
4
Druhý den ráno
Probudil jsem se na své posteli. Šílené mi bolela hlava, ani nevím z čeho. Pomalu jsem vstal a šel dolů si dát svoje oblíbené jídlo.
Obejmul jsem svojí sestru a posadil se ke stolu. ,,Lyro přineseš mi ještě nějaký wafle prosím?" Lyra se na mě usmála a zmizela ve protější místnosti, kde jsme měli kuchyň.
Netrvalo to,ani dvacet minut a přinesla mi dvě wafle. ,,Promiň už došli, ale neboj se zítra jdu nakoupit a koupím ti celý balík." ,,Až zítra!?"
,,Promiň dřív to nejde."
Pomalu jsem vstal, ale zatočila se mi hlava a spadl jsem v bezvědomí na zem.
Probudil jsem se v lese. ,,Haló!? " věděl jsem, že jsem něco vyslovil, ale přes les můj hlas vůbec nešel. Na vteřinu jsem zavřel oči, abych se ujistil jestli to je opravdu skutečnost. Jakmile jsem otevřel oči, tak předemnou stála postava v černém smokingu a bílou tváří. Moje nohy se třásli..
,,Jsi jen v mé hlavě... " řekl jsem. Znovu jsem ztratil vědomí.
Probudil jsem se doma na své posteli. ,,Jsi v pořádku Toby? " zeptala se moje sestra..,, Jasně jsem v pohodě." řekl jsem a všiml si tržné rány na mé ruce. ,,Vážně jsi v pořádku? " zeptala se. ,,Jo jsem v pohodě. " řekl jsem, a rychle vstal.
O dva roky později
Bylo mi už sedmnáct let a já s mojí sestrou jsme se vraceli z našeho menšího pikniku. Miloval jsem tyhle výlety s mojí sestrou.
Byla tma a já pomalu usínal. Před námi se zřítilo auto já a moje sestra jsme nestačili zareagovat, tak do nás to auto v rychlosti nabouralo. Cítil jsem jak čelní sklo mi rozřezává tvář. Cítil jsem jak se moje čelist láme.
Podíval jsem se na mojí sestru byla...mrtvá.... Ne počkat pohnula se a chytila mě za ruku. ,,Ly...Ly...Lyro.... " řekl jsem a ztratil vědomí.
Pokračování příště...
aaadakocka
JackN2004
twinst4r
RybarekRybarek
KvetkaTheCauliflower
prostejaaneresto
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro