Chapter 17
Uklouzla na předposledním schodu a upadla. Doufám, že si nic nezlomila. Jakmile si všimla, že jí z kolen teče krev rozbrečela se. Rozběhl jsem se za ní a vzal si jí na ruky.
„Pšš... To nic není.” Houpal jsem s ní sem a tam.
„To bolí,” zakňučela.
„Říkal jsem ti, ať po těch schodech neběžíš,” poukázal jsem.
„Já chci maminku,” kňučela dále.
„Maminka přijede za 2 dny-”
„Ale já chci maminku teď!” zakřičela s pláčem.
„Pojď půjdeme to vydezinfikovat,” řekl jsem a políbil ji na líčko.
Obmotala si ruce kolem mého krku a fňukala. Opět jsem šel nahoru a zamířil do koupelny. Absolutně netuším, kde tu mají lékárničku nebo podobně. Otevřel jsem několik bílých skříněk, které byly nad umyvadlem a vyndal vatové tamponky. Dezinfekci jsem nemohl ani za boha najít.
„Zlato máte dezinfekci?” zeptal jsem se Steph, která si sedla na kraj vany.
Pokroutila hlavou a já si povzdechl. Namočil jsem tamponek vodou a přiblížil se k jednomu kolenu.
„Teď to bude trošku štípat, dobře?” vyroval jsem ji.
Přikývla a já ji jednou rukou chytil kolem pasu, aby nepřepadla do vany. Opatrně jsem se přibližoval tamponkem k jejímu kolenu a myslím, že jsem měl větší strach než ona. Bál jsem se, že jí to bude moct štípat nebo podobně.
Jakmile jsem se dotkl jejího kolena zakňučela a kopla mě.
„Au,” řekl jsem třejíc si tvář.
„Promiň,” řekla nevinně.
„Zkusíme to znova a zkus nekopat, dobře?”
Přikývla a já se tak znovu přiblížil k jejímu kolenu. Opět jsem ucítil její nohu na mé tvář.
„Au,” řekl jsem znovu.
„To hrozně štípe!” zakřičela a nové slzy se jí spustili tváří.
„Musíme to aspoň vyčistit vodou, když nemáte dezinfekci,” povzdechl jsem si.
„Ale já nechci,” zafňukala.
„Steph nerad jsem na tebe hnusný, ale opravdu musíme. Víš přece, že bych ti schválně neubližoval,” řekl jsem a setřel ji slzy.
Přikývla a natáhla ke mně nohu.
„To je moje holka,” řekl jsem s úsměvem. Až pak mi to došlo. Absolutně jsem netušil, jak tohle zamluvit, takže jsem byl potichu a opět přiložil tamponek ke zraněnému místu.
Mnohem více se rozbrečela, ale já nepřestal a ona mě kupodivu nekopla. Najednou do koupelny vtrhla Dorotea s rozzuřeným výrazem.
„ Co jí to chudince děláš?!” zařvala a od Stephanie mě odstrčila.
„Snažím se jí vyčistit ránu, co bych asi jiného dělal,” řekl jsem „
„Ty jsi jí ublížil!” vyjela na mě a vrazila mi do obličeje. Dělá si srandu? Protřel jsem si tvář a zařval tak, že s oběma trhlo.
„Nikdy bych jí neublížil! myslíte, že bych byl schopný ublížit někomu jako je ona?! Nejste normální,” povzdechl jsem si ke konci.
Byla zticha a zalapala po dechu.
„Dottie já jsem upadla a Luke se mi snažil pomoct,” zamumlala
„Kde jsi upadla? Zlato jsi v pořádku?” zeptala se Steph a naprosto mě ignorovala. Myslím, že kdyby tady nebyla Steph vykřičel bych jí do obličeje něco nevhodného.
„Pojď sem sluníško já ti to vyčištím,” šišlala na Stef.
„Já chci, aby mi to vyčistil Luke,” řekla a jemně se na mě usmála.
Úsměv jsem jí opětoval a klekl si zpátky k ní.
„Cože?” řekla Dorotea pisklavým hlasem. Otočila se, probodla mě pohledem a pak vyšla ze dveří. Mírně jsem se nad faktem, že si Steph opět vybrala místo jí mě uchechtl.
Jemně jsem na ránu poklepával tamponem, zatímco mě Steph sledovala.
„Co kdybych mamince řekla, že není normální tak, jak ty Dottie?"
„Pokud tohle řekneš, maminka mě zabije nebo hůře budu bez práce,” řekl jsem s povzdechem.
„Měl by sis ujasnit, co je důležitejší,” řekla.
„Ty jsi důležitější než všechno na světě,” usmál jsem se.
Políbila mě na čelo a seskočila dolů.
„Počkej ještě. Zalepíme to,” řekl jsem a opět hledal ve skřínkách.
„Maminka tyhle věci dává do tamté skříně,” řekla a ukázala na bílou skříň, která byla v rohu.
Popošel jsem k ní a vyndal náplasti. Poté jsem si všimnul, že tam mají i dezinfekci.
„Neříkala jsi, že nemáte dezinfekci?” zeptal jsem se se zvednutým obočím.
„Erghh... nepamatuju si,” řekla nevinně a objala mě. Ta holka je po mně.
***
Před asi 10 minutami Dorotea odešla. Bez pozdravu a můžu říct, že je pěkně naštvaná. Doufám, že je tak stará, že zapomene to, co jsem jí řekl. U Steph zase doufám, že když je tak malá, tak to taky zapomene. Že já vůbec na ní řval. A ještě před Steph. Kdyby to Steph neslyšela, všechno by bylo v pohodě, ale teď může každou chvíli říct Chrissy, že není normální.
A jinak to, co jsem řekl, byla pravda. Opravdu by pro mě bylo horší být bez práce, než být bez Steph. A Chrissy samozřejmě. Když jsem sem nastoupil nečekal jsem, že bych si mohl Steph tak oblíbit. Vlastně jsem se na ní ani nesoustředil. V hlavě jsem měl jenom Chrissy, ale teď už ne. Už mám v mysli 2 holky... které nadevše miluju.
Podíval jsem vedle na gauč, kde Steph spala. Usnula pár minut po tom, co jsem jí vyčistil ránu. Byla sladká. Sice už se opakuju, ale při pohledu na ní opět začínám věřit, že svět není na nic.
Pomalu jsem vstal a šel do kuchyně. V jedné z červených skříněk jsem našel špagety a v šuplících hrnec. Dal jsem do hrnce vodu a položil ho na sporák. Ještě nikdy jsem nic nevařil. Ani ty nudle. Zapálil jsem pod hrncem a strčil do něj několik špaget. Jak se to asi dlouho vaří? Mám s tím něco dělat? Co mám dělat, když to z hrnce vyčuhuje?
„Tady jsi,” řekl hlas ode dveří.
Čekal jsem Stephanii, ale ta to nebyla.
*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*
Nová část - finally!:D:)
Už jsem jí psala odpoledne, ale nic mě nenapadalo, takže jsem šla spát a probudila se s novými nápady^^:D
Názor na část? *-* ♥
Myslíte, že se budou mít Luke a Dorotea v lásce?:D A Stephanie začíná poznávat nová slovíčka:33:D
Část je věnovaná mojí bitch @Squirrel_96 :D Protože jsem ráda, že čteš INMD i TS a "líbil" se mi tvůj nápad, že by Luke měl ojebat Steph i Doroteu:DDDDDD Bože ty máš fantazii-,- A ne Lussy sex taky nebude:D A zkusíš balit mého bráchu a je po tobě-,- Do you understand?-,-:D
Nejradši bych část věnovala všem, protože vaše komentáře jsou úplně úžasné*-*
HROZNĚ MOC VÁM ZA NĚ DĚKUJU:)♥
Jako vždy - pokud se část líbila zanechte 'vote' a pokud se líbila ještě více zanechte komentář:)
Jinak INMD překročilo 8.000 reads *-* GRACÍAS ♥
Jane xoxo
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro