Nebylo to z její strany schválně, nebo si to alespoň ráda říkala.

Po rozhovoru s Riyo, začala opět vyhledávat společnost Coruscantské, gardy.

Věděla, že není moc rafinovaná, že by senátoři podle některých z nich měli být nějak nad klony, ale nemohla si pomoct. 

Belami se ještě zhluboka nadechnula, než se chystala opustit Riyo, Bailem a Padmé tak jako vždy po zasedání.

Zamávala jim na rozloučenou a vydala se směrem k řadám, které se vytvořily před dvěma výtahy. 

Její kancelář byla na druhé straně senátního komplexu s ostatními senátory.  

I když by pro ni dávalo větší smysl projít kolem kruhové budovy k druhému výtahu, nemohla se k tomu přimět.

Belami si pečlivě upravila vlasy a zatáhnula si za šaty, čímž vyhladila všechny vrásky, které jí a její asistentce mohly uniknout, než se zařadila do řady. 

Senátoři před ní mluvili mezi sebou, sdílejí stížnosti, plány a nekonečné seznamy úkolů. Všichni se za pár hodin znovu sejdou na zasedání a úkoly ve výboru, ale povídají si, jako by to byla jejich jediná šance se vidět. 

Neměla si s kým ve frontě promluvit, s kým by se mohla podělit o své stížnosti.
Od vypuknutí dalších bojů čím dál tím blíž jejímu domovu, se její rozvrh stal ještě obtížnějším, protože převzala některé z dalších povinností. 

Stewjonské shromáždění se snažilo najít vhodnou náhradu, ale většina se snažila zůstat na planetě a tak v tom zůstala prozatím sama.

Bylo však užitečné mít Riyo a Valoruma po svém boku po většinu toho času.

Belami se naučil hodně o řádném vojenském protokolu mezi senátory a představiteli republiky. 
Byla v pravidelném kontaktu s republikovou flotilou mimo  a některým to pomohlo. 

Řada se posunula vpřed a Belami krok vpřed také udělala. 

Jeden člen Coruscantské gardy stál před výtahovými panely a pomáhál starším senátorům do výtahů, kde čekali další dva členové gardy. 

Věnovali jí malé kývnutí, pozdrav mezi nimi a ona jim to úsměvem opětovala. 

Ale při bližším pohledu ztuhla.

Ve výtahu byl muž, kterého znala velmi dobře.

Dveře se otevřeli a ona vstoupila dovnitř. Jako jediná senátorka z Vnějšího okraje vešla sama dovnitř a držela si datapady blízko hrudi. 

,,Dobré ráno veliteli Thorne."

Trochu se napřímil, jako by ho zastihlo omámení. Belami doufala, že je to spíše relaxační omámení než úzkost nebo stres.
Otočila se a sledovala, jak se dveře zavírají. 

,,Dobré ráno senátorko Kenobi."

Otočila trochu hlavu, aby se na něj podívala, stejně jako on se díval přímo před sebe na dveře, strnulý jako socha. 

Chtěla, aby se uvolnil, aby napětí v jeho ramenou zmizelo s jejím dotekem, aby mohl zvednout helmu a vidět jeho tvář, tmavé oči za hledím. 

Zuřivě se červenala, odvrátila se a doufala, že to neviděl. 

Senátoři již dříve hovořili o tom, že klony mají omezený zrak kvůli jejich hledí. 
Několik z nich si stěžovalo, že je bezpečnostní složky nejsou schopny dostatečně bránit. 

,,Veliteli, chtěla jsem se vám omluvit za..."

Srdce jí vyskočilo až do krku když výtah zarachotil. Okamžitě přistoupila blíž k němu a bez přemýšlení ho vzala za ruku. 

Světla blikají a výtah klesá. 

Křičela a držela muže, jako by měl nějaký způsob, jak je oba zachránit. 

Byla tak vyděšená, jediné, co mohla udělat, je modlit se, aby se z toho oba dostali živí, aby přežili tuhle havárii.

Přitisknula svou tvář na hrudní plát jeho plastoidního brnění a myslela si, že možná slyší tlukot jeho srdce. 
Cítila jak jeho ruce se jí pevně přitiskli na jeho tělo.

S trhnutím se zastavil stejně rychle, jako spadl, a oba naráz poslal na podlahu.

Hmm, havárie s výtahem.
Že by se díky tomu Thorn konečně přestal chovat jako mezek?