In a golden cage 109
Pohled Kaitlyn
Převlékla jsem se a podívala se na telefon.Tři nepřijaté hovory od matky!Pane bože s Darcy se něco stalo!Hned jsem jí vytočila a začala nervózně přecházet po místnosti.
„Co je s Darcy?!Je v pořádku?!Není zraněná?!"vychrlila jsem na matku hned,jak mi to zvedla.„Ahoj Kaitlyn,proč by něco mělo s Darcy být?"zeptala se nechápavě.„Já myslela,že se něco stalo,když si volala"odpověděla jsem.
„Darcy je v pořádku a ještě spí."
„A je v pořádku?"
„Samozřejmě,že je v pořádku Kaitlyn!"
„Já se pouze ujišťuji,tím jsem samozřejmě nechtěla nic naznačit."
„Neboj se,Darcy má pravidelnou stravu,všichni se jí věnujeme a chodíme s ní ven.Začala chodit na balet.."
„Ona chodí na balet?!"
„Ano,od včerejšího dne ano.Je v tom nějaký problém?"
„Ne,vše je v naprostém pořádku..."
„Má tu nejlepší učitelku baletu.Je to několikanásobná mistryně."
„A proč jsi mi vlastně volala?"
„Budu muset v pátek na večer odjet.Máme pozvání na jednu velmi důležitou akci a jako královna Anglie na ní nesmím chybět.
A bohužel tam nebudu moc vzít Darcy,jelikož je to spíše politická akce a sedět pár hodin na místě je pro ni docela problém,ale toho sis všimla určitě sama.Je mi moc líto,že budeš muset zkrátit ten váš výlet,ale opravdu jiné řešení nevidím.."
„To je v pořádku.Přijedeme do oběda,tedy jestli to stačí?"
„Myslím,že by to bylo perfektní.Moc se omlouvám Kaitlyn.."
„To je dobré,aspoň se dříve uvidím s Darcy.Pozdravuj ji a řekni,že ji posílám velkou pusu."
„Mějte se fajn a užíte si to.Ahoj."
Zavěsila jsem a teprve teď si všimla Harryho,který mě pozoroval.
„Budeme se muset vrátit už v pátek dopoledne,jelikož má matka nějakou politickou akci a Darcy by nevydržela sedět na místě"řekla jsem a podívala se na Harryho.
„Jasně,to je v pořádku"odpověděl,ale i přesto jsem si všimla jeho smutného hlasu.„Darcy od včerejšího dne chodí na balet"řekla jsem a pousmála se.„Vážně?"zeptal se Harry.Přikývla jsem a šla k němu.
„Moc mě mrzí,že to budeme muset dřív ukončit"řekla jsem omluvně.„Nemáš se proč omlouvat,ještě pořád budu mít dva dny"řekl Harry a usmál se.Srdce mi začalo rychle tlouct,takže by byl zázrak,kdyby si toho nevšiml.
„Mám ještě pořád šanci?"zeptal se a bylo vidět,jak moc mu záleží na odpovědi.Tak Kaitlyn a teď mu pěkně řekněš,že je ti to líto,ale už ho nemáš ráda a že mu přeješ klidný život.
„Máš"odpověděla jsem s úsměvem.Harry mi oplatil úsměv a pomalu se ke mně přibližoval.Dělilo nás od sebe jen pár centimetrů,když se ozvala zaklepání na dveře.Odklonila jsem se od Harryho a nervózně se usmála.„Dále"řekl Harry a nespouštěl ze mě oči.
„Jde se na snídani,jdete taky?"objevil se ve dveřích Niall.„Jasně,za pět minut jsme tam"odpověděla jsem a uhnula pohledem.„Dobře,ale pohněte si nebo vám to všechno holky sní-hlavně Laura"řekl s úsměvem.„Já to slyšela!"ozval se Lauřin hlas.
„Miláčku já to vůbec nemyslel špatně!"odpověděl Niall a zavřel.„Měl by ses převléct z těch mokrých věcí"řekla jsem.„To bych měl"řekl,ale ani jeden se k ničemu neměl.
„Já už půjdu na snídani"řekla jsem a šla ke dveřím.„Počkej!"řekl Harry a chytl mě za ruku.
„Dej mi dvě minuty!"řekl a odběhl za stěnu.„Harry já půjdu za dveře,abys nemusel..."Než jsem dopověděla větu,stál u mě už převlečený.
„Můžeme jít?"zeptal se s úsměvem a natáhl ruku.„Můžeme"odpověděla jsem a vložila svojí dlaň do jeho.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro