Ráno se probral Peter s velkou bolestí boku a ramene. Posadil se na postel a koukl se na své tělo do zrcadla. Jeho obvázané rány byly nasáklé krví, ještě ze včerejška. Rychle zalezl do koupelny a znovu si převázal rány.

Opřel se o umyvadlo a nechal téct vodu. Za dveřmi se ozval hlas May. "Petere, jsi v pořádku?" starostlivě se zeptala a naposledy zaklepala. "Jo.... Jsem" řekl a snažil se, aby v jeho hlase nezněl smutný tón. Teta ho nechala být a odešla. Opláchl si obličej studenoi vodou, vyčistil zuby a učesal se. Navlékl si triko zpět a vyšel z koupelny. Teta dělala v kuchyni snídani. Vešel do svého pokoje a převlékl se. Tašku si hodil přes zdravé rameno, takže na druhou stranu, než nosí. Došel do kuchyně, kde si sedl ke stolu a začal jíst. Do baťohu dal pití a jídlo.

Ještě přes triko přehodil černou teplou mikinu.

Potom co dojedl se rozloučil s May a odešel z baráku. Seběhl schody dolů a vešel na hlučnou ulici. Auta tam jezdila furt a lidé pospíchali do práce či děti do školy. Přešel na druhou stranu a zamířil směr zastávku. Tam čekal na autobus co jel nejblíž ke škole.

Vyndal mobil a najel na zprávy. Na číslo Happyho. Znovu mu začal psát jak je připravený. Ale nulová odpověď. Naprosto ho ignoroval. To se Peterovi nelíbilo. Konečně uviděl ceduli školy a připravil se k odchodu. Uklidil mobil zpět do kapsy u kalhot a čekal až se dveře otevřou. Pak vystoupil a rozběhl se ke škole.

Došel ke stříňkám kde potkal Fleshe. Roky ho šikanoval. A teď doufal, že by mohl dostat rozum. "Čau nulo" ozval se Flesh. "Čau Fleshi" zabručel a vyndal pár učebnic. Flesh chtěl něco říct, ale do řeči mu skočil školní zvonek. Peter se vydal ke třídě a Flesh za ním. Otevřel dveře a sedl si do poslední lavice. "Čau kámo?" ozval se vedle něhi jeho kámoš. "Čau" usmál se a na stůl vyndal potřebné učebnice a sešit.

Do třídy vešla učitelka. "Dobré ráno třído. Chtěla nych zde zase uvítat Petera Parkera, který tu jeden čas nebyl, kvůli stáži" dopověděla a ukázala na kluka s hnědými vlasy a oříškovíma očma. Ten se schoval za otevřenou učebnici, jelikož vyděl Fleshův probodávající obličej.

Celá hodina nebyla až tak nudná jak by si někdo myslel a škola rychle uplynula. Teď šel s kamarádem na oběd a stale se ohlížel za sebe. Zda neuvidí Fleshe. Naštěstí už byl v jídelně. Stoupli si do fronty a čekali.

"A nemohl bych dostat tohle jídlo?" ukázal na levou stranu kluk. "Ne!!!" křikla po něm kuchařka a naklonila se víc k němu se zamračeným obličejem. "Nebo ne. Tohle je taky dobré" vykoktal ze sebe a radši odešel pryč. Na řadu přišel kluk silnější postavy a tmavší pleti. "Jak je?" pokusil se o úsměv na kuchařku. Ta se však dál mračila a  vyzařovala hrůzu. "No tak nic" kles a vzal si od ní jídlo co mu podávala. "Drž se kámo" hlesl na kluka co stál za ním. "Ahoj Petere" pousmála se kuchařka. "Ahoj. Jak je?" usmál se a koukl na dvě jídla v nabídce. "Dám si dvojku" podíval se kuchařce do očí a usmál se znovu. "Je to hrůza. Je skvělé tě vidět po tom co jsi byl pryč" hlesla a podala mu jídlo. "Jo ta stáž u pana Starka v Německu" úsměv mu kles a on odešel. "Hlavně se přihlaš na tu soutěž" křikla za ním, nacož jen ukázal palec na horu a sedl si za klukem tmavší pleti.

"Jsi jediný s kterým se baví" řekl Ned. "Já vím Nede. Je to jen kvůli tomu, že jí May pomohla" hlesl a zakousl se do jídla. "Jo to jo. Ale i tak díky tomu, že tady částečně vaří, tak to jídlo chutná líp než kdysi" zasmál se Ned. Peter pouze kývl halvou a všímal si svého jídla.

"Heleď co by sis vybral?" ozval se vedle něho Ned. "Co?" kouk se na něj a zjistil, že drží jeden z časáků. "No buď Hvězdu nebo noc?" zamračil se nad tím co právě přečetl. "Noc, proč?" pousmál se a otevřel svoji skříňku. "Ale je tady test na kámoše a pak na Spider-mana" řekl a obrátil dvě stránky na Petera.