jsem ze sebe.„Styles,hned otevři ty dveře nebo dojdu osobně Ryanovi podpálit dům!"
Hluk za dveřmi utichl a jediné,co jsem slyšela byl nesrozumitelný šepot,který po chvíli utichl.V domnění,že je být prázdný jsem mohla uvolnit i tu poslední zábranu,která mě nutila předstírat,že se nic neděje.
„Darcy?Otevři dveře"zaslechla jsem zničehonic za dveřmi.„Theo,jdi pryč prosím"snažila jsem se dostat slzy pod kontrolu,ale ještě více jsem se rozplakala.
„Maličká"řekl potichu.Chvilku jsem potichu seděla,ale pak se postavila a odemkla.Theo pomalu otevřel dveře a hned mě pevně obejmul.„Shh,neplakej"šeptal a hladil mě po zádech.„Neměl bys tu být.Chovala jsem se k tobě hnusně a k Emily,Alexovi a to jen proto..."
„...,protože sis chtěla získat lásku někoho,kdo tě nemiluje"dopověděl za mě.„Theo,kde jsem udělala chybu?Proč,už ho nepřitahuju?"zvedla jsem k němu hlavu a čekala,co řekne.
„Jedinou chybu,kterou si udělala bylo,že jsi chtěla být někým jiným.Nepotřebuješ se výrazně malovat,ani být na všech večírcích,nosit vyzývavé oblečení a nebo se barvit"namotal na prst pramen mých vlasů a pak ho spustil.
„Jsi krásná,proto jaká jsi.Ne na povrchu,ale vevnitř.A on je debil,že to nevidí.Nezaslouží si tě,maličká"pohladil mě po tváři a usmál se.„Děkuju"zašeptala jsem.„A promiň"dodala jsem.
„Nemáš důvod se omlouvat"řekl Theo.
„Mám,chovala jsem se hrozně.Měla bych se jít omluvit Emily a Alexovi"cítila jsem se hrozně,když jsem si uvědomila svoje arogantní chování.
„Emily šla s Alexem na koncert,Em se podařilo dostat do první řady,nezmiňovala se?"zeptal se Theo.„Ne,ale není se čemu divit.Poslední měsíce jsme se spolu moc nebavily"přiznala jsem.
„Jo,všiml jsem si.Ale i když jste se nebavily měla o tebe starost.Kdyby ty lístky nebyly,tak drahé,asi by nikam nešla.Ale stejně jsem před odchodem dostal instrukce a příslib,že se,co nejdřív vrátí"usmál se.
Oplatila jsem mu úsměv a objala ho.„Díky,za všechno"zašeptala jsem.„Za málo,co kdybychom spolu mrkli na nějaký film?"navrhl Theo.„Dobře,ale dám si předtím sprchu.A žádná romantika!"
„Rozkaz"rozesmál se Theo a odešel.Šla jsem do koupelny a vysvlékla se.Pohledem jsem zavadila o zrcadlo a nemohla uvěřit svému hroznému zjevu.Řasenku a tužku jsem měla celou rozteklou a o zbytku makeupu se raději nebavím.
Osprchovala jsem se a odlíčila se.Oblékla jsem se do pyžama a šla za Theem.„Připravená na akční film s minimem romantiky?"zeptal se.Posadila jsem se vedle něj a bouchla ho do ramene.
„Au,za co?"chytl se za rameno.„Až budu příště vypadat hrozně,tak mi to řekni.Nechci ti dělat infarktové stavy"řekla jsem.
„Máš pravdu kotě,vypadala jsi příšerně.Nechápu,jak jsem s tebou mohl vůbec mluvit!"začal napodobovat Ryana.„Ryan nemluví,jak holka"rozesmála jsem se.
„Vsadím se,že chlapec nedávno odmutoval"pokračoval dál.„Theo!Nech toho"chytla jsem se za břicho,které mě začalo pobolívat.
„Taky bych mohl balit holky,viděla jsi moje tělo ne?Tohle jsou svaly."
„Ryan taky vypadá dobře"řekla jsem.„Pff"Theo se ušklíbl a vysvlékl si tričko,které po mě hodil.
Postavil se a zatnul svaly.„Tohle je postava baliče"hodila jsem po něm tričko a natáhla se po ovladači.„Jsem si jistá,že půlka školy by omdlela,kdyby sis vysvlékl tričko,ale já mezi ně nepatřím"pustila jsem film a položila ovladač na stůl.
„Neříkej,že moje tělo není lepší než film"rýpal dál.
„Nedáš mi pokoj,dokud ti to nepotvrdím?"nadzvedla jsem obočí.Jeho pohled mluvil za vše.
„Dobře,tvoje tělo je lepší než film"rezignovala jsem.„Díky,budu dělat,že to myslíš vážně a ne pod nátlakem"posadil se vedle mě a začal sledovat film.
Sledovala jsem dění na obrazovce,ale nemohla se soustředit na děj.Jakmile jsem nebyla zaměstnaná dostala se mi do hlavy myšlenka na Ryana.
Jeho slova mě hodně ranila a i když ho miluju uvědomila jsem si jednu věc-nemusím se měnit proto,aby mě miloval.Zničehonic mi hlavou prolétla myšlenka,které jsem se sama lekla.Má náš vztah ještě smysl?
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro