Byl jednou jeden sněhulák a ten měl moc zimu rád. V zimě sáňkoval nebo jezdil na lyžích a taky se s ostatními kouloval. Zimu si zkrátka užíval a byl rád když nasněžilo a taky když hodně sněhu bylo. A když rybník zamrzl tak šel bruslit a bruslil až do rána a pak skákal panáka nebo dělal andělíčky, zkrátka samá zábava že nevšiml si za chviličku že mu už sníh roztává. A tak dostál nápad jen že se nechá poslat lodí nebo letadlem na Severní pól že tam je zima celý rok a vlastně i celý život.

A tak se zavřel do mražáku aby tu cestu vydržel a nechal se poslat  jak  balík a pošta ho dopravila až sem. A když se vyprostil z krabice a vyděl tu zimu před sebou tak si řekl jsem na místě, tohle je jistě Severní pól.

A hned ho přivítaly tučňáci a lachtani a přiběhli i medvědi, tuleni i mroží jen aby právě vydělí co jim to pošta přivezla za zboží. Jak sněhuláka uviděli tak hned se trochu polekali ale on se jim představil hned a všechen strach z nich spadl hned a běželi ho obejmout a taky se s nim pozdravit.

A sněhulák byl šťastný  hned že jim tu vůbec nevadí. Tak se z nich stali přátele a chodily společně sáňkovat a občas si i nějakou tu rybu dát.

Pak taky spolu lyžovaly a velkou srandu si dělaly a bylo jim spolu fajn a pro sněhuláka to byl hotový zimní ráj.