Procházel jsem lesem, až na malou mýtinum odkud byl výhled na město.  ,,Jsi připravený? " zeptala se.  A já přikývl.  Vzala mě za ruku a usmála se na mě. 

,,Agnes já...já nevím jestli někoho zabiju.  Moc si nevěřím. " řekl jsem.  Agnes se na mě podívala a mírně se zčervenala.  Nahnula se ke mě a podívala se mi do očí.  ,,Věř si jsi teď jedním z nás. " řekla Agnes a strhla mi šátek. 
A políbila mě na rty.  Zavřel jsem oči a užíval si její polibek.  ,,Tak jdeme. " řekl jsem a vzal si do ruky sekeru se, kterou jsem si po cestě do města hrál.  Už se začínalo stmívat.  Došli jsme si města, když už byla docela dost velká tma.

Nasadil jsem si šátek a svoje oranžové brýle. 

,,Agnes nech mě teď pracovat  " řekl jsem a usmál se na ní.  Agnes přikývla a já odešel do temné uličky, odkud jsem sledoval jednu dívku.  Sundal jsem si brýle a šel pomalu za ní.  Svoji sekeru jsem si dal za opasek.

Stoupl jsem si před ní.  Ona vrazila do mě. ,,Promiň já si tě nevšimla. " řekla a podívala se na mě.  ,,Ty jsi Toby, že mám pravdu? " zeptala se.  ,,Ne já nejsem Toby. " řekl jsem. 

,,Toby vím, že jsi to ty. "  Mlčel jsem a díval se na ní.  Po chvíli zírání jsem si dal prst na šátek a naznačil ji, aby byla potichu.  ,,ššš... " sykl jsem. 

Dal jsem ji ruku na tvář.  ,,Sbohem... " řekl jsem a dal jí do hlavy pěstí.  Ztratila vědomí a já využil situace a odtáhl ji do bezpečí. 

O hodinu později

Pomalu otevřela oči.  Seděl jsem v prázdné garáži.  Oprava v naší opuštěné garáži moje máma po smrti otce odešla ke své kámošce.  Seděl jsem na židli a pozoroval tu dívku.  Byla přivázaná na stole. Měla bílé šaty, které jsem jí oblékl. 

Pomalu jsem vstal a pískal si jednu melodii a hrál si se svoji sekerou.  ,,Pověz mi bojíš se smrti? " zeptal jsem se.  ,,Nikdy! " zakřičela na mě.  ,,Špatná odpověď. " řekl jsem a přejel jí prstem po rtu.  ,,Byla by škoda, kdyby tyhle krásný ruce už nebyli připevněny k tělu. " řekl jsem a seknul ji blízko ruky. 

Ona se leknula.  Zasmál jsem se.  Ona se na mě vyděšeně podívala.  ,,Toby...nikdy jsi takový nebyl probuď se! " křikla na mě.  Už mě přestala bavit tak jsem se napřáhl a přesekl jí ruku.   Ona vykřikla bolestí.  Znovu jsem cítil ten krásný pocit jako, když jsem zabíjel svého otce. 

Dívka pomalu ztrácela vědomí.  ,,Ale notak neusínej mi. " řekl jsem.  ,,Tak nic. " dodal jsem a podíval se na její mrtvé tělo, které jsem potom zapálil.  A společně s jejím tělem i místo, kde jsem jí zabil. 

O den později

Došel jsem domů.  Celý od krve.  Všichni se na mě podívali.  ,,dokázal jsem to! " vykřikl jsem.  Najednou nastalo ticho, všichni nechápavě otevřeli pusu. ,,Toby chtěl říct, že zabil prvního člověka. " řekla Agnes a obejmula mě.  ,,Vítej u nás. Vrahoune. " dodala a usmála se.

Pokračování příště...

aaadakocka
JackN2004
twinst4r
RybarekRybarek
KvetkaTheCauliflower
prostejaaneresto
MargaretaBahensk