Pohled Kaitlyn

Hned,jak jsem došla na pokoj,jsem zavolala Harrymu.„Taky tě miluju,ahoj"rozloučila jsem se a po deseti minutách zavěsila.Vybalila jsem si věci a  nechala si zavolat matčinu sekretářku.

„Potřebujete něco slečno Beirsová?"zeptala se s úsměvem.„Ano,chtěla bych se porozhlédnout po obchodech.Je tu,už Laura?"zeptala jsem se.„Ano,slečna Woods je tady.Chcete s ní mluvit?"

Přikývla jsem a posadila se do pohodlného křesla.Než jsem se nadála,ozvalo se zaklepní.„Dále!"řekla jsem.Laura vletěla dovnitř,jak tornádo a hned se hrnula za mnou.

„Ani nevíš,jak jsem ráda,že tu nejsem sama!Konečně normální člověk!"vykřikla šťastně a objala mě.„Taky máš toho plné zuby?Hele,nechceš se jít se mnou podívat po obchodech,mám pocit,že tohle je naše jediná šance,jak se do nich dostat."

Laura horlivě přikývla a šla se obléct.Oblékla jsem si kabát,přehrábla vlasy a zamířila k připravené limuzíně.Hned,jak jsem nastoupila se přihrnula Laura.

Je to docela zvláštní,jet v limuzíně,před sebou mít jedno auto s ochrankou a za sebou druhé.Nejprve jsme se vydaly do nejznámějšího hračkářství,kde jsme strávily asi hodinu.

Potom jsme hledaly nějaké dárky pro kluky,což nám zabralo větší část času.„Já jsem mrtvá"řekla Laura,když jsme mířily k našim pokojům.„Nápodobně.A to nás ještě čeká ten dnešní ples."

Laura vzdychla a zamířila k sobě.Hned,jak jsem přišla na pokoj jsem padla na postel.Samozřejmě musel někdo v té chvíli zaťukat.

Z posledních sil jsem ho pozvala dál a spokojeně zavřela oči.„Slečno Beirsová,máte tu kadeřnice a kosmetičky.

Ples začne za dvě hodiny"informovala mě sekretářka.Zvedla jsem hlavu a překvapeně se na ní podívala.

„Už?!"Sekretářka přitakala a mě bylo jasné,že na odpočinek můžu zapomenout.Řekla jsem tedy,ať je pozve dál a přesunula se do obýváku.Než jsem se vzpamatovala,lítalo kolem mě asi deset lidí.

Přesně za dvě hodiny jsem přicházela do menšího zámečku,kde se konaly tyhle akce.Dnešní ples nebude to nejhorší,spíše se netěším na tu zítřejší konferenci,kde budu pět hodin sedět a poslouchat věci,které jsem se dočetla v papírech.

Vstoupila jsem dovnitř a rozhlédla se.Lauru jsem naštěstí viděla okamžitě,takže jsem k ní zamířila.Než jsem se,ale k ní dostala,musela jsem zdvořile odpovídat politikům a probírat jejich "závažné" témata.

Když jsem se konečně dostala k Lauře,všimla jsem si jejího oddechnutí.„Taky jsi stihla probrat zvířata paní Sweet a vnoučata pana Marpse?"zeptala se se smíchem a napila se.

„A ne jenom to,ještě politiku,zdravotnictví,Harryho,Darcy,Matku,Bryana a mě"odpověděla jsem se smíchem.„Neříkej,že to,co se stalo s Bryanem je pořád fascinuje?"udivila se.

„Samozřejmě,hlavně jeho největší fanynky"hodila jsem pohled na svoje "kamarádky",které mě doslova nemohly vystát.Teda aspoň osobně,před ostatními mě samozřejmě"milovaly".

S Laurou jsem si moc promluvit nemohla,jelikož se k nám hned přidali nějací známí našich rodičů.Když jsme s Laurou konečně zůstaly samy,obě jsme si vydechly.

„Za půl hodiny mizím,i kdybych měla zdrhat oknem.A zítra je ta blbá konference!"

Souhlasila jsem s Laurou.Z letu i nákupů jsem unavená a upřímně jsem ráda,že ještě stojím.„Tak nakonec jste se odvážily někam jít bez svých přítelů?Co se stalo?Že by skončil váš vztah?"

Jako na povel jsme se otočily a překvapeně koukaly na Justina.„Co tu děláš?!"vydala ze sebe Laura.„Tak nějak pořád patřím do vyšší ligy,puso."

Samozřejmě,pořád to byla ta kopie Bryana.Pořád namyšlený,arogantní idiot.„Naši partneři zůstali doma,jelikož tak nějak máme děti.A neboj se,naše vztahy dále pokračují,ale díky za starost"dostala jsem konečně ze sebe něco i já.

„Nemusíš děkovat,rád se budu starat.Málem bych zapomněl,tohle ti posílá Bryan"řekl a podal mi malou obálku.

„Jak....jak mi to může posílat?!"Odstoupila jsem o malý krok a podívala se na Justina.„Za vzorné chování mu dovolili jednu návštěvu alias mě.Tohle ti mám předat a jinak tě pozdravuje,stejně jako Lauru."

Znovu jsem se podívala na obálku a pak na Lauru,která z toho byla stejně v šoku,jako já.„Nechci ji!Je mi úplně jedno,co v ní je!"snažila jsem se o ten nejlhostejnější ton,co jsem uměla.

„Bryan říkal,že si jí nebudeš chtít vzít,ale to by byla škoda,nemyslíš?"Chvilku jsem váhala a nakonec po obálce sáhla.

„Vidíš,že to jde.Svoje jsem splnil a myslím,že si více říct nechceme.Mějte se"rozloučil se.„Půjdeme na pokoj?"Podívala jsem se na Lauru a přikývla.

V rychlosti jsme se rozloučili s těmi nejdůležitějšími a pomalu kráčely,každá do svého pokoje.

Laura přikývla a já vešla dovnitř.Když jsem vešla do pokoje,obálku jsem hodila na postel a vzala telefon.Zavolala jsem Harrymu,jelikož mám jistotu,že se tak uklidním.

A taky bych mu měla říct o té obálce.„Ahoj lásko,tak co?Jak sis to užila?"Nadechla jsem se k odpovědi,ale hned zase vydechla.

O té obálce mu neřeknu.„Ahoj miláčku,bylo to fajn,ale jsem dost unavená.A co vy,jak se máte?"