Po několika krátkých krocích se dostali na konec chodby, kde se setkal s úředníkem na recepci. Voják vedle ní ukázal na štítek s nápisem Marshall Commander.

,,To je velitelova kancelář, madam. Jsem tu, abych vás také varoval, i když obvykle nehovoří se senátory, aniž by si naplánovali schůzku."

Lehce zaklepal, na což odpovědělo zavrčením.

,,Doufám že je to důležité!"

Klonový voják nonšalantně odpověděl:
,,Ano, pane, je tu za vámi senátorka."

V jeho hlase bylo jasné vzrušení, když znovu vyštěkl:

,,Vojáku, na dnešek nejsou žádné naplánované schůzky. Vezměte senátorku k recepční, aby vybrala časový úsek."

Belami sklíčeně vzhlédl a pokrčil rameny.
,,Možná zapomněl?"

Voják jí odpověděl pokrčením vlastních ramen.
,,Pokud chcete, mohu vás doprovodit zpět, madam, abyste si to naplánovali na jindy?"

,,To je celkem v pořádku. Umím si najít cestu, děkuji."

Voják přikývl a nechal Belami před dveřmi kanceláře. Svraštila obočí a rozhodla se, že se tak snadno nevzdá, přesunula své věci na jednu paži a nyní volnou rukou sáhla ke dveřím.

,,Nebuď zbabělec," zašeptala. Pevně ​​zavřela oči a stiskla ovládací panel a se syčením otevřela dveře.

Rychlé reagoval na náhlé otevření a zavrčel mnohem hrozivěji než to první.
,,Co na tom sakra může být tak složité, zastavíte se pro nového protokolárního droida." Ona tam dál stál, ohromeně a nejistě, co má dělat.

Místo toho zakoktala:
,,Přinesla jsem ti oběd..."

Thornovi oči se rozšířily a jeho rysy zjemněly, když zjistil, že je to spíše malý pantoran než lesklý, který potřebuje rozkousat.
,,Ach senátorko Kenobi, omlouvám se. Nemyslel jsem si, že se tu dneska zastavíš."

Belami zamrkala, rychle se sebrala, než vyhrkla: „Samozřejmě, že ano! Chtěla jsem tě znovu vidět a - myslela jsem, že jsme se dohodli, že nebudeme tak formální."

Thorn si prohrábl prsty vlasy a vydechl.
,,Samozřejmě, dovol mi, abych ti s tím pomohl."

Okamžitě začal uklízet místo na svém přeplněném stole. Mezitím ona vnímala její okolí.

Kancelář byla malá. Téměř klaustrofobický.
Její oči sledovaly každý roh místnosti a studovaly malý prostor.
Všimla si, že stůl je až po okraj pokrytý datapady, papíry a také červenou helmou. Uvědomila si, že stoická maska ​​je na stole a ne na hlavě jejího přítele.

Její pohled se přilepil zpět na něho. Rozhodla se, že všechny její spekulace o tom, co se skrývá za tou maskou, mu neudělaly dostatečnou spravedlnost.

Vypadal mladě. Usoudil, že mu pravděpodobně bylo kolem 25 nebo 30 let. Vzhledem k jeho hodnosti to pro ni bylo zvláštní, byl to přece velitel. Myslela by si, že byl starší.
Jelikož byl geneticky upravený, netrofla si říct přesně jeho věk.
Jí samotné mělo co nejdříve už být 24, ale začínající starosti ji stihli přidat už několik vrásek a tím ji přidat i na věku.

Jeho vlasy byly tmavě hnědé, téměř černé a ostříhané na délku, kterou považovala za regulérní, jakkoli to vypadalo, že potřebuje upravit. Oči měl hnědé se zlatými skvrnami. Když se snažila zmapovat zbytek jeho tváře, všimla si, že jeho horní ret má slabou jizvu, která byla pokryta náznakem strniště. Vypadal unaveně, ale nedalo se popřít, že je hezký.
Thorn si odkašlal a přerušil její inspekci. Mávnutím ruky jí naznačil, aby položila své věci na prázdné místo.

,,Omlouvám se za ten nepořádek," řekl s pobavenou grimasou.

Vzala židli, která stála před jeho stolem, a posadila se.

Sundala si šál a začala vybalovat oběd, který pro ně přinesla. Pečlivé rozbalení každé položky. Vzhlédla a zdvořile se usmála.
,,Nebyl jsem si úplně jistá, co máš rád, a měla jsem trochu málo času, takže je to jednoduchý recept, který jsem se naučila z domova, doufám, že ti to nebude vadit."

Zvedl překvapeně obočí.
,,Stížnost ode mě nezachytíš. Jsem si jistý, že to nemůže být horší než příděly GAR."

Belami se zasmála.
,,No, nemůžu nic slibovat."

Natáhla se přes stůl, aby mu podala jeho porci, během výměny se jejich ruce lehce otřely, což způsobilo, že Belami stoupalo teplo do tváří. Když vzhlédla od jejich rukou, jejich oči se na chvíli setkali, než Thorn neobratně přesunul pohled na misku s jídlem.

Podezřele pozoroval cizí kuchyni, než se do ní zabodl vidličkou. Začal jedním soustem a pak ho rychle zhltnul, jako by nikdy předtím neobědval. S jídlem dojedl dřív, než měla možnost udělat si důlek do toho svého.

Stydlivě vzhlédl k ní a vzpomněl si, že je v přítomnosti senátorky a ne jednoho z jeho bratrů.

,,Předpokládám, že oběd byl úspěšný?" Řekla pobaveně.

Svěsil hlavu a rozpačitě ji odpověděl.
,,Děkuji."

,,Nemáš za co. Tak mi řekni něco o sobě."

,,Není toho moc co říct. Co to chceš vědět?"

,,Dobře, hmm," poklepala si na bradu, když přemýšlela.
,,Aha, už vím. Mluvil jsem s vojákem, který mi ukázal cestu do tvojí kanceláře, a on se zmínil, že je obvyklé, že si klony vybírají své jméno."

,,Ano, to je dost obvyklé. Jenom pár z nás je například dostane přímo od i
Instruktorů, vlastně jediné koho znám tak je oddíl Delta. Ti jediný dostali jména ještě před narozením."

,,Tak jak jsi přišel na své jméno?" Tato otázka ho zaskočila nepřipraveného a způsobila, že ztuhl, než se mu ve tváři objevil výraz překvapení.
,,To je zvláštní otázka od senátorky, mám-li k vám být upřímný."

,,Ach, omlouvám se, jestli je to příliš osobní, někdy mě přemůže zvědavost," řekla omluvně a položila mu ruku na předloktí.

,,Ne, ne, to není ono. Právě jsi mě zaskočili, to je vše - nevadí mi to, my kloni stejně nejsme na soukromí zvyklí."

,,No, jestli ti to nevadí, jsem jedno velké ucho," přisunula se blíž.

Thorn zaváhal, než znovu promluvil.

„Určitě to není všechno, kvůli čemu jsi přišla? Jíst oběd? Mohla si večeřet s jinými volenými představiteli?
Pravděpodobně by to bylo lepší využití tvého času a přínosnější sloužit vašim zájmům jako senátorka."

Belami si odfrkla.
„Prosím a promeškat volný čas velícího důstojníka? V žádném případě," zavrtěla hlavou a usmála se.

Thorn zavrtěl hlavou a vypadal trochu zmateně.
,,No, abych byl spravedlivý, řekl jsem ti své identifikační číslo a kromě toho jsem se omluvil za svůj nepříliš pohostinný pozdrav."

Odmlčel se, když si uvědomil, že její laskavost je možná příliš dobrá, než aby to byla pravda, a vyčítavě dodal: „Proč by se senátor vůbec staral o hodnost klonu? Co to chceš?"

Úsměv na Belami ně tváři vybledl a zkroutil se ve zmatek. Překvapeně k němu vzhlédla.
„Nejsem si jistá co tím myslíš, Throne? Všechno, co jsem chtěla, bylo sdílet oběd se svým novým přítelem."

„Abych mluvil otevřeně Belami, existuje důvod, proč se se senátory scházím pouze po domluvě, a to proto, že jejich štědrost má vždy postranní motiv. Na Coruscantu není nic zadarmo."

„Mohu tě ujistit, že nemám -"

On však chladně odsekla a přerušila ji:
,,a pokud je to tak, senátorko, doporučuji, abyste si ušetřil problémy, protože nemám zájem sloužit jako pěšák ve vašich politických hrách, ani mě nezajímají úplatky."

Belami prudce vstal a slzy hrozily rozlitím.

Nic víc. Nic míň.

,,Soudit mě, aniž byste o mně něco věděl, je předpojaté." Pokračovala sbírat své věci a dívala se dolů, aby skryla rozpaky ze slzících očí. Než vyšla ze dveří, zavolala přes rameno:
,,Přeji příjemné odpoledne, veliteli."

Thorn zůstal ve své kanceláři sám.

Zmateně zasténal frustrací a zabořil obličej do dlaní v rukavicích. "To šlo dobře," zamumlal.

Vzhlédl a všiml si, že tam nechala šál. Došel k závěru, že jiskřící naděje, že kdyby teď odešel, mohl by ji ještě chytit, aby se vrátila.

Možná by to mohl i napravit. Nasadil si helmu na hlavu a popadl šál a nacpal si ho do praktické kapsy na opasku. Pak ho vyrušilo blikání jeho komunikátoru. Zvedl paži a odpověděl:,,Tady je velitel Thorn, v čem je problém?"

,,Pane, došlo k hlášení o potyčce na nižších úrovních. Vypadá to, že souvisí s Black Sun."

Stiskl rty k sobě do úzké tenké linky a podrážděně si povzdechl:

,,Jsem na cestě." Hledání odpuštění a vrácení šátků bude muset počkat na jindy.

Cestou se málem přerazil o Foxe, který tam už chvíli stál.
Povzdechl si prohodil k němu větu, kterou Thorn nečekal.

,,Víš o tom, že si prvotřídní idiot bráško?"