In a golden cage 166
Pohled Kaitlyn
3 měsíce.Tak dlouho,už je Harry na turné.Chybí mi.Strašně moc mi chybí.Telefonáty ani zprávy mi ho nemohly vynahradit.Každé ráno jsem od Harryho dostávala jednu růži.
Samozřejmě jsem mu,hned vynadala,proč zbytečně utrácí peníze,ale on mi vysvětlil,že to rozhodně zbytečné není.
Květinářství musí mít rozhodně radost,když k nám chodí každý den s jednou růží.Přešla jsem k oknu a pozorně se zadívala.
Duben se začal v ukazovat v plné síle a většina dnů byla slunných.Samozřejmě se našly i deštivé dny,ale ty si svůj čas vybraly v březnu.
Harry sice měl pár dnů volných,ale pokaždé mu tam vycházelo nějaké focení nebo rozhovor a kdyby se rozhodl letět domů,strávil by v letadle osm hodin a doma,tak nanejvýš dvě hodiny.
Věděla jsem,že by byl vyčerpaný,takže jsem mu to raději hned zamítla.Moc jsem ho toužila vědět,ale ne za cenu,že bude unavený.
A celkově je to i pro nás lepší.Jakmile by totiž přijel a následně odjel,tak by to Darcy moc ranilo.A já bych ho,už taky nepustila.
„Kaitlyn!Perrie!Jste tu vůbec?"Odstoupila jsem od okna a podívala se na El.„Zamyslela jsem se."Odpověděla jsem a vrhla pohled na Perrie,která pořád nevnímala.Panebože!
Teprve teď jsem si všimla,jak Perrie během těch několik dnů pohubla.A rozhodně neměla zdravou barvu.
Přisedla jsem si k ní a opatrně se dotkla jejího ramene.Perrie celá nadskočila a podívala se na mě.„Promiňte,říkali jste něco?"
„Perrie,co se děje?"
„Nic.Všechno je v pořádku."
„Nelži!Stalo se něco?Něco se Zaynem?"Perrie zakroutila hlavou a po tváři se jí začala kutálet slza.
Chvilku přeskakovala ze mě na El a po dlouhém mlčení řekla něco,co jsme rozhodně nečekaly.„Jsem těhotná.Čekám chlapečka."Byly jsme tak zaskočené,že jsme snad ani nedýchaly.
„Perrie,to je úžasný!"Vykřikla El a objala Perrie.„El má pravdu,to je...wau!"Stejně jako El před chvílí,jsem i já objala Perrie.„Pezz v čem je chyba?Zayn ti řekl,že to dítě nechce?"
Perrie jen zavrtěla hlavou a utřela si oči.„Já mu to ještě neřekla.Bojím se,jak zaraguje.Co když ho chtít nebude?"
El povzbudivě pohladila Perrie po rameni a já se natáhla pro kapesník,který jsem jí podala,aby se vysmrkala.„Zayn bude rád,že jsi těhotná!Rozhodně si nemyslím,že by ho nechtěl!"
„El má pravdu,Zayn bude nehorázně šťastný!Jak dlouho víš,že jsi těhotná?"
„Vím to dva a půl měsíce,ale těhotná jsem 3 měsíce a týden."Na to,že byla ve 3 měsící,vůbec to na ní nešlo poznat.
„Měla bys mu to,co nejdříve říct."
„Já vím El,ale přece mu nebudu volat.Nemůžu mu zavolat a oznámit mu,že jsem těhotná!"
„A kdo říká,že mu budeš volat?Samozřejmě mu to řekneš z očí do očí!"
„Jenže Zayn se vrací,až za 3 měsíce a to,už budu v 6.měsíci!"
„Pořád ti to nedocvaklo?Jednoduše za ním poletíš!"Perrie chvilku v hlavě šrotoval Eleanořin nápad a po dlouhé době promluvila.
„Dobře,ale jen pod podmínkou,že letíte se mnou!A Laura a Soph musí letět taky!"Bylo mi hned jasné,že bude hledat Perrie zamínky,aby mu to nemusela jen tak říct.
„A potom poletíš?"Ověřovala jsem si to.„Jo."Podívala jsem se na El a mrkla na ni.Vytáhla jsem telefon a zavolala Lauře.Objasnila jsem jí celou situaci a vysvětlila náš plán.
„Jasně,že letím taky!Hned jsem tam!"Zavěsila jsem a otočila se na Perrie.„Takže Laura letí a za chvíli je tu!"Oznámila jsem.
„Sophia letí taky a máme jí dát pět minut."Vítězně jsme se podívali na Perrie a ta jenom vzdychla.„Dobře,poletíme za klukama."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro