Chapter 18
„Co tu děláš?” zeptal jsem se překvapeně.
„No tak, nejsi rád, že mě vidíš?” zeptal se naoko uraženě. „Nezvládáš vaření ani trošku. Myslíš, že bych nechal, abys Stephanii otrávil?” dodal vážněji.
„Erghh dobře pomoz mi, ale pořád jsem na tebe naštvaný!” řekl jsem a odstoupil od sporáku.
„Nechápu, co jsem tak špatného řekl,” řekl Calum nechápavě.
„Řekl jsi, že jsem gay. A ještě k tomu, že s tebou chodím. Děláš si srandu?” vyštěkl jsem na něj.
„Tohle si myslí jenom Michael. Nedělej z toho takové drama,” řekl klidně a bral všelijaké věci ze skříněk.
„Ať z toho nedělám drama? Pokud jí to ten zelenáč řekne, bude si myslet, že jsem gay. Ještě k tomu s tebou. Si snad gay, že jsi tohle vymyslel?” zeptal jsem se naštvaně. Překřížil jsem si ruce na prsou a propaloval ho pohledem.
„Uklidni se! Vzbudíš Stephanii a zase tolik se toho nestalo! A pro tvojí informaci mám holku. Takže ne, nejsem gay!” řekl a ze skříně vzal cibuli a z šuplíku nůž.
„Jak ses sem vůbec dostal?” zeptal jsem se úplně od tématu.
„Sledoval jsem je 5 let, myslíš, že jsem nikdy nešel dovnitř? I přes ten jejich systém se tu dá lehko dostat,” pokrčil rameny.
„Oh,” řekl jsem překvapeně.
Po tom, co nasekal česnek, dal na pánev olivový olej a začal restovat česnek i cibuli.
***
Calum uvařil boloňskou omáčku a pak to všechno naservíroval na stůl. Já se jen díval. Tohle mi prostě nikdy nepůjde. Ale pochválil mě, že aspoň umím udělat špagety. Tedy vzal to hned zpět, když se mi celé vylily do dřezu. Když jsem je šel scedit, nedošlo mi, že úchyty od hrnce budou horké, takže jsem s tím hodil do dřezu a hrnec se se špagety celý převrátil.
„Fajn tu to máš. Vzbuď Stephanii, najezte se a běžte se dívat na televiz,” řekl Cal, když odcházel.
„Díky Cale! Jsi fakt ten nejlepší kámoš! Nevím, co bych bez tebe dělal,” řekl jsem a předtím než mohl cokoliv říct jsem zavřel. Je zvyklý.
Šel jsem k Stephanii, která ještě pořád klidně ležela. Pohladil jsem jí po jejích krásných vlasech a několik minut jí jen sledoval.
Zblízka jsem si všimnul, že jí trochu odstává ucho a ze sluníčka se jí objevily pihy. Jsem rád, že není spálená, protože mě ani nenapadlo vzít krém na opalování. Mám se ještě, co učit.
„Stephanie,” řekl jsem jemně a trošku s ní zatřásl.
„Stephanie,” zopakoval jsem, když jen klidně ležela.
„Mhhm,” vydala ze sebe.
„Oběd je hotový.”
„Hmm.”
„Pojď jdeme se najíst,” řekl jsem a pohladil jí po zádech.
„Ne. Já chci spát,” zamumlala.
„Nedáváš mi tedy navybranou,” řekl jsem s úsměv a pokroutil hlavou.
Začal jsem jí lechtat a doufal, že bude po Chrissy.
„Nejsem lechtivá,” řekla a dala mé ruce pryč.
„Po tatínkovi.”
Posadila se a zmateně se na mě podívala.
„Jak víš, že můj tatínek nebyl lechtivý?”
„Ehm.. Myslím si to,” řekl jsem. „Pojď jdeme se najíst.” Vzal jsem si ji na ruce a směřoval do jídelny.
„To jsi vařil ty?” zeptala se překvapeně.
„No... Ehm... jo,” řekl jsem a dal Stephanii na zem.
„Voní to pěkně,” řekla.
Sedla si ke stolu a čekala, až si sednu já. Šel jsem do kuchyně pro džus a skleničky. Zatímco já jsem naléval do skleniček džus, ona urovnala ubrousky, jak je zvyklá.
„Dobrou Chuť,” popřáli jsme si navzájem a pustili se do jídla.
***
Momentálně jsme ve Stephanině pokoji a já se nemůžu dočkat, až si konečně lehnu. I přesto, že je něco po 7 hodině večer jsem příšerně unavený. Stephanie mě hned po obědě zatáhla do hracího koutku, kde jsem musel hrát jejího koníčka. Upřímně se divím, že jsem se tam nepozvracel. Stephanie na mě neustále skákala a neustále chtěla, ať jí někam zavezu. Nechápu, jak může mít tolik energie. Je to vůbec možné? Absolutně netuším, co teď dělá, protože já ležím na posteli a mám zavřené oči. Slyším, jak mačká papír a najednou ho ucítím na mém obličeji.
„Au..,” zakňučím.
Otevřu oči a vidím Stephanii, jak se na mě hihňá.
„Jsi unavený?” zeptá se.
Přikývnu a více se uvelebím na posteli. Načachrám si polštář a pouze jedním okem Stephanii sleduju.
„Ty ne?” Zívnu si.
Začne kroutit hlavou. Seskočí z židličky a jde zamnou.
„Budeš semnou odpočívat?” zeptám se.
Přkývne a obejme mě.
„Nejsem si jistý, jestli to dokážeš,” pronesu se smíchem.
„Vsadíme se?” zeptá se zvednutým obočím.
„O co?” zeptám se zvědavě.
„Pokud budu vklidu a možná i usnu, bude to znamenat, že zůstaneš. Ale pokud budu zlobivá nechám tě odejit.”
„Chceš, abych odešel?”
Zakroutí hlavou a položí si jí na druhý polštářek. Přetáhne přes nás peřinu a usměje se.
„Dobrou noc princezno.”
„Dobrou Lucifere.” Mírně se uchechtnu.
Nahmatám Stephaninu ručku a jemně jí stisknu, aby mi neutekla.
„Mám tě ráda,” řekne po chvilce. Mírně se usměju a řeknu, že jí mám taky rád.
A s tímto konečně usínám.
„Luku, prosím! Nedělej to!” řekla se slzami v očích.
„Buď zticha!” vyštěkl jsem naštvaně a provazy více utáhnul.
„Luku pokud mě teď pustíš slibuju, že nikomu nic neřeknu. Jen to prosím nedělej! Prosím!” křičela přes slzy.
Líbil se mi pocit, že jí ubližuju. Líbil se mi pocit, že v ní vyvolávám strach.
Vykřikne, když hluboko uvnitř ucítí ostrý tlak, čímž jsem jí právě připravil o panenství. Znehybním a jen se na ní dívám. Její oči vypouští nové - bolestné slzy a prosí, abych přestal.
Učiním dlouhý plynulý pohyb zpět a opět do ní tvrdě vniknu. Vykřikne a nové slzy se jí kutálí po tváři. Odstraním je a ona pod mým dotekem okamžitě ucukne hlavou. Opět na chvíli znehybním a pak to udělám znovu, ale tentokrát nepřestávám. Začínám zrychlovat a jak sténám, zvyšuju tempo, až k nemilosrdnému rytmu. Vezmu její hlavu do dlaní a vášnivě jí políbím, její spodní ret se ocitá mezi mými zuby. Nereaguje. Vnímám jen tu rozkoš. Jakmile dosáhnu vrcholu vystoupím z ní.
Stáhne obličej v bolestné grimase.
„Miluju tě,” řeknu.
„Nesnáším tě,” řekne přes slzy, které se jí valí tváří.
„Nemyslíš to tak,” řeknu snažíc se přesvědčit, jak ji tak sebe.
„Myslím Luku. Nenávidím tě tak strašně moc. Doufám, že skončíš v pekle, taktéž doufám, že tohle je naposledy, co jsem tě kdy viděla. Nechápu, proč si to udělal. Vždy jsi tu pro mě byl, vždy ses choval jako gentleman, který má o mě zájem. Šlo ti jen o tohle? Luku znásilnil jsi mě.” Poslední slova jen zašeptala a já si s tímto uvědomil, co jsem vlastně za zrůdu.
„Aargh!” vykřiknu.
„Zlý sen?” Uslyším od stolu. Cítím Stephaninu ručku, takže ta to nebude. Zmateně se podívám ke stolu, kde vidím ženu, která byla v mém sně.
„Chrissy.”
*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*
Tak konečně nová část:) Hrozně moc se omlouvám, že tak dlouho nebyla..
Máme to teď doma trošku těžší:) K tomu se s bráchou rozešla jeho přítelkyně, protože se vrátila k bývalému ten je z toho na prášky, takže si neustále povídáme:) Potom se mi po roce ozval otec s tím, že mě chce naposled vidět.. Takže jsem z toho zmatená:) A ještě k tomu příští týden odlétáme na dovolenou, takže se už pomalu chystáme:)
Takže tam byl Calum, protože Luke by to určitě nezvládl^^:D Kdo si myslel, že tam bude Cal? O.o o.O :D
K tomu se nám Chrissy vrátila dříve^^:D Proč asi? O.o o.O :D
S části zezačátku nejsem spokojená, ale líbí se mi konec:D weird..:D
Jinak guys vy jste šílení!! Já se rozbrečela, když jsem zjistila, že na minulé části je 82 votes *-* Holy shit!! Hrozně, hrozně moc vám děkuju!!:)♥
Taktéž děkuju, že INMD se blíží už k 11.000 reads *-* To je šílené *-*
DĚKUJU, DĚKUJU, DĚKUJU ♥
Opět pokud se část líbila zanechte vote a pokud se líbila ještě více prosím zanechte komentář s názorem^^ Hrozně ráda si komentáře čtu^^ Jste úplně úžasní!! oh god *-* :)
Jane xoxo
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro