Pohled Kaitlyn

Otevřela jsem oči a chvilku mi trvalo,než jsem pochopila,co se stalo.Chtěla jsem se posadi,ale ucítila jsem tupou bolest v břiše.Zazvonila jsem na sestřičku a doufala,že tu bude ještě Veronika.

Místo sestřičky přišla Veronika,takže jsem si ušetřila čas.„Ahoj Kaitlyn"řekla se smutným úsměvěm.Všimla jsem si,že má zarudlé oči od pláče.„Veroniko,co se stalo?"zeptala jsem se.

„Nic,vše je v pořádku"odpověděla.„A co je se mnou?Co je s Harrym a Daisy?"zeptala jsem se a podívala se na Veroniku.Veronika se dívala do země a zarytě mlčela.„Odpověz!"řekla jsem roztřepaným hlasem.

„Kaitlyn,je mi to líto,ale potratila jsi.Museli jsme ti odebrat dělohu a nebudeš moct mít už nikdy děti.Tím mýslím definitivně..."řekla tiše a utírala si slzu.

Koukala jsem do zdi a nemohla tomu uvěřit.„Veroniko,nech mě prosím o samotě"zašeptala jsem a dál to všechno postupně vstřebávala.

Veronika odešla a mě teprve teď vše došlo.Potratila jsem....zabila jsem svoje děti.....nikdy nebýt těhotná.....„Kaitlyn,já..."uslyšela jsem známý hlas.

Podívala jsem se na Harryho,který předemnou stál se zarudlýma očima a s kyticí růži v ruce.„Vypadni"zašeptala jsem a otočila se na druhý bok.„Kaitlyn,chci s tebou mluvit"řekl Harry a šel blíž ke mně.

Otočila jsem se a podívala se mu do očí:„Vypadni!Potratila jsem a teď už není další šance,že bych mohla znovu otěhotnět!"řekla jsem a snažila se zadržet slzy.„Myslíš,že tě miluju jen kvůli tomu,že jsi byla těhotná?!"vykřikl Harry a položil růže na stůl.

„Je mi jedno,proč jsi mě miloval!Chci jen,abys věděl,že tě nesnáším!"řekla jsem a otočila se k němu zády.„Miluju tě a pořád tě budu milovat"řekl tišše Harry a odešel.Teprve teď jsem se mohla pořádně vyplakat.

Nebrečela jsem kvůli Harrymu,ale kvůli miminkám.Za chvíli jsem uslyšela zaťukání na dveře.„Běžte pryč!"zakřičela jsem a praštila sebou do polštáře.„Kaitlyn,neplakej"uslyšela jsem Perrin hlas a ucitíla,jak si ke mně přisedla.Otočila jsem se k ní a obejmula ji.

„To bude dobré"začala mě Perrie utěšovat.„Nebude Perrie,zabila jsem vlastní miminka!"řekla jsem a ještě víc se rozbrečela.„Tys je nezabila Kaitlyn,za to může Lucy!"odpověděla.„Měla jsem ti věřit,odpustíš mi?"zeptala jsem se.

„Nemám ti,co odpouštět.Musíš být silná,už jen kvůli Darcy"řekla.Podívala jsem se na ni a utřela si slzy.„Máš pravdu,už jen kvůli Darcy.Teď,když se budu s Harrym rozvádět potřebuju matku."

Perrie se na mě nechápavě a potom v měnším šoku podívala.„Počkej,ty se chceš rozvést?!"zeptala se.„Chci,co jinýho bys čekala.Myslíš,že s ním zůstanu potom,co jsem ho našla v posteli s Lucy!"řekla jsem.

„Kaitlyn,já vím,ale Lucy to celé měla dobře připravené"odpověděla.„A on jí neuměl říct ne,když otevřeli šampaňský!"Perrie vzdychla a pak se mi podívala do očí.

„Já vím,že bych se ho neměla zastávat,ale kluci jsou v tomhle jiní.Oni prostě nehledají ve všem intriky.Lucy je potvora a vždy dostala,co chtěla a tohle prý měla být pomsta,kvůli tomu,že skončila v klášteře.

Ještě bys měla vědět,že přijeli vaši a tvůj otec byl,tak rozčílený,že jí dal facku a okamžitě s ní odletěl do dívčí vojenské školy."V tom se otevřely dveře a do pokoje vtrhla matka.

„Zlatíčko,jak je ti?Jsi v pořádku?Jak se cítíš?Bolí tě něco?Veronika nám vše řekla"vychrlila ze sebe matka na jeden nádech.

„Kromě toho,že jsem potratila,nemůžu mít děti a budu se rozvádět se cítím strašně happy.Mám tak dobrou náladu,že bych mohla slavit"řekla jsem ironicky.

„Promiň,já vím,že je to blbá otázka,ale víš,jaký jsem o tebe měla strach.Přinesla jsem ti i věci,protože si prý tady týden poležíš"řekla.„Kde je Darcy?"zeptala jsem se,protože jsem si za celou dobu na ní nevzpoměla.

„Je s Harrym na chodbě a nebylo by zrovna nejlepší,kdyby tě takhle viděla"odpověděla matka.„Máš pravdu,nebylo by to nejlepší"řekla jsem.„Lucy odletěla do..."Matka asi měla v plánu mi vše vyprávět,ale já ji zarazila.

„O Lucy nechci už nikdy neslyšet.Od teď nemám sestru.Chtěla bych vás poprosit,abyste vyřídili Harrymu,že ho nechci vidět a ať za mnou nechodí"řekla jsem vážně.„Ale Kaitlyn.."chtěla něco namítnou matka.

„Ne mami,jsem rozhodnutá.Mohli byste už jít,jsem unavená"řekla jsem a naznačila jim,že chci být sama.

„Dobře,příjdeme tě navštívit zítra"řekla Perrie s povzbudivým úsměvem a odešla s matkou.Vzdychla jsem a zavřela oči.