„Cože?!” zapištěla.

„Vys--”

„To není možné! O-on...” Zoufale kroutila hlavou. „Neměl bratra. Sakra, vždyť on žádného bratra neměl! Vím to!”

„N-nevěděl o mně,” koktal jsem. Sakra proč jsem neřekl pravdu? Co mám říct?

„Jak o tobě nemohl vědět?! Luku, Luke neměl bratra.” Zmateně se zatvářila. „Jak je možné, že se stejně jmenujete? Že vám je stejně let?” 

„Ehm...” Mysli! Sakra Luku teď to nemůžeš pokazit! „Jsme dvojčata... A naše m-mamka se jednoho z nás musela vzdát,” plácl jsem první lež, která mě napadla. „A-a já pak šel do dětského domova, kde jsi mě vzali manželé Swaneopolovi. Nemohli mít dítě, tak si vzali mě.” Byl jsem až překvapen, jak klidným hlasem jsem to řekl. Opravdu bych uvěřil i sám sobě. Vlastně jsem byl i překvapen, že to Chrissy vzala klidně. Tedy aspoň tak vypadá. Ale je dost dobrá herečka.

„Ne-e... T-tohle by Zali neudělala! Ty lžeš! Prosím, řekni mi, že lžeš!” Rukou si zajela do vlasů a začala prudce dýchat. Dokonce tak prudce, až jsem slyšel, jak se jí těžce dýchalo.

„Chrissy?!” zeptal jsem se vyděšeně.

„Ne! Ne! Ne!!!” Rukama si rvala za vlasy a za chvíli jí po tváři stékaly slzy. „Proto jsi tady?! Chceš mu říct, co vše dělámě?! Jak se máme?! Kde bydlíme?! Využil si mě, aby ses dostal ke svému bratrovi?!” začala křičet. Stephanie se zmateně podívala na na mě, poté na Chrissy a instinktivně chytila Chrissy za ruku.

„NE! Samozřejmě, že ne!” řekl jsem mírně zvýšeným hlasem. „S Lukem nejsem vůbec v kontaktu a ani to neplánuju! Chrissy, prosím! Za těch pár měsíců jsi poznala mé pravé já. Věděl jsem, že kdybych ti hned řekl, kdo jsem, jednoduše bys mě okamžitě vyhodila. Chtěl jsem, abys poznala, jaký jsem a abys mě s ním nesrovnávala.”

„LŽEŠ!” zakřičela. „Neustále jen lžeš! Lucasi nevěřím ti! Prostě nevěřím!” vytrhla ruku ze Stephanina sevření a plácla se do čela. Poté zajela opět do vlasů za které začala opět tahat.

„M-Mám odejít?”

„Maminko,” zašeptala Stephanie jemně. Chrissy neodpověděla pouze začala kroutit hlavou a ještě více se rozbrečela.

„Maminko,” zašeptala Stephanie znovu. O co jde? 

Chrissy se na ní otočila a Stephanie okamžitě vyskočila z postele a objala jí.

„Já už vím, že můj tatínek není mrtvý,” šeptala.

Šokovaně jsme se oba na ní podívali a já už věděl, že tohle je můj konec. Připravoval jsem se na nejhorší. Každou chvíli jsem čekal, kdy Stephanie řekne to, co slyšela na hřbitově. Půjdu opět do vězení. Opět do ‘pokoje’, pokud se tak dá nazvat, kde je všude samá plíseň a budou po mně každý večer lézt blechy a všelijaký jiný otravný hmyz.

„Cože?” zašeptala Chrissy.

„Když mě ten pán unesl byl s ním ještě jeden. A to byl můj tatínek. Aspoň tohle řekl ten pán. Myslím, že si říkala, že se jmenoval George. A tatínek už mě nechtěl nechat jít, ale Luke riskoval svůj život, aby mě zachránil.” Cože? S otevřenými ústy jsem se na ní díval. Ta však svůj pohled věnovala pouze Chrissy, která se na ní dívala stejně jako já.

„To není možné..,” promluvila po chvilce Chrissy. Já se za tu dobu neodvážil ani pohnout. Nemohl jsem tomu uvěřit. Dělá to pro mě? Pochopila to vůbec správně?

„Maminko je jedno čí je Luke bratr. Hlavní je, že mě zachráni a byl ochotný pro mě zemřít. Prosím nenechej ho odejít.”

Chrissy se na mě zlomeně podívala a potom zpět na Stephanii. Sehnula se k ní a něco jí zašeptala. Stephanie přikývla a poté se na mě usmála. Já však měl stále neutrální výraz. Stephanie vyklouzla z Chrissyina objetí a rozběhla se ke mně. Automaticky jsem jí vyzvednul do vzduchu, abychom byli stejně vysocí.

„Jdeme do obýváku.” Usmála se.

Podíval jsem se na Chrissy, která pouze přikývla a poté se ke mně otočila zády.

Měl jsem pocit, jak kdyby se ta skála, kterou jsem už překonal opět postavila. Byl jsem v koncích.

Mírně jsem se usmál a vyšel z pokoje. Upřímně jsem ani moc nevnímal, kam vlastně jdu. Nechtěl jsem znova odejít. Nikdy jsem nevěděl, co vlastně chci, dokud jsem se nepodíval do jejich očí. V té chvíli se můj život od začátku změnil. Stalo se to kdysi, stalo se to i teď. Mívám sny, které si přeji, aby se stali skutečností. Ona má krásné bílé šaty a já stojím a netrpělivě čekám, až konečně dojde ke mně. Je nádherná. Její tvář zdobí okouzlující úsměv a já se při pohledu na ní musím také usmát. Když oba řekneme nádherné ‘ano’, zašeptám „Moje.” A ona tiše odpoví „tvoje.” Stále jí miluju a navždy budu, ale jí je to úplně jedno.

„Víš o tom, že to vím, viď?” vyrušila mě Stephanie z myšlenek.

Smutně jsem se podíval do krásným modrých očí a cítil, jak se mi do očí hrnou slzy. Proto jsem se rychle podíval před sebe.

„Nebyl jsem si jistý,” odpověděl jsem tiše.

Ruky obmotala kolem mého krku a dala mi pusu na líčko. „Nechci, aby jsi znovu odešel,” zakuňkala.

„Já taky nechci,” řekl jsem upřímně.

„Můžu se tě na něco zeptat?”

Přikývl jsem a čekal, co z ní vypadne.

„Máš mě opravdu rád?” zeptala se vážně.

Mírně jsem se uchechtnul a políbil jí na čelo.

„Ani netušíš, jak moc tě miluju. Jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo. Stejně tak maminka. Nikdy bych vás za nic nevyměnil. Pamatuj si, že pro mě budeš navždy MÁ malá princezna.”

„Mamince nic neřeknu, když mi slíbíš, že neodejdeš,” zašeptala a natáhla ke mně malíček, který jsem s úsměvem přijal.

Zrovna v tu chvíli jsem uslyšel, že se dveře v patře otevřely.

„Přeji si, abys zůstal.” 

*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*
ANO VELMI KRÁTKÁ OMLOUVÁM SE!:D Nestíhám musím se jít učit fyziku:X:D
Ale část jsem chtěla napsat, protože má dnes jedna speciální slečna narozeniny ^^ Takže část je kvůli ní:D Takže budu ráda, když jí také popřejete do komentáře!!:D:D
Taktéž jsem se kvůli ní snažila to neukončit tak, jak vždycky:D Protože to asbolutně nesnáší:D

Takže Baruško přeji ti jen to nejlepší ♥ Doufám, že to semnou ten poslední rok vydržíš ♥ A děkuju, že mně ve všem, tak podporuješ ♥ Hrozně moc pro mně znamenáš ♥ A mám tě moc ráda ♥
PS: Nezapomeň, že je zítra italština!:D

ČÁST JE OPĚT NEOPRAVENÁ, TAKŽE JE MOŽNÉ, ŽE TAM BUDOU PŘEKLEPY:)
Pokud chcete věnovat další část napište do komentáře ^^

A přidejte si mě na snapu:D^^ Budu vás informovat o nových dílech INMD A posílat vám útržky Yaay♥ :D
Vše najdete na mém profilu!! ^^

                                                                                                   Jane xoxo