Chapter 35
Luke’s P.O.V
„Chrissy,” vyhrkl jsem šokovaně. Rychle jsem si obléknul boxerky a po Beth hodil deku, která jí zakryla intimní části.
„J-já vysvětlím to,” vykoktal jsem ze sebe.
Šokovaně, bolestně a zklamaně se na mě podívala a s očima plné slz se otočila a utekla. Tohle se nemůže dít. Na nic jsem nečekal a vyběhnul za ní. Mezitím jsem z podlahy sebral kalhoty a za cesty si je oblékal. Tričko jsem nemohl najít, takže jsem si vzal pouze bundu. Proč se vždy vše pokašle? Beth nijak nereagovala na to, co se děje. Zůstala tam ležet a jen se dívala, jak utíkám pryč. Vůbec jí nevadí, že jí nejlepší kamarádka přichytila v posteli? Zdá se mi, že to není poprvé. Proč řeším jí, když jsem si to teď vše pokašlal?!
Vyšel jsem na chladný vzduch a porozhlédl se. Stála u auta a jen tak hleděla.
„Chrissy,” zašeptal jsem. Bez odpovědi. Díky silnému větru se rozklepala. Na nic jsem nečekal a bundu si sundal. Chystal jsem se jí přes ní přehodit, ale uhnula, avšak stále nic neřekla.
„Chrissy,” zašeptal jsem ještě jednou. „Prosím mluv semnou,” pokračoval jsem.
Obešel jsem auto a stoupnul si před ní.
„Nech mě to vysvětlit,” řekl jsem jemně a tváří se k ní přiblížil.
„Nic mi vysvětlovat nemusíš,” zamumlala a zkrabatila čelo.
„Hrozně moc mě to mrzí,” promluvil jsem.
„Co přesně?” zeptala se.
„To, že jsem tě zklamal," odpověděl jsem.
Arogantně se uchechtla. Zmateně jsem nadzvednul obočí.
„Luku upřímně si mě nezklamal. Jde mi jen o to, že si využil mojí nejlepší kamarádku, zatímco motáš jiné,” objasnila zklamaně. Přesto, že říkala, že zklamaná není. „Opravdu jsem si myslela, že jsi jiný. Že se možná konečně na mě usmálo štěstí.” Nad tím faktem se smutně zasmála. „Avšak zjistila jsem, že jsi ještě dítě. A já s někým takovým být nemůžu. V životě už jsem si prošla mnohým a nepotřebuji se nadále trápit,” řekla své myšlenky nahlas.
V šoku jsem se díval na ten upřímný obličej. A jen díky těmto slovům jsem se do ní zamiloval ještě více. Přesto, že nebyly potěšující.
„Kdybys mi dala šanci --”
„Ne. Luku tohle by nikam nevedlo.” Zakroutila hlavou. „Užívej si života dokud můžeš, protože jednou tě o to všechno může někdo připravit, tak jako mě tvůj bratr,” přerušila mě důležitě. „Musím jít,” zašeptala a jemně se dotkla mé hrudi, aby mě odstrčila. Avšak já na její ruku přitisknul mojí.
„Změním se. Dokážu ti, že nejsem dítě,” zašeptal jsem a ruku od hrudi odtrhnul, abych naše prsty mohl proplést.
„A tady je ta chyba Luku. Nemůžeš to změnit, jen proto, že já chci. Musíš sám chtít,” řekla a ruku z mé vytrhla. „Stephanie tě zítra čeká,” řekla naposledy a poté otevřela dveře od auta. Podívala se na mně prosebným pohledem, abych ustoupil. Vyhověl jsem. Hlavou mi šrotovala její slova. „Jsi ještě dítě”, „Jednou tě o to všechno může někdo připravit, tak jako mě tvůj bratr.”, „Stephanie tě zítra čeká.” ne ona. S tímto jsem si uvědomil, jak jsem jí zničil život a ničím jí ho i po 5ti letech. Avšak jsem příliš sobecký na to, abych se jí vzdal.
Jsou moje světlo na konci tunelu.
Než jsem se vzpamatoval, auto bylo pryč. Chrissy byla pryč..
Tak, jak jsem Stephanii slíbil, byl jsem tu. Chrissy byla v pokoji zamčená a brzy měla jít do práce. Řekla, že kdyby mě Stephanie neměla tolik v oblibě, nepustila by mě znovu do jejího života. Když jsem jí k večeru volal, nezvedla to ani jednou. Byl jsem z toho tak zklamaný, že jsem jen tupě zíral na kytaru v mém pokoji. Už tak dlouho na ní někdo nehrál. Přemýšlel jsem nad celým dnem, nad Chrissy a právě v tu chvíli mě přepadla múza.
„Prosím otevři,” řekl jsem jemně. „Jen ti chci něco ukázat, poté hned půjdu slibuji,” zašeptal jsem poslední slovo, které jsem hodlal dodržet.
„Kde je Stephanie?” zeptala se ignorujíc má slova.
„Dívá se na Barbie,” odpověděl jsem a podíval se dolů, jestli tam stále sedí. A taky seděla. Hrála si se svými copánky a okouzleně se dívala na Barbie a perfektní Vánoce.
Uslyšel jsem cvaknutí zámku a poté mi Chrissy otevřela. „Máš 5 minut,” řekla a ustoupila ode dveří, abych mohl vstoupit. Přes dlouhé, modré triko si přehodila hnědý kožíšek a poté se posadila na postel a naznačila, že poslouchá.
Vzal jsem si kytaru, kterou jsem držel za zády a zhluboka se nadechl. Zmateně se na mě podívala.
„Toto jsem složil pro tebe,” zašeptal jsem a začal vybrnkávat melodii, kterou jsem včera složil. Poté jsem začal zpívat.
„Je tu test, který všichni musíme zvládnout
Musíme padat, než se budeme moct naučit létat.
Kdybych měl stroj času,
vzal bych tě zpátky do okamžiku,
kdy ses do mě zamilovala a ty bys tam zůstala navždy.
Copak nevíš, že bych udělal cokoliv,
abys pochopila,
pochopila, že pro mě znamenáš absolutně všechno,
kdybych jen měl stroj času.
Přísahám, že jsi jediná na kterou se dívám,
držel bych tě tak blízko, až poletíme tak nízko,
dnes večer ztrácím hlavu.
Baby vím, že mě stále miluješ,
Baby víš, že tě stále miluji,
Vím, že máš stejný pocit, jako já,
Protože já tě stále miluji.
Je tu test, který všichni musíme zvládnout
Musíme padat, než se budeme moct naučit létat.
Teď jsem ztratil vše a ty se vzdaluješ,
chci zůstat na tvé straně i jen na jeden den,
budu v pořádku
i když spadneme, i když nechceš zůstat.
Čekal jsem na tebe,
tak pojď mě najít,
ty jsi ta, kterou chci,
ta kterou potřebuji,
Ta kterou nejvíce miluji.
Tato píseň je pro tebe,
za všechno, čím jsme si prošli,
je to tak dávno,
jen chci říct
Děkuji”
Dozpíval jsem poslední slova a bez pohledu na ní jsem se otočil a odešel.
*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*
Hey guys!:)
Část nebyla 4 dny 'cause mi 3 dny nejel internet-,- Oh why not-,-
Také jsem dnes byla na vytahování stehů a doktor řekl, že vše vypadá v pořádku a že se to pěkně hojí, takže za to jsem velmi ráda:) A už jsem tam neomdlela!:D I když mi bylo divně:X:D
Píseň kterou zpíval Luke - huh sama jsem jí složila:D
No kidding:D Jason Chen má jedno úžasné album a dnes jsem ho celý den poslouchala, takže jsem od skoro každé písničky vzala kousek a dala to takto dohromady:) Takže je možné, že to nebude dávat smysl:) Rozhodně si ho poslechněte, protože je úžasný:)♥
Guys pokud si někdy budete chtít popovídat nebo prostě budete na dně a budete chtít pomoct, tak i když se neznáme klidně mi napište:) Jak sem na wattpad, tak na twitter, pošlete mi snap nebo vám klidně dám i facebook:) Existují lidi, kteří nemají nikoho, komu by se mohli svěřit.. Nemají nikoho kdo by jim poradil v té nejtěžší situaci.. A pokud se v tom poznáváte můžete mi kdykoliv napsat:) Vím, že si hodně lidí o mně myslí, že jsem namyšlená:D:/ Ale opravdu ráda vám pomůžu:) Aspoň se o to budu snažit:)♥
Co říkáte na Lukovu píseň? Čekali jste takovou Chrissyinu reakci?:D Upřímně měla být úplně jiná, ale líbí se mi to takto O:) Jinak tu Barbie na kterou se dívala Stephanie jsem ještě neviděla, takže si jí pravděpodobně půjdu pustit ^^:D
Prosím zanechte 'vote' & komentář s názorem:)♥
Keep smiling
Jane xoxo
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro