Belami seděla tiše u svého stolu v pracovně, popíjela pomalu šálek bylinkového čaje a prohlížela si zákon o ochraně práv místních menšin, nový zákon, který byl jejím návrhem.

Byl to zároveň připravovaný projekt, jehož spoluautory bylo několik dalších významných senátorů, v čele s Riyo která s ní, Amidalou a několika dalšími senátory měla zítra odcestovat na Naboo. Zde měla v plánu zdržet se jen do zasedání a pak se vydat domů, kde byla už tolik netrpělivě očekávána.

Pečlivě proto ještě hledala překlepy a chyby, a znovu usrkla, když ji bouchající zaklepání přimělo odložit datapad a stisknout tlačítko fotoaparátu na dveřích.

Viděla vysokou postavu v klonové zbroji a pobaveně se usmála.
Konečně použil dveře, namísto balkónu přes který k ní přicházel nejčastěji.
Stiskla tlačítko ke dveřím a vydala se do koupelny, odkud si nosila věci do svého zavazadla.

,,Pojď dovnitř! Je odemčeno."

,,Chtěl jsem jít jako obvykle, ale někdo měl zamčeno a klepání jak si neslyšel. Nevíš čím to mohlo být?" dodal muž s mírným náznakem pesimismu a humoru, když si položil helmu na stolek vedle gauče a s krabicí šedé barvy se uvelebil na svém obvyklém místě.

,,Víš, normální lidé chodí dveřmi od toho jsou - vlastně je to jeden z mála účelů ke kterým slouží. A za druhé, mám spoustu práce a málo času do zítra." Ani se na Thorna nepodívala, místo toho běhala z místa na místo a hledala věci které ještě na cestu sebou potřebovala.

,,No to je taková škodaaaa," řekl dramaticky a pomalu začal otvírat krabici, díky čemuž se místností začala linout sladká vůně ještě teplého pečiva.
Belami se zastavila a začala čichat, u koutku úst se jí objevila malinká slina.

,,Pozor aby jsi neudělala potopu, sousedi by ti nejspíše moc nepoděkovali."

„A co jsi to přinesl Thorne?"
Položila věci na postel a veselým krokem přihopsala k Thornovi, který se na ní lišáci culil.

,,Podívej se sama."

,,To jsou moje oblíbené koblíšky," celá překvapená se posadila naproti němu, a Thorn jen sledoval jak ji jiskří oči při pohledu na nadýchané koblíšky s hromadou jemného cukru na povrchu.

,,Měli pár posledních, ale jelikož tu někdo nemá čas tak je budu muset sníst sám," už si jednu bral do ruky když Belami zakručelo hlasitě v břiše.
Než se nadála, měla jednu z koblih v puse a Thorn též.

„Mmmmm" zabručeli oba spokojeně a Thorn gestem ukázala na krabici před ní.

,,Za chvíli budeme vypadat jak ty koblíšky," dodal a sáhl po další, zatím co Belami si olizovala prsty.

,,To máš pravdu, akorát ty máš už za sebou tu bílou část," zamrkala a pobaveně sledovala jeho reakci, která na sebe nenechala dlouho čekat.

,,Takže jsem sladký?"

,,Když spíš, ano." A mrskla po něm polštář, který chytil dřív než přistál na, jeho tváři.

,,Máš v plánu ještě něco podniknout, nebo budeš ještě balit?" Položil polštář a uvelebil se na gauči, Belami udělala totéž a položila si ruce na břicho.

,,Nemám, poslední dobou se na mě všechno valí ze všech stran že nemám skoro žádný čas na svůj osobní život. Né že bych nějaký měla..."
Zkroutila svoje rty z úsměvu na zamračený výraz, při pouhé myšlence že budu při návratu domů muset navštívit hrob své matky.

,,Ty máš možnost nějaký jednou mít, já a ostatní ne." Povzdechl si a obrátil se na bok, jen aby se mohl natáhnout a pohladit ji po ruce.
Už dávno nečekala před jeho dotyky, a tak si jich vážil ještě o něco víc.

,,Mrzí mě to," zvedla hlavu z opěradla, vstala a lehla si k němu. Cítila jak se chvěje, stejně jako ona.
Jen s malým rozdílem že ona ze zimi, která jí náhle zachvátila.

,,Nemusí," zašeptal a přitáhl si jí blíž k sobě aby zahřál ženu, která pro něj byla den ode dne bližší.

,,Budeš zítra doprovázet senátory na Naboo?" Thorn mlčel, zavřel oči a pak smutně nebo spíše zklamaně dodal.

,,Bohužel ne, musím provést inspekci ale můžu tě doprovodit."

Belami jen spojone zamručela, až Thornovi unikl z hrdla úžaslý smích.
Neměl to srdce jí zbudit, nezbývalo než nechat jí nechat jeho ruku co by polštář a spát pro dnešní noc společně s ní.

Taková jedna kratší a klidnější kapitola před bouří která příjde, připravte si kapesníčky možná budete brečet 😉