Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

In a golden cage 169

Pohled Kaitlyn

Když se na něco těšíte a doslova odpočítáváte minuty,čas plyne pomalu a líně a rozhodně sebou nehodlá hodit.

Když byste ho,ale chtěli stopnout,tak na oplátku běží a rozhodně nehodlá zpomalit.Dny s Harrym byly úžasné a ani večerní koncerty je nenarušily.

Bohužel je tu,ale den odjezdu.Zavřela jsem kufr a otočila se na Harryho,který mě pozoroval.Smutně jsem se usmála a šla k němu.

Objala jsem ho a zavřela oči.„Opravdu musíš odjet?"Vzdychla jsem a podívala se na Harryho.

„Víš,že musím a že kdyby to šlo,tak se od tebe ani nehnu."
„Já vím,ale musel jsem to zkusit.Snad to bez tebe ty tři měsíce zvládnu."

„Slib mi,že se pokusíš přijet,co nejdřív."
„Slibuju,slibuju,slibuju.Jak to doma zvládáš?"

„Všechno je v pohodě."
„Kdybys chtěla můžeš se na chvíli přemístit do paláce.Mluvil jsem o tom s tvojí matkou,ještě než jsem odjížděl a..."

„Já vím,už mi to několikrát navrhovala,ale ne,zůstanu doma."
„Pokud si dobře vzpomínám,tak jsi z tama odjížděla s brekem,jako bys to opouštěla navždy."

„Moc dobře víš,proč to tak bylo.Náš vztah nebyl zrovna....ideální.Teda,jestli se to dá nazvat vztah."

„Pořád jsi byla moje,takže to byl vztah,ale víš co,změníme téma.Budeš mi pravidelně volat a bude aspoň pětiminutový hovor!"

„Slibuju.Ty jsi doufám dost sexuálně vyčerpaný,takže jestli mi na tebe novináři prásknou nějakou aférku,začni se modlit."

„Nápodobně,jen s tím rozdílem,že u tebe se bude modlit tvůj milenec."Přitáhla jsem si ho k sobě a políbila ho.

„Ještě jsem ti zapomněla poděkovat za ty růže,které mi každý den chodí.Jsou nádherné,ale dej s tím pokoj."
„Nedám,jelikož jsem je předplatit."

Chtěla jsem něco říct,ale to už za námi přiběhla Darcy.„Jdeme do toho parku?"Poslední naše společná procházka,která utekla,tak rychle,že jsem to ani nedokázala postřehnout.

Pak už jenom návrat na hotel,vzít kufry a odjet na letiště.„Budeš mi chybět."

Obejmula jsem ho okolo pasu a zavřela oči.„Ale prosím tě,to už tu jednou bylo.Neboj se,vrátím se k vám,co nejdřív to půjde.A málem bych zapomněl."

Pustila jsem Harryho a on mi podal malou krabičku.„Co to je?"Zeptala jsem se a otevřela ji.„To jsou prstýnky na svatbu.Sehnal jsem je,když jsme byli ve Francii.Líbí se ti?"

S úsměvem jsem přikývla a jeden vytáhla.Zlatý kroužek,který měl v sobě vyrytý iniciálny H+K=Forever.

Vrátila jsem ho zpátky a zaklapla krabičku.„Jsou nádherné,vážně jsou moc krásné."Chtěla jsem mu krabičku vrátit,ale on mi jí strčil zpátky.

„Vezmi je domů,jelikož já bych je někde ztratil."Chtěla jsem něco namítnout,ale to už jsi mě Harry přitáhl a políbil.

Rozhlédla jsem se a viděla holky,jak jdou do letadla.„Budu muset jít.Ahoj."Řekla jsem smutně.„Brzy se uvidíme Kaitlyn.A kde je vůbec.."

Než to stačil doříct,přiběhla k nám Darcy.„Ahoj tati.A přijeď co nejdřív,jak jsi nám slíbil.A díky za kočku.Pá."

Harry se k ní sklonil,Darcy mu dala pusu,obejmula ho a rozběhla se k letadlu.„Ta se mě rychle zbavila."Řekl s úsměvem Harry a otočil se na mě.

„Miluju tě.Strašně moc tě miluju,tak se mi vrať,co nejdřív."Dostala jsem ze sebe normálním hlasem.

Harry mě dlouze políbil a usmál se.„Taky tě miluju a už se nemůžu dočkat,až budu doma."Smutně jsem mu úsměv oplatila a pomalým krokem šla k letadlu.

U schodů jsem se naposledy otočila a zamávala mu.Potom jsem nastoupila.„Všechno v pořádku?"Otočila jsem se na Pezz,když jsme seděly v letadle.

„V naprostém."Odpověděla spokojeně.Letadlo se vzneslo a my byly na cestě domů.No,domů.

Dřív byl pro mě domov palác,ale teprve teď jsem si uvědomila,co je to vlastně domov.Domov je tam,kde je Darcy a Harry.A bez Harryho je to poloviční domov.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro