Luke’s P.O.V

„Myslím, že se projedeme pane Swaneopole.” Usmál se.

Pouze jsem přikývnul a postavil se stejně jako on. Když jsme vyšli stál tam další pocista. Byl buclatý a plešatý. Myslím, že mu nemohlo být pod 30 let. Oba se postavili vedle mě, každý z jedné strany a vyšli jsme z nemocnice. Na parkovišti stálo policejní auto. Jak je možné že tu byli tak rychle? Kolik je vůbec hodin?

Nastoupil jsem a vyčkával. Ten pleštý si sednul vedle mě a ten se kterým jsem byl v místnosti obcházel auto. Před autem se zastavil a vysílačku si dal k ústům. Svůj pohled zabodl do mě a divně se tvářil. Nic jsem nemohl slyšet, protože dveře byly zavřené a do toho policista vedle mě divně vzdychal. Bylo to velmi divné...

Policista si zastrčil vysílačku za kalhoty a šel k mým dveřím

„Vystupte,” řekl tvrdým hlasem. Policista, neboli ten plešatý mi vrazil do zad, abych vystoupil, když jsem jen nečinně seděl. Nikam se nejede?

Pomalu jsem vystoupil a neustále se mu díval na ruce. Měl jsem pocit, jak kdyby mi měl každou chvili vrazit.

„Můžete se vrátit,” pronesl otrávěne. Zmateně jsem se na něj podíval a začal si opět sedat do auta. „Do nemocnice!” řekl naštvaně. Jak ho má člověk pochopit?

Pozadu jsem šel zpět k nemocnici a kontroloval si, jestli si nebere pistol. Nadzvedl obočí a s kroucením hlavy se otočil ke svému kolegovi. „León Yammouni je na stanici, potvrdil, že ublížil Stephanii Doyle,” zašeptal, ale byl jsem od nich jen něco přes metr, takže jsem ho v pohodě slyšel.

„A co bude s ním?” kývnul na mě plešatý.

„Myslím, že ho v nejbližší době navštíví James. Tohle je jeho práce,” řekl policista a nasednul do auta.

Šokovaně jsem zůstal stát na místě, když jsem ucítil ránu na mém rameni.

„Au!” Podíval jsem se kolem, ale nikoho jsem neviděl. Pouze černé, nablýskané auto, které odjíždělo. Sakra ten si musí žít. Když jsem do kamínku, který mě trefil, kopnul, všimnul jsem si, že je na něm přilepený papír. Zvednul jsem ho a papír rozbalil. „Vše OK. George xx”

Nobody’s P.O.V

„To nemyslíš vážně!” zakřičela Lisa se slzami v očích na George. „To nemůžeš!"

„Ale notak zlato. Ještě tu máš mě,” řekl George hravě. Dnes měl kupodivu dobrou náladu. Že by za to mohla Lisa, která ho hned ráno musela ‘odměnit’?

„Sbohem Liso,” loučil se León s Lisou. Připravoval se na vězení. Kdyby to neudělal, George by řekl jeho tajemství. Které jenom díky němu zůstalo tajemstvím.

„Leóne, co to děláš?” zeptala se neklidně, jeho přítelkyně, Amanda, když rozléval benzín všude po pokoji jeho 6ti roční dcery.

„Udělej tohle, udělej tamto. Lauren potřebuje pomoct, dneska žádný sex, bolí mě hlava..,” blábolil León. „Už vás mám plnou prdel! Nesnáším Lauren a všechno kolem ní. Nesnáším tebe, protože--”

„Leóne přestaň! Lauren je NAŠE dcera!” přerušila ho Amanda naštvaně. „A čekáme další,” zašeptala šťastně. Marně si myslela, že ho to uklidní.

„Další holka!” zakřičel naštvaně a sirkou škrtl o škrtátko. Nečekal a sirku hodil Lauren na postel. Zrovna spala a než se stihla probudit její postel začala rychle hořet. Amanda se za Lauren rozběhla a jakmile byla za dveřma, León dveře zakmnul a šel si dát další láhev Whiskey. Poslouchal prosící a ječící Amandu s Lauren. Nikde nebylo okno. Neměly kam jít. Za pár minut už nebylo nic slyšet... Kdo ví, jestli by tohle udělal, kdyby byl střízlivý...

„Sbohem Leóne,” zašeptala Lisa. Ztratila jediného kamaráda, který jí tu pomáhal. Nevěděla o jeho minulosti a ani se to dozvědět nechtěla. Žila přítomností, ne minulostí.

León omotal své svalnaté ruce kolem Lisiina těla a naposledy přičichl k jejím úžasným vlasům. Lisa se v jeho náruči rozbrečela, protože si uvědomovala, co vše jí George teď může udělat.

„Budeš v pohodě,” uklidňoval jí León. „Slibuju,” zašeptal.

„Oh, jak dojemné,” vložil se do toho George. „Už vypadni,” řekl tvrdě a s tímto León odešel. George neměl strach, že by tam nešel. Jde do vězení jenom za ublížení na zdraví ne za vraždu, za kterou by měl jít. Sám León to navrhnul. S podmínkou, že už pak George nikdy neuvidí. S tím George samozřejmě souhlasil.

George seděl ve svém nablýskaném černém autě, když pozoroval, jak Luka berou na stanici. Začínal mít o Leónovi pochybnosti, ale za chvilku si policista přiložil vysílačku k uchu a neustále se díval na Luka. Bylo to jasné. Dostali zprávu.

Šel Lukovi otevřít dveře a potom policista rukama naznačil, aby šel zpět. Policisté si ještě povídali a poté oba nasedli do svého policejního auta. George se rychle natáhnul pro svůj připravený kámen a hodil ho na Luka. Přesto, že mířil na hlavu kámen udeřil Luka do ramene. Poté nastartoval a rychle kolem něj projel. 

Luke’s P.O.V

O měsíc později 

Už utekl měsíc od toho incidentu s Georgem. Upřímně celý měsíc byl velmi zvláštní. Neustále jsem se bál, jestli někde někdo není. Jestli ON někde není. Jestli nemá v plánu nám opět ublížit. Tedy mně. Stephanie, moje princezna, je konečně doma. Cítí se v pořádku a už zase poskakujeme v herně. Dnes mám v plánu udělat to, na co jsem se už dlouho chystal. A to je pozvat Chrissy na rande. Několikrát za ten měsíc tu byl Michael, který jí někam zval, ale ona odpověděla ne. Když jsem se jí zeptal proč, odpověděla, že není na rande připravená. Proto se bojím odpovědi.., ale už to dále nemohu vydržet. Za ten měsíc jsme se velmi sblížili. Doma jsem snad byl pouze 2x a to jsem si šel pro nějaké věci. Nemůžu tam být. Neskutečně moc mi chybí Calum. Byl to ten nejlepší kamarád na světě a já mu tohle nikdy nezapomenu. Vždy bude v mém srdci jeden z nejdůležitějších lidí na světě. Nedokážu si představit, že už ho nikdy neuvidím. Jeho roztomilou tvář, úsměv, který vás donutil se smát také. Jeho vtipy, které kolikrát nebyly vtipné, ale já se zasmál, abych ho potěšil. Nemůžu v tom domě bez něj žít. Proto teď ‘žiju’ s Chrissy. Prý jí nevadí, že tady jsem. Stephanie je ráda a každé ráno mě chodí probouzet. Ještě jsme se nebavili o tom, co řekl George... Myslím, že nic netuší, ale je možné, že je tak chytrá a ví, že před Chrissy o tom mluvit nesmí. Mluvila o nějaké Lise, která si s ní hrála, když byl George pryč. Prý byla úžasná a taky tam byla uvězněná. Můžu jenom říct, chudák holka.

„Luku? Jsi v pohodě?” zeptala se mě s úsměvem Chrissy. Poslední dobou se často usmívala. A slušelo jí to mnohem více, než ten tvrdý výraz.

„Jen jsem se zamyslel.” Mírně jsem se usmál.

„Nad čím?” vyzvídala. Každým dnem jsme si byli bližší a bližší. Každý večer, když už Stephanie spala jsme si sedli na její postel a povídali o všem možném. Opravdu jsme dokázali přejít ze Stephanie až na talíře.

„Nad tím vším, co se stalo,” řekl jsem. „Myslíš, že existuje nebe?”

„Uhm... Upřímně netuším... Myslím, že něco existuje, ale nemyslím si, že přímo nebe, jestli mě chápeš. Určitě je něco, kam všechny duše jdou, ale nevím, jestli jdou do nebe,” řekla a mírně se zamračila, když nad tím vším uvažovala. „Nikdy se nedozvíme, jestli něco takového existuje, protože mrtvý se nemohou vrátit, aby nám to řekli. Až zemřeme nevíme, kam půjdeme. Já jen doufám, že najdu odpočinek a nemusí být zrovna v nebi,” řekla s mírným úsměvem. „Jak tě to napadlo?”

„Huh?”

„Ta otázka.”

„Oh... Já nevím... Jen jsem přemýšlel, kam po smrti půjdu. Nejspíše do pekla.” Zasmál jsem se. Také se zasmála a konečně si sednula naproti mě. Celou dobu jen uklízela.

„Ty do pekla nepůjdeš. Na to jsi až moc úžasný.” zahihňala se a mrknula.

„Zdá se mi to nebo se  mnou zkoušíte flirtovat?” nadzvedl jsem hravě obočí.

„Možná?” zeptala se nevinně.

„Pokud ano, jste v tom opravdu hrozná.” zasmál jsem a ona se ke mě přidala.

„Fajn už to znovu neudělám.” zasmála se dávajíc ruce do obranného gesta.

„Jsi neuvěřitelně roztomilá, když se směješ.”

„Oh.” zčervenala dávajíc si ruce na stůl.

„Mohl bych se tě na něco zeptat?” 

„Samozřejmě,” odpověděla tiše.

„Můžu tě políbit?”

*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*
Hey guys, přeju dobrý večer ^^
Po 6 dnech nová část:X Omlouvám se, ale bylo toho opravdu hodně:X Nejvíce jsem psala v zeměpise, ale pak i trvalo, než jsem to hodila do notebooku atd.. Ale doufám, že to chápete!:)
Anyway.. Luke na stanici nešel ^^ tedy né v této části:D

A KONEČNĚ to nekončí nějak strašně:D teď je nechám trošku vydechnout^^ takže doufám, že se mi 'zamilované' (oh dá se tomu tak teď říkat? Sakra jsou vůbec zamilovaní? Co myslíte?:D' části budou psát tak dobře, jako ty s Georgem ^^:D Jinak s Leónem už jsme se rozloučili:(:D Co říkáte na jeho minulost?:X 
Co říkáte na (Sakra nevím jaké je shippovací jméno pro Luka a Chrissy:X:D) Chrissy a Luka?:D Chcete aby byli spolu nebo ne? ^^ :D

část věnuji @jay_jay_boo (snad je to dobře:X)
Děkuji za krásné dlouhé komentáře, také za vyhrožování:D:D Snad se ti tenhle díl aspoň trošku líbil O:) :D budu ráda, když opět zanecháš komentář O:) :D

A ne jen u Jay!!:D Pokud se část líbila zanechte prosím 'vote' (hvězdičku) a komentář s názorem, co byste zlepšili ♥♥) 

Pokud chcete věnovat další část napište do komentáře ↓↓
Love you ♥
                                                                                        Jane xoxo