Byla hluboká noc. Obloha se zatahovala těžkými černými mraky, jež schovávaly mohutný měsíc. Někde v dálce zahřmělo. Na opuštěné farmě stály dvě skupinky vlků. Jedna malá, pouze se čtyřmi členy, která byla obklíčena druhou větší smečkou, jež drželi vetřelce v šachu. Se studeným večerním chladem se mísil pach strachu a magické ticho rušilo hromadné vrčení. V jednom místě se vlci, jež obkličovali nebohou čtveřici, rozestoupili aby udělali místo páru, který byl hlavou této tlupy.
,,Řezáku?" promluvil hrubým, leč chladným hlasem šedo-hnědý vlk a podíval se na skupinku pohledem, který by zabíjel kdyby mohl. ,,Ano alfo" odpověděl čistě bílý vlk a přistoupil k němu. ,,Co to má znamenat...?" zavrčel opět alfa na velitele hlídkařů. ,,Vetřelci, Karina objevila jejich pach při hlídce. Plížili se po táboře" odpověděl opět sněho bílý vlk. ,,Dobrá práce" přikývl alfa a udělal krok vpřed. ,,Asi byste měli vědět, že cizince nesnesu" zavrčel opět alfa a srst na krku se mu rozzuřením zježila. ,,Nevěděli jsme že ta opuštěná farma je vašim táborem, hledali jsme jen potravu a místo kam se schovat." odpověděl mu stejným tónem světle šedý vlk, Bran, nebojácně. Alfa se pouze uchechtnul a odhalil své ostré tesáky: ,,Tímhle si moc nepomůžeš" odpověděl naštvaně a projel skupinku pohledem. ,,Pokud neodejdete sami teď, neodejdete vůbec a stanete se žrádlem pro vrány" štěkl vážně a napřímil se. Jeden z vetřelců sebou cukl strachem. Byla to hnědá vlčice s bílou náprsenkou a výrazně menším vzrůstem. ,,Počkejte!" zavyla černo-bílá samice a postavila se před tu hnědou. ,,Byl to můj nápad, měla bych nést trest jenom já" odpověděla a podívala se alfovi do očí, přičemž se snažila zakrýt svůj strach a znepokojení. ,,Midnight... " šeptla drobná hnědá vlčice a upřela na ni svůj pohled. Ta však pouze švihla ocasem a nevěnovala ji žádnou pozornost. Alfa se uchechtl: ,,Ještě byste po mě mohli chtít přidání do smečky" pronesl sarkasticky a podíval se na ně. ,,To vlastně není vůbec špatný nápad, mohli bysme se vám hodit" tenhle nápad se jí zalíbil. Budou žít, dostanou najíst a dokonce i přístřešek. Alfa sebou cuknul. Takovouto reakci skutečně nečekal. ,,A jak jako?" Midnight otočila hlavu na zbytek svých přátel. ,,Máme léčitelku a jsme schopnými lovci" hrdě se narovnala a ustoupila na stranu, aby svým způsobem představila Kapku. Vlčici malého vzrůstu se znalostmi léčení. Alfa téměř vyprskl smíchy. ,,Tenhle pes že nám má být užitečný?" zavyl se smíchem a většina jeho smečky s ním.
Kapka stáhla ocas mezi nohy a trošku couvla. Tentokrát se slova ujala Beta.  ,,Echo, pokud umí skutečně léčit, mohla by se nám hodit. A zbytek taky." šeptla alfovi do ucha. ,,Pokud budou neužiteční, nebo budou dělat problémy, udělej si s nimi co chceš" nabídla, posadila se a ocas obmotala kolem svých tlapek. ,,Navíc se pomalu blíží chladná období, sám jsi říkal že každá tlapka se bude hodit a s lidmi v za ocasy obzvlášť..." dodala a projela každého člena malé skupinky pohledem. Tahle plavá vlčice to se svým druhem a alfou skutečně uměla.  Alfou jako kdyby projel blesk. Toto opravdu řekl, ale nikdy si nemyslel že jeho slova budou takto využita proti němu. ,,Fajn, ale jediný problém a... " zavrčel a se švihnutím ocasu se otočil, pomalu odcházejíc pryč. ,,Průzkumníci je budou do rána hlídat. Ráno se dozví více" štěknul ještě poslední rozkazy a zmizel v davu. Vrčení opět utichlo. Již nebylo na koho, jelikož z bývalého nepřítele se nyní stal člen rodiny.