Pohled Kaitlyn

Harry,máme ještě nějaké sezení,ale do šesti hodin jsem doma.Miluju tě Kaitlyn.

Odeslala jsem Harrymu zprávu a spokojeně se posadila.Nemůžu se dočkat,až uvidím Harryho překvapený výraz.

Letadlo se vzneslo a mě čekaly dvě hodiny letu.Vzala jsem do ruky mobil a přečetla si zprávu,která mi přišla.

„Tak pozdě?Co se dá dělat,nemůžu se dočkat,až přiletíš.Potom prozvoň,budeme tě čekat na letišti.Miluju tě H.xxx."

S úsměvem jsem mobil schovala do kabelky a můj pohled se zastavil na dopisu od Bryana.

Sváděla jsem vnitřní boj a pořád jsem nevěděla,jestli o tom Harrymu řeknu a nebo ne.

Opravdu se chci zabývat nějakým Bryanovým dopisem?Věděla jsem,že to v sobě dlouho neudržím,ale na pár dní,bych to zapřít mohla.

Po dvou hodinách letadlo přistálo a já s úsměvem vystoupila.Konečně v Londýně!Ne,že by Paříž nebyla krásná,ale v Paříži se cítím nesvá.

Dost uvažování!Domů jsem se dostala poměrně rychle a teď přišel čas na provedení mého plánu.Kufr jsem nechala stát u hlavních dveří a potichu je otevřela.

Celý dům byl ponořen v tichu.Po špičkách jsem přeběhla ke schodišti a vyběhla ho.Darcyin pokoj byl prázdný,takže jsem okamžitě zamířila do ložnice.

Nakoukla jsem oknem a našla Harryho,jak si hraje s Darcy na zahradě.Odstoupila jsem od okna,aby si mě nevšimli a vytočila Harryho číslo.

„Kaitlyn,už jsi na letišti?Dej mi pět minut,hned pro tebe sjedeme"ozval se nadšeně.

„Nejsem ještě na letišti,mohl bys prosím tě jít do ložnice a podívat se po modré složce,měla by být v šuplíku.Potom mi zavolej jestli jsi jí našel."

Zavěsila jsem a šla se schovat do koupelny.Schválně jsem si nechala pootevřené dveře a čekala na Harryho,který za pár sekund vešel do ložnice.

Opatrně jsem vyšla z koupelny a pozorovala ho,jak hledá neexistující složku.Harry po pár sekundách vycítil můj pohled a otočil se.

„Kaitlyn!"Rozběhla jsem se k němu a vrhla se mu do náruče.Harry mě divoce políbil a pevně obejmul.

„Překvapení!"zvolala jsem s úsměvem a znova ho políbila.„Měla jsi říct,přijel bych pro tebe na letiště"vytkl mi.

„Chtěla jsem tě překvapit"řekla jsem s úsměvem.„Překvapila jsi mě dokonale.Lásko,strašně jsi mi chyběla."

Zabořila jsem hlavu do jeho hrudi a zavřela oči.„Taky jsi mi chyběl.Strašně!"Dole bouchly dveře a za chvíli se na schodech ozvaly kroky.

„Mamí!"uslyšela jsem hlas Darcy.Zvedla jsem hlavu a podívala se na ni.„Tati!Běž na bok,já chci maminku taky obejmout!"snažila se Darcy odstrčit Harryho.

„Teď se s ní objímám já,ty se s ní obejmeš zítra!"začal si s ní utahovat Harry a pořád mě pevně držel.„Já se s ní obejmu dneska!Mamí,že tě můžu obejmout?"

Harry mě pustil a já si dřepla.Darcy se proti mě rozběhla a skočila mi kolem krku,takže jsme obě skončily na zemi.„Chyběla jsi mi,mami!"

Pevně jsem jí stiskla a dala pusu do vlasů.„Ty mě taky princezno,něco jsem ti přinesla."Darcy ze mě slezla a Harry mi pomohl vstát.

„Kde máš kufr?"zeptal se,když se rozhlídl po pokoji.„Nechala jsem ho venku u dveří!"došlo mi.„Počkej,zajdu ti pro něj."

Harry šel pro kufr a já si zatím sedla s Darcy do obýváku.„Zlobil tě tatínek moc?A co jste vůbec dělali?"Darcy se na chvíli zamyslela a pak spustila.

„Nezlobil,byl hodný.Byly jsme u Perrie a Zayna,Liama a Sophi,El a Louise,Laury a Nialla,na hřišti,na zahradě,doma,v obchodě.

Potom jsem byla s Perrie,El a Sophi vybírat šaty.Žádné si nevybrala,a byla smutná.A včera jsem byla celý den u El."

Dokončila vyprávění.Harry vynesl kufr do schodů a přišel za námi.„U El?Proč?"zeptala jsem se a otočila se na Harryho.

„Tatínek měl focení"odpověděla Darcy a já si všimla Harryho pohledu.„Darcy,nahoře v kufru mám pro tebe pár věcí.Běž si je vzít."

Počkala jsem než Darcy odejde a pak se podívala na Harryho.„Měla bych něco vědět?"Harry si ke mně přisedl a usmál se.

„Ale ne,bylo to jen obyčejné focení pro jeden časopis.Dělali jsme do něj s kluky rozhovor a chtěli fotku na titulní stranu.Nic víc."

Věděla jsem,že v tom něco více je,ale nechtěla jsem to řešit.Nechci si svůj přílet domů kazit nějakou bezvýznamnou hloupostí.

„A co ty,jak ses měla?"Vyprávěla jsem Harrymu o všem,kromě Justina a Bryanového dopisu.Jenže nic se nedá zatloukat věčně.