Když se Carol probudila, bylo už poledne. Dlouhý stres si na ní vybral svou daň - spala více než dvacet hodin. Nejprve se vyděsila, ale po chvíli zjistila, že ji nikdo nesháněl a dlouhý spánek jí jen prospěl, protože se cítila odpočinutá a odhodlaná. Rychle si upravila vlasy a vyměnila uválenou kombinézu s logem SHIELDu za čistou, potom se vydala na oběd do místní jídelny, kde sice vařili hrozně, ale zato tam potkala Steva, sedícího osamoceně u stolu. Když si brala svůj tác, jejich pohledy se setkaly. Nenuceně se na něj usmála, aby nepojal nějaké podezření, že jeho včerejší rozhovor s ředitelem Furym odposlouchávala. Steve jí úsměv oplatil, a když si sedala na své místo, nečekaně se zvedl a tázavě se na ni podíval - žádal o svolení přisednout si k k ní. Carol neměla námitky. Steve si položil tác s jídlem naproti ní a posadil se.
,,Tak, jak to jde s Buckym? Je něco nového" zeptal se nevinně. Carol si povzdechla:
,,Dnes jsem za ním ještě nebyla. Ale už alespoň trochu komunikuje, což je sám o sobě velký pokrok." Steve souhlasně přikývl  a ptal se dál:
,,A jak máš naplánovaný postup při té terapii?" Dívka se usmála a začala vysvětlovat, s každým slovem zněl její hlas jistěji:
,,Nejdříve se pokusím přímo od něj zjistit něco o jeho začátcích v HYDŘE, kdy se tam dostal, co s ním dělali, jaké měl mise. Později se pokusím navázat na jeho setkání s tebou, co to s ním udělalo. A nakonec se pokusím vrátit mu vzpomínky - budu mu, mimo jiné, pouštět krátká videa, která jsem našla v archivech SHIELDu. Doufám, že to zabere a bude spolupracovat, zatím se mu do toho evidentně nechce." Steve jí mírně položil ruku na rameno.
,,Musíš tomu dát čas, netlač na pilu a nenaléhej na něj příliš. To je důležité. Bucky se teď hlavně musí vzpamatovat ze svého zranění, z cizího prostředí, možná i ze zrady svých spolubojovníků a neúspěchu mise. Má toho teď v hlavě moc, není u něj žádná HYDRA, nikdo, kdo by mu řekl, co má dělat. Už týden je uvězněný s prostřeleným ramenem v místnosti, kde nemůže dělat nic jiného, než zírat do bílé stěny, obklopený cizími lidmi v prakticky neznámé zemi - i když tu vyrůstal. Nedokážu popsat, co se s ním děje, ale předtím, než jsem skončil v ledu, jsem při jeho záchraně viděl, co mu ty bestie z HYDRY udělaly. A to bylo v minulém století. Teď mají moderní technologie a určitě velmi dobré způsoby, jak Buckyho přimět ke spolupráci. Museli ho příšerně mučit. Asi bys z toho také nebyla nadšená. Ale to ti zjevně nemusím vysvětlovat. Ty jsi odborník."

 Carol se staženým hrdlem přikývla. Díky svému silně empatickému vnímání dokázala Buckymu porozumět a číst v jeho poraněné duši, a díky Stevovu vyprávění dokázala alespoň přibližně odhadnout, na co se má připravit. Napevno se rozhodla, že si po obědě ještě krátce odpočine, aby z hlavy vyhnala poslední zbytky stresu a zmatku, a poté zajde za Buckym a pokusí se konečně začít s procesem přeměny Winter Soldiera na Buckyho Barnese, jak měla nařízeno ...

Omlouvám se za kratší kapitolu a prodlevu při vydání, bohužel mě skolil covid a neměla jsem na psaní ani pomyšlení ... ale už jsem zpět :-)