I need my daughter! (Luke Hemmings)
Pět let, co jsem ji viděl naposled. Pět let, co jsem tady. Je to už 5 let, co se to stalo.
***
„Pane Hemmingsi poznáváte zde přítomnou Christine Doyle?" zeptal se soudce a ukázal na vyděšenou Christine vlevo.
„Ano," řekl jsem bez emocí, na což jsem uslyšel tichý vzlyk.
„Myslím, že víte, proč jste tady. Správně?" zeptal se a podíval se na papír před sebou.
„Ano" Byla opět má odpověď. Není třeba to tajit, když každý ví, že jsem to udělal.
„Oh v tom případě nechcete nám k tomu něco říct?" zeptal se se zvednutým obočím.
„Ne"
„Takže přiznáváte, že jste znásilnil zde přítomnou Christine Doyle?" zeptal se narovinu.
V soudní síni bylo hromové ticho. Všechny oči tikaly mezi mnou a Christine.
„Ano," pronesl jsem s vážným výrazem ve tváři.
„Soud vám uděluje rozsudek 5 let v Australské věznici Grafton"
Soudní síni se ozvala rána kladivem a pak už mi nasazovali pouta. Naposledy jsem se podíval na vzlykající Christine a naznačil „Vrátím se"
----------------------------------------------------------
Tak prolog k mé nové story:)
Doufám, že vás prolog aspoň trošku zaujal a budete číst:)
První část by mohla být zítra ráno!!!:)
Děkuju OneOfTheLiars za obrázek:3 A že mě donutila napsat prolog^^:D:D
Tento nápad už mám v hlavě hrozně dlouho, ale až teprve teď to píšu:D:)
Pokud vás prolog zaujal, byla bych ráda, kdybyste dali vote a zanechali komentář s názorem!^^ Děkuju:)
-Jane xoxo
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro