
Kapitola XXXVI.
21 BBY (několik dní do konce roku)
To, co začalo jako několik datových bloků v časných ranních hodinách, se rychle rozmnožilo a pohltilo to málo místa, které zbylo na již tak zaneřáděném stole mladé senátorky.
Belami si nepřítomně prohrábla prsty rozpuštěné vlasy a unaveně, po několikáté za tu chvíli zívla.
Rozhodla se na celý den zavřít ve své kanceláři a neúnavně se připravovala na další, důležitý projev.
Byla přinejmenším nervózní, ale to bylo na konci jejího momentálního seznamu převládajících úzkostí.
Na Corustantu byla již téměř dva roky, za tu dobu se naučila od několika senátorek - hlavně od svých přítelkyň Riyo a Mon Mothmy nosit kamennou masku a odkládat ji až tehdy když jí nikdo nevidí.
Jako tomu bylo teď.
A ještě méně lidí znalo tu tvář kterou nosila v soukromí.
Jednou z osob byl právě Thorn, který se před hodinou odtrhl od své obvyklé pochůzky a na chvíli ji navštívil.
Vlastně to ani nebyla chvíle, jen vřelé objetí a letmý polibek.
Věnovala mu úsměv, který mohl poznat jen on.
Úsměv zamilované ženy.
Úsměv ženy která musela téměř před všemi tajit, že muž který se objevuje nejen po jejím boku ale i v posteli, je klon.
Nesnášela to.
Místo toho aby se tímto pocitem nechala dál hlodat, vrhla se zpět do práce.
Byl to pro ni druhý měsíc, kdy byla již na stálo zvolenou senátorkou Stewjonu, a tíha zodpovědnosti, která s tím přišla navíc, nikdy nebyla tak těžká.
Vyčítala si tak nedbalou myšlenku a připomněla, že vítá to břemeno, je to výsada sloužit svému lidu - byla to čest.
Samozřejmě to byla její nacvičená odpověď každému, kdo se jí na to zeptal.
Pokud by však byla upřímná, správná odpověď by byla zcela jiná.
Ne že by tuto práci, poslání nemilovala, ale jak se válka stále táhla bylo pro ní těžší a těžší vidět krásné věci všude kolem.
Ta odpověď by kvůli tomu zněla že se cítí strašně osamělá.
A pokud hodlala pokračovat ve stopě poctivosti, krutou realitou bylo, že její doba, kdy byla senátorkou, byla naprosto hrozná.
Vyčerpání a spánková deprivace určitě začínaly být lepší, ale stále je pociťovala.
Noční můry již zmizeli a podivné pohybování předmětů také, za což byla velmi ráda.
Již dávno nebylo těžké najít její hlas mezi shromážděním, mnozí ji již přestali stejně jako Riyo podceňovat a nepovažovat je za naivní.
Bylo skvělé neřešit frustraci den za dnem.
Cítila, jak se jí sevřelo hrdlo a zvedla ruku, aby si zakryla ústa, aby utlumila přidušený vzlyk.
Tiše popotáhla a nechala se z očí valit horké slzy.
Schovala tvář do náruče a ramena se jí třásla v reakci na její přerývaný dech.
Až když uslyšela kovové klepání, rychle vystřelila hlavu vzhůru.
V panice si otřela slzy rukávem své zlatě zdobené blůzy a stáhla si šál, který měla přehozený přes židli, zpátky na ramena.
Narovnala se, jak nejlépe mohla a vydala se otevřít dveře.
Ve výši svých očí se Belamin pohled setkal s pancéřovaným, hrudním plátcem natřeným červenou barvou.
Cizinec před ní naklonil hlavu na stranu a modulovaným hlasem se zdvořile zeptal:
,,Jste v pořádku, madam?"
Nebyl to Thorn.
Poznala znaky na jeho zbroji a uvědomila si že je to jeden z mužů od Foxe.
Přitáhla si šál pevněji a soustředila se, čímž posilovala své odhodlání rychle vymyslet nějakou lež.
V naději, že zachrání tu trochu důstojnosti, která jí zbyla.
,,Jsem docela v pořádku, děkuji. Omlouvám se, jestli jsem vás vyrušila, neuvědomila jsem si, jak je pozdě."
Voják, i když bezvýrazný kvůli své helmě, byl stále schopen cítit, že její odpověď byla přinejlepším nevýrazná.
,,Madam se vší úctou, nevypadáte dobře."
Na rtech se jí vkradl malý úsměv a povzdechla si a podívala se na své vysoké boty pod kolena.
,,Hmm, to je jasné, co?" Byly to moje opuchlé oči, co mě prozradilo?"
Otřela si tváře, jako by čekala, že najde slzu.
,,Kancléř Palpatin vás žádá aby jste se dostavila do jeho kanceláře."
Voják se hned na to vrátil do pozoru a vyčkával na reakci ženy před sebou.
Belami se s ním nesetkala od nehody v jejím bytu, během které zemřeli její dvě sestřenice i málem i ona.
Jaká souhra náhod že ten den byla v opeře, a obdržela náhle pozvání do ní.
,,Nevíte o jakou záležitost se jedná?"
,,Nikoliv madam, mám vás pouze doprovodit."
Cela tato záležitost ji jaksi smrděla, ale zvědavost byla přeci jen silnější když několik okamžiku na to, kráčela s klonem za zády do jeho kancléře.
Tak, toto byla předposlední část druhé části.
Zatím se ani né z poloviny blížíme ke konci, před námi ještě cca 30 kapitol - plus mínus.
Tuší někdo copak to Palpík s Belami hraje za hru? 😅
Nápověd už je celkem zatím dost, tak jsem zvědavá jestli někdo na to přijde.
Včera by oslovila narozeniny Carrie Fisher, které mi opravdu velmi ale velmi chybí 💔
A teď k momentálním seriálům které sleduji:
(Sleduji jich víc ale tyhle jsou aktuální 😅)
Andor, upřímně zatím se mi líbí jen ta depresivní nálada přítomná v každém díle.
Ale jinak mě popravdě nijak nenadchnul a pochybuji že se to v dalším díle zlepší.
Jako super že Cassiana a povstání nevykreslují tak jak tomu bylo před tím, ale něco podstatného mi tam zkrátka chybí a nemůžu přijít co.
Rod Draka, stále říkám že je lepší jak Hra o Trůny a jediné mínus které dávám - je za mě pomalý děj který mě trochu nudí.
A nezapomeňte, za čtyři dny vychází Tales Of The Jedi - na které se těším jak malé dítě na vánoční dárek.
(Vlastně se těším tak že to nejde popsat.)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro