Howdy!!! 

Konečně..
 KONEČNĚ!!!
DALŠÍ KAPITOLA!!!
 Omlouvám se za zpoždění, ale měla jsem hlídačku...-_-
 Snad se vám to bude líbit, heh...

#5(Swap)

Chvíli jsme se propadali temnotou, ale potom jsme se objevili v zasněženém prostoru. Stále jsme se drželi za ruku a já jsem cítil, jak mi hoří tváře.

Snad si toho nevšimne... pomyslel jsem si s nadějí. 

Rozhodl jsem se, že ho nejdřív vezmu do Underswapu. Chtěl jsem mu tam povyprávět, co jsme tam dělali, než se to zvrhlo. Ale také jsem se chtěl podívat na Bluea, protože jsem se chtěl ujistit, jestli je v pořádku. 

Objevili jsme se někde před Snowdinem a stále jsem držel Errora za ruku. Když jsem se na něj podíval, tak jsem si všiml, že se červená a tak jsem mu ruku nervózně pustil. 

,,Uhh...Taak...pojďme tudma.." řekl jsem a ukázal směr k dlouhému vysutému mostu, za kterým se nacházelo městečko Snowdin. Teď už mi bylo vcelku jedno, jestli nás někdo uvidí. 

Vyrazili jsme zasněženou cestou a litoval jsem, že nemám tenisky jako Ink. Za chvíli jsem měl papuče promočené skrz naskrz. Ještě že nemám kůži, jinak by mě začaly zábst nohy. 

Celou cestu bylo nepříjemné ticho a Ink promluvil až, když jsme se nacházely před krásným domem, vyzdobeným vánočními světýlky. ,,Jdeš tam se mnou?" zeptal se mě a v hlase mu byl znát něco jako strach. Přikývl jsem a Ink zaťukal na dveře.

Něměl jsem dobrý pocit z toho, že tam jde Error se mnou, ale na výběr jsem moc neměl. Zaťukal jsem na dveře. Po chvíli jsem uslyšel kroky a otevřel nám US!Papyrus. Do obličeje mě praštil zápach cigarety. ,,Co chcete?" řekl.

,,Přišel jsem za Bluem, je doma?" zeptal jsem se. Místo odpovědi si dlouze potáhl z cigarety. ,,Jo je, ale teď spí, protože mu ne..ní..." Jeho hlas se vytratil, když za mnou spatřil krčícího se Errora.

Drsně mě odstrčil, až jsem tvrdě narazil na menší zábradlí a bolestivě jsem se praštil do zad. Na chvíli se mi zatmělo před očima a už jsem jen viděl, jak US!Papyrus chytil Errora pod krkem. 

Když nám otevřel kostlivec v oranžové mikině, hnědých kapsáčích a s cigaretou v puse, tak mi něco probliklo před očima. Zase červená...ale tentokrát se k tomu přidala modrá a oranžová. Na spánku jsem ucítil tepavou bolest a začal jsem se třást. 

Někde jsem stál. Někde, kde bylo hodně bílé... Přede mnou někdo stál. Ale nerozeznal jsem, kdo. Viděl jsem jenom oranžovou šmouhu, která něčemu uhýbala. Poté červená a zase černá...

Když jsem se vzpamatoval, tak mě někdo držel pod krkem a jednou rukou držel ve vzduchu. Pod náporem tlaku jsem zatnul zuby. ,,A teď kápni božskou.." zavrčel výhružně. Z náporu bolesti ve spáncích jsem začínal upadávat do bezvědomí.

,,N-Nech toho, vždyť ho zabiješ!" zakřičel jsem na něj, ale nepomáhalo to. ,,Chtěl zabít Bluea..." řekl a svůj stisk ještě utáhnul. ,,Papy?"ozval se hlas za mnou. Otočil jsem se a u dveří se krčil Blue. US!Papyrus se otočil a podíval se na svého bratra, který se na něho vyděšeně díval. 

Nakonec si US!Papyrus povzdechl a stisk kolem Errorova krku uvolnil. Error spadl a bezvládně se zhroutil na zem. Proběhl jsem kolem něj a klekl si k Errorovi. 

Uff...jenom omdlel.. pomyslel jsem si. ,,P-pojďte dovnitř.." špitl Blue, když US!Papyrus nasupeně oddupal někam dovnitř. Vzal jsem tedy Errora do náruče a vešel jsem dveřmi dovnitř. 

Blue mě zavedl do obýváku a posadili jsme se na gauč. Položil jsem Errora vedle sebe a nechal jeho hlavu klesnout na moje kolena. ,,P-Pročjsi s-sem přišel?" zeptal se po chvíli mlčení Blue.

Podíval jsem se na něj a všiml jsem si, že nevypadal moc zdravě. Pod očima měl tmavé kruhy a na tváři měl nezdravou barvu. ,,Chtěl jsem se ujistit, že si v pořádku," řekl jsem s pohledem upřeným na Errora a hladil jsem ho po hlavě. ,,Aha..." zněla Blueova odpověď.

,,A-a proč si ho p-přivedl sem?" zeptal se Blue se strachem v hlase.
Pomalu jsem mu začal vysvětlovat, co se vlastně Errorovi stalo a proč jsem ho přivedl do tohohle vesmíru. 

,,T-to je mi líto..." řekl Blue a potom ho chytil menší záchvat kašle. Dal si ruku s kapesníkem před pusu a když ho záchvat přešel, všiml jsem si, že na bílém kapesníku se objevili červené skrvnky od krve. 

,,Jsi v pořádku?" zeptal jsem se ho se starostí v hlase. V tom přiběhl US!Papyrus a začal se o něj strachovat. Vzal Bluea do náruče a takovým divným pohledem se podíval na mě a na Errora. ,,Promiň za to, co sem udělal..." řekl. ,,Slyšel sem všecko, co si řikal a..." Jednou rukou se podrbal rozpačitě za krkem. ,,Ještějednou promiň a hodně štěstí.." řekl a odešel s Bluem nahoru po schodech. Ještě chvíli jsem tam seděl, když se Error začal probírat.

,,Ughh...Moje hlava.." Byla moje první slova, když jsem otevřel oči. Všiml jsem si, že mám hlavu položenou v Inkově klíně a okamžitě jsem zrudnul jako rajče. A když se na mě usmál, tak jsem měl pocit, že snad rozteču.

Co se to se mnou děje?  Pomyslel jsem si. 

,,Jak ti je?" zeptal se mě a díval se mi ze shora do očí. Snámahou jsem se posadil a držel jsem se za hlavu. ,,Cítim se jakokus hovna..." řekl jsem potichu.

,,Co se vlastně stalo?" zeptal jsem se, protožesi nejsem jistý, co přesně se událo. Ink se na mě nejistěpodíval a udělal rukou pohyb, jako by si chtěl prohrábnoutvlasy... Teda, kdyby nějaké měl.

,,Uhh...Papyrus si tě asi spletl s někým jiným.."řekl s nejistým úsměvem. Podíval jsem se na něj podezíravým pohledem.,,Nemysli si, že jsem tak blbej, abych ti tohle věřil. Ten v týoranžový mikině dost dobře veděl, kdo jsem.." řekl jsem adíval se mu zpříma do očí.

,,A když jsem se na něj podíval...Něco se mivybavilo.." řekl jsem potom potichu.
Inkovi se na tváři objevil šťastný výraz smíchanýse strachem. Nevím, co se mu odehrává v jeho kreativní mysli, alejeho výraz prozrazoval, že má starosti.

,,A...copřesně se ti vybavilo?" zeptal jsem se nejistě. Nechtěl jsemna něho tlačit, ale něco mi říkalo, že zrovna tohle jako prvnívrácená vzpomínka, není moc dobré.

Promnulsi spánek a pak se na mě unaveně podíval. ,,Nebylo to jasný, alebylo to dost zmatečný..." řekl slabým hlasem.

Bylcelý napjatý, ale když jsem ho objal, tak se trošku uvolnil. ,,Ahem.."rychle jsem se odtáhl a před námi stál US!Papyrus.
,,Bluemě poprosil, aby jste tu zůstali přes noc.. A i když se mi tonezamlouvá, tak jsem vám vyhradil pokoj pro hosty..." řekl nemoc šťastným hlasem.

,,D-děkuju!"řekl jsem s úsměvem. Pak jsem se zamyslel. ,,Můžeš mi, prosím,říct, co je vlastně Blueovi? Nevypadal moc dobře, když jsem sním mluvil.." zeptal jsem se nejistě.

Papyrussi potáhl a vydechl cigaretový kouř. ,,Asi takhle... Není vpořádku, protože jeho duše není celá..." řekl smutnýmhlasem. Ouu...

,,Ajá s tim nemůžu nic dělat a to jsem zkoušel všecko.."dodal US!Papyrus.
Pakjsem si vzpomněl, jak Noriko vyléčila S!Sansovu duši a dostaljsem nápad.
,,Jávím, jak mu pomoct!" řekl jsem.

,,Vážně?!" řekl jsem s US!Papyrusem naráz. Inkse na mě se smíchem podíval.
,,No samozřejmě! To si zapomněl na Noriko?" Ajooo...
Uchechtl jsem se.

,,Ale mohl bych ji přivézt až zítra? Jsme docelaunavení..." řekl Ink unaveným hlasem. US!Papyrus přikývl azavedl nás do pokoje pro hosty.

Docela mě zarazilo, že tam byla jenom jedna postel.
,,Spím na zemi!" řekl jsem rychle a rukávem siprotřel oči. ,,Na to zapomeň," Ink mě zatáhl za ruku astrhl mě na postel.

Tak jsem s sebou nakonec žuchnul a zkřížil ruce zahlavou. Když jsem se podíval na Inka, tak jsem si všiml, že sesvléká. Fffffffffffffff.....
Do tváří se mi nahrnula červená a rychle jsem jiskryl pod peřinou.

Když jsem viděl, že Ink už zalezl do postele, svlékljsem si nakonec mikinu. Lehl jsem si vedle něj a přikryl hopeřinou. Povzdechl jsem si.

Nemohl jsem usnout. Pořád jsem přemýšlel, co se mihonilo v hlavě, když jsem uviděl US!Papyruse...

Pak jsem ucítil ruku, která mi přistála na hrudi ashlédl jsem. Ink mě ze spaní objal a tak jsem mu také dal rukukolem ramen. Nakonec jsem také usnul hlubokým spánkem, který jsemuž dlouho potřeboval..

*ráno*

Vzbudil jsem se dřív jak Error, tak jsem sevyprostil z jeho objetí a oblékl se.
Sešel jsem dolů po schodech a viděl, jakUS!Papyrus dělá snídani.

,,Brý ráno," řekl jsem se zívnutím.,,Bré.." odpověděl a dál hleděl do své práce.
,,Jak na tom dneska je?" zeptal jsem se sezájmem.
,,Zhoršilo se to..." řekl tichým hlasem.

Pak jsme oba uslyšeli dusivý kašel a US!Papyrus vyběhl schody po dvou.
Běžel jsem za ním a o poslední schod jsem málem zakopl.
Oba jsme vběhli do pokoje a viděli jsme, jak se Blue začal dusit a vykašlávat krev.

,,Di pro ni, prosim..nemůžu ho ztratit..."řekl US!Papyrus a šel Blueovi nějak pomoct.
Přikývl jsem a rychle jsem se s Noriko spojil pomocí telepatie.

N: Co se děje, Inku? Potřebuješ něco?

I: Mohla bys rychle přijít do Underswapu? Máme tu velkej problém...

N: Jaký?

I: Na to není čas, prostě rychle přijď!

A ukončil jsem spojení.
Ani ne za minutku se v pokoji otevřel portál a vyšla z něho Noriko. Tentokrát na sobě neměla bílé šaty, ale obyčejnou červenou mikinu a černé tepláky.

Když spatřila Bluea v záchvatu kašle, tak se podívala na mě a znova na něj.
,,Co se děje?" zeptala se Noriko nahlas.
,,Blue potřebuje tvoji pomoct, jinak nepřežije," řekl jsem stručně.

Došla tedy k Blueovi a podívala se na jeho duši. Když spatřila popraskanou duši, ze které odpadávaly malé kousky, docela se lekla.

,,Okamžitě ho položte na postel a přidržte ho!"rozkázala. US!Papyrus položil Bluea na záda. Já jsem přiskočil k posteli z druhé strany a oba jsme ho chytili za ruce a za ramena. Noriko si mu sedla na nohy, aby s sebou necukal.

,,Teď ho pořádně držte!" řekla svým silným hlasem.

simul

curare

aut totum

grandinem

et vives

Když vyslovila tato slova, tak jí začala zářitdlaň, kterou měla položenou na Bluově hrudi.
Místností se začal rozléhat Blueův bolestný výkřik.

Kdybych měl uši, tak by mi asi upadly.
Když už to bylo skoro hotové, tak Blue omdlel. US!Papyrus se lekl, ale Noriko ho uklidnila.

,,Alespoň se nebude kroutit..." zašeptala siNoriko spíš pro sebe.
Její ruka po dlouhé chvíli mlčení přestala zářit a nakonec slezla z Blueových nohou.
,,B-bude v pohodě?"zeptal se US!Papyrus se starostí v hlase a začal hladit Bluea pohlavě.

Noriko přikývla. ,,Bude, ale musí hodně odpočívat. Errorovi činy se na něm hodně podepsaly..."

,,J-jaké činy..?" A sakra...

Ze spánku mě vyrušil mučivý výkřik, který se mizařezával hluboko do morku kostí. Prudce jsem se posadil a šel zatím výkřikem. Když jsem spatřil otevřené dveře do vedlejšíhopokoje, tak jsem tam potichu nahlédl.

Uviděl jsem Noriko, jak stojí nad Bluem a US!Papyrusho hladí po hlavě a na tváři má ustaraný výraz. ,,Errorovy činy se na něm hodně podepsaly..."slyšel jsem Noriko říct.

C-Co? Jaké činy? Tohle jsem mu udělal... já?

,,J-jaké činy...?"ozval jsem se. Slyšel jsem Inka zaklít a Noriko si zakryla ústa.
Noriko ke mě přišla a položila mi ruce na třesoucí se ramena. ,,Errore...Nechtěla jsem..." řekla potichu.

Co si o sobě teď mám myslet?! Co jsem udělal?!Proč jsem to udělal?! Tohle bych přece neudělal?! Nebo..ano..?

,,My...asi půjdeme.." řekl jsem, když nastalo trapné ticho a Errorovi stekla po tváři slza. Poděkoval jsem Noriko a ta se vrátila k Sansovi.
,,Tak pojď, Errore..." řekl jsem potichu a vedl ho směrem k východu.

,,C- co jsem udělal?" zeptal se roztřeseným hlasem.
Jak mu to mám říct? Není to dlouho, co se probudil z bezvědomí... pomyslel jsem si.

Neodpověděl jsem mu. Mlčeli jsme oba. Nakonec jsem otevřel portál a oba jsme do něj skočili.
Skočili jsme vstříc dalšímu vesmíru...

Taaak...zase budu oxidovat i na konci.. :)
Chtěla bych vás poprosit, aby jste do komentářů napsali, do jakého dalšího AU by mohli jít a pod to napsat, co by tam zažili! 
ALE!! 
Máte zákazáný: Outertale a Underlust!! (asi i Horrortale -_-)
*kapitola s Outertalem jest vymyšlená XD*
A také se stále můžete ptát postav atd.. Však to znáte... ;)
Příští kapitola bude zase Q+A #3
Tak se mějte jak chcete špunti!!!