*7 hodin ráno*

„Luku vstávej, musím do školky.” Budila mě má princezna tenkým hláskem.

„Nemusíš,” zamumlal jsem.

„Ale musím, když se tohle dozví maminka nebude moc nadšená,” řekla varovně.

Okamžitě jsem otevřel oči vidíc Stephanii, jak nademnou stojí s rukama v bok. Byla roztomilá.

„Ty máš čočky?” zeptala se.

Ale ne!

„Ehm... jo. Brýle mi nestačí, takže používám i čočky,” řekl jsem první blbost, která mě napadla.

“„ proč sis vybral hnědé?”

„Hnědá se mi více líbí,” pokrčil jsem rameny. „Ale maminka se tohle nemusí dozvědět dobře?” zeptal jsem se.

Přikývla a natáhla ke mně malíček.

„Když spojíme malíčky znamená to, že slib nesmíme porušit,” řekla, když si všimla mého zmateného pohledu.

Nadzvedl jsem s úsměvem obočí a spojil naše malíčky, naco se ona zasmála.

„Fajn a teď se jde do školky,” řekla tahajíc mě z postele.

„Chce se ti tam?” zeptal jsem se překvapeně.

„Ne, ale maminka chce, abych tam chodila,” odpověděla.

„Ale dneska tu maminka není,” řekl jsem, na co se na mě nechápavě podívala.

„Co kdybychom si někam zašli?” zeptal jsem se a doufal v kladnou odpověď.

„Jestli se to maminka dozví nedopadne to dobře,” řekla.

„Ale stojí to za to ne? Aspoň se lépe poznáme.”

„Kdyžtak to je na tebe,” řekla se smíchem. „Kam půjdeme?” zeptala se hned.

„Už dlouho jsem si nebyl zaplavat. Co ty na to?” zeptal jsem se.

„Já ještě nikdy plavat nebyla. Maminka se bála, že by se mi něco mohlo stát. Ale podle Lexi je to neuvěřitelná zábava.”

„A Lexi je..?”

„Moje kamarádka ve školce,” řekla. „Je srandovní. Vždycky si strčí do nosu a do uší, co nejvíce fixů a pastelek,” řekla se smíchem.

„No to musí být opravdu zábavné.” řekl jsem a zasmál se na jejím roztomilém smíchu.

„Fajn teď půjdeš do pokojíčku vezmeš si plavky s ručníkem a vrátíš se sem dobře?”

„Dobře. A jaké plavky si mám vzít? Mám 3.”

„To už je jenom na tobě,” řekl jsem se smíchem. Má troje plavky a ještě nikdy nebyla plavat? Myslím, že dnešní dopoledne si užijeme.

Sbalil jsem si všechno, co tu mám uvědomujíc si, že budeme muset jít ke mně. Jen doufám, že tam nebude Calum. Opravdu bych byl nerad, kdyby se nějak prokecl, což je u něj zvykem. Jen doufám, že mě za tohle Chrissy nevyhodí. Myslím, že by bylo lepší, kdyby mě zabila. Jako vážně. Nesnesl bych, že bych už nikdy nemusel vidět svou dceru. Už jen ta představa je strašná.

„Halo?” mávala mi před rukou smějící se Steph.

„Jsi hotová?” zeptal jsem se, nacož nadšeně přikývla.

„Fajn stavíme se ještě ke mě, abych si mohl vzít plavky dobře?” zeptal jsem se nacož opět přikývla.

Hodil jsem její plavky s ručníkem do mé tašky a společně jsme šli dolů po schodech.

„Mamince se líbíš,” pronesla po chvilce.

Překvapeně jsem nadzvedl obočí a doširoka se usmál.

„A ona se líbí tobě,” zhodnotila.

„Proč si to myslíš?” zeptal jsem se beroucí jí za její malou ručku vedoucí do garáže k mému autu.

„A klíče?” zeptala se.

„Sakra,” řekl jsem. Absolutně jsem zapomněl, kde mi je Chrissy nechala.

„Na stole v kuchyni,” řekla se smíchem, když si všimla, jak se snažím usilovně přemýšlet.

„Počkej tady,” řekl jsem se smíchem.

Rychle jsem vzal klíče a vrátil se zpět do garáže, ale Steph tam nebyla. Přísahám, že mé srdce muselo vynechat několik úderů. Mé oči byly doširoka otevřené a já absolutně netušil, co dělat. Dokud jsem neuslyšel tenký smích z auta. Když jsem tam viděl Stephanii, jak na mě mává hlasitě jsem si oddechl. Šel jsem k autu otevírajíc její dveře.

„Tohle už mi nikdy nedělej!” řekl jsem přísně.

„Vždyť to byla sranda. Kdyby jsi viděl svůj obličej,” řekla se smíchem a snažila se napodobit můj obličej. Nad její roztomilou tváříčkou jsem se zasmál.

„Maminka by mě zabil,” řekl jsem a představil si tvář Chrissy, kdyby zjistila, že se mi Steph po pár hodinách ztratila.

„To už není můj problém,” pokrčila rameny.

Šokovaně jsem se na ní podíval nechápajíc, kde se to v ní bere. Bože jsou jí teprve 4!

„Co?” zeptala se nechápavě.

Jen jsem zatřepal hlavou a připásal jí. Tak trošku mi nedošlo, že tu nemám sedačku od Steph. Myslím, že bych si jí tu mohl koupit. Peněz mám po matce dost, takže proč to nevyužít na něco takového.

„Proč se ti maminka líbí?” zeptala se, když jsem nastartoval a pomalu odjížděl.

„Proč si myslíš, že se mi líbí?” zeptal jsem se dívajíc se na ní v zrcátku.

„Usmíváš se na ni,” řekla.

„To se usmívám i na tebe,” řekl jsem se smíchem.

„To sice ano, ale na maminku se díváš takovým jiným úsměvem. A ona taky tak na tebe. Hlavně, když jste mi četli pohádku. Aspoň na chvíli se mi zdálo, že jsme rodina. Bylo pěkné vidět někoho u nás doma, kdo se tak pěkně ke mně chová a pomáhá mi,” pokračovala. Neustále se mi přehrávala věta „Aspoň na chvíli se mi zdálo, že jsme rodina.” myslím, že mě to udělalo ještě šťastnějšího. Kéž bych jí mohl říct pravdu. Ale i když jí už teď nadevše miluju jsou věci, které by se neměla dozvědět.

„Takže by ti nevadilo, kdybych maminku pozval na rande?” zeptal jsem se bezmyšlenkovitě.

„Vůbec ne,” řekla se smíchem. „Mám sice ráda strejdu Mikea, ale ty jsi ty a strejda je strejda,” vysvětlila mi na co jsem se zasmál. Zaparkoval jsem před plotem a otočil se k ní.

„Stephanie prosím teď tady na minutku zůstaň. Neotvírej okno, dveře, nic dobře? Slibuju, že tady za chvilku budu jen prosím seď na místě a tiše dobře?” zeptal jsem se.

„Fajn,” řekla krčíc rameny.

„Slibuješ?” ujistil jsem se.

„Slibuju,” zasmála se a já k ní natáhnul malíček. Spojila naše malíčky a já otevřel dveře na straně řidiče a vystoupil. Když jsem byl skoro u dveří podíval jsem se, jestli je Stephanie pořád na místě. Naštěstí byla a já si všiml, jak si hraje s prsty. Ani není možné, že tak roztomilé dítě může být moje.

Otevřel jsem dveře a v momentě se zarazil.

„Calume? Kdo to je?”

*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*

To je strašné-,-:D Myslím, že jsem do toho dala pouze jenom jednu věc, kterou jsem chtěla:D:D Jinak všechno mě napadlo při psaní:X:D Už jsem chtěla popisovat, jak jsou na bazéně, ale pak mě napadlo něco lepšího s Calumem a prostě :XXXXXXXXXX :D

Část je věnovaná mé opravdu dobré a úžasné kamarádce Barunce ^-^. Děkuju, že jsi tu vždycky pro mě a že čteš mé příběhy už úplně od začátku ^^ Užij si tábor a stejnak si nepřiznám, že jsi zase o rok starší O:) :D Takže i opožděně VŠECHNO NEJLEPŠÍ!^^:D A slibuju, že ti díly INMD pošlu s dopisem, který ti napíšu O:) :D

Hrozně moc děkuju za všechny krásné komentáře při minulé části! Opravdu ani netušíte, jak moc si toho vážím a opravdu moc děkuji!:)

Budu ráda, když zanecháte 'vote' a komentář s názorem a taky můžete napsat, koho si myslíte, že tam Calum má:D:)

                                                                                Jane xoxo