,,Senátorko Kenobi?"

Belami vzhlédla od datového bloku, který četla. Nějaká zpráva o posledním sporu o obchodní cestu, nebo si to alespoň myslela: tu věc probírala třikrát a ještě tomu nedala žádný smysl.

 Na nejkratší okamžik si přála, aby byla stále doma, na Stewjonu a společně se svým otcem a bratrem pozorovali nádherný západ slunce a hvězdy, na jejich překrásné zahradě. Ale ne – byla na stále palubě své osobní hvězdné lodi, * Suoidis (tohle jméno lodi si zapamatujte, bude dost důležité později) na zpáteční cestě na Coruscant, skloněná nad pracovním stolem, který měla ve své soukromé kajutě. Místnost osvětlovala jediná stolní lampa, a kolem se válel sortiment datových karet a dalších oficiálních materiálů.

Svou návštěvu doma musela zkrátit z pracovních důvodů, ale jeden z nich byl ten že Rioy byla ještě pod větším tlakem a ona ji chtěla pomoci alespoň z části ten tlak uvolnit.

,,Paní?" opakoval pozlacený droid z místa, kde stál v otevřených dveřích kabiny. Nikdy si nezapamtovala její výrobní číslo, nesnášela někoho jím oslovovat a tak ji nedávno dala jméno Kirp a stala se jejím osobní protokolárním droidem. Byl v jejích službách od chvíle, kdy jí ho otec poprvé koupil, roky předtím, než uvažovala o vstupu do senátu.

 Ani za ty léta zcela drobnou nepříjemnost, kterou občas pociťovala při Kirpiných zbytečně mrzoutských manýrách které ji někdy připomínali jí samotnou.

,,Omlouvám se za vniknutí," pokračovala,
,,ale mám zprávu od kapitána Tarose. Na Coruscant dorazíme za pět minut. Teď už jen čtyři minuty," doplnila a naklonil hlavu na stranu.

,,Děkuji, Kirp," řekl Belami a položila datový blok. 
,,Prosím, informuj kapitána, že se k němu brzy připojím."

Droid na ni chvíli zíral a díval se těma prázdnýma, talířovitýma očima. 
Pak s dalším nakloněním dodola:
,,Ano, madam," odpověděl, než se odebral ze dveří a dovolil, aby se za ním dveře zavřely.

Belami si v téměř, naprosté tmě dlouze povzdechla. 

Stále si pamatovala hrdost, vzrušení, které cítila na své první cestě, na svou první ,,plavbu" na Coruscant před téměř rokem a, něco. Tehdy byla čerstvě zvolená senátorka, jedna z nejmladší v historii Stewjonu: na jinak výjimečnou dvacetitříletou dívku nic malého.

 V té době byla ještě povzbuzena, dokonce nadšena, při vyhlídce na první pohled na hlavní město. Ale to bylo ještě před tím, než se klonové války protáhli a rozšířili jako požár.

Požár který se stále nedařilo uhasit.

Jediné, na co teď myslela, bylo velké břemeno, které před ní leželo a stále ji tlačilo dolů.

S dalším povzdechem se sebrala a odsunula se od stolu.

 Většina datových karet byla standardním byrokratickým tarifem, jako byl spor o obchodní cestu: komunikace týkající se účtů za přidělení,  daňových dodatků a podobných věcí. 

Ale hrstka obsahovala znepokojivější zprávy, které ji dělali ještě víc neklidnou než doposud byla.

Belami se dotkla jednoho z nich: zprávy o protestu v ohledně pokračující války, a podobné demonstraci před sídli Republiky, to hned na několika planetách.

 A to byly jen ty nejnovější.

 Žádný z nich se ještě nestal násilným – díky Síle!

Ale moc dobře věděla, že je to jen otázka času kdy se při nich stane něco vážného.

,,Ale co se s tím dá dělat?" zeptala se nahlas a pro sebe. 

I přes neustálé stížnosti jak její, tak dalších, vyšších členů republikového senátu, se kancléř dosud touto záležitostí příliš nezajímal.

 Zdálo se nepravděpodobné, že by se pokusil o nějaké další řešení, ne pokud a dokud se věci nezeskalují. Což byl přesný scénář, kterému se Belami chtěla za každou cenu vyhnout.

S posledním povzdechem vstala a upravila si oblečení.

 Belami nikdy nebyla příliš v módě vybíravá, dokonce ani jako mnohem mladší, a nosila převážně obyčejné, volné róby střižené z dobře upředené tkaniny. Její jedinou momentální ozdobou, byl pár copánků ve vlasech jenž byly doplněné malými korálky.

Než zamířila k můstku, naposledy usrkla ze šálku čaje, který ležel na jejím stole.

,,Vítejte znovu na Coruscantu, senátorko." Dodal okamžitě kapitán Taros, když si všiml že vešla.

,,Pokaždé se mi zdá, jako by byl těsnější a těsnější."

,,To tak bývá, když má někdo příliš odpovědnosti a snaží se dostát všem svým závazkům a povinnostem." Dodal a dál se věnoval klesání na plošinu před nimi, na které stalo několik lidí, včetně Riyo a několika členů Coruscantské Gardy.

,,Ale vedete si dobře," tentokrát se na, ní už otočil, mírně se usmál a dodal ji tím jaký si pocit bezpečí.

,,Děkuji, kapitáne," dodala než se otočila na patě, nechala za sebou zavřít dveře a jen čekala až se rampa lodi otevře.

Pach této planety ji okamžitě trefil do nosu, jako by ji někdo natáhl pěstí.

Konečně mám za sebou první díl ze seriálu Rod Draka, kdo neviděl doporučuji jít se na to podívat.

Protože zatím to vypadá sakra dobře, takže můžu jen doufat že mě to osobně nezklame jako poslední série Hry o Trůny.

Ps: Jméno lodi nezapomenout, bude důležitá 😉