Morgan se vzbudila dost pozdě. Její matka dělala již oběd a na stole leželi nějaké papíry. Morgan přiběhla ke stolu a posadila se na židly. Měla ještě rozcuchané vlasy a noční košily. Na dnešní hlídání se tolik těšila. Zvláště na kamarády Petera.

Peter se dnes stavil za MJ a šli společně do za Nedem. Nebyla škola, což bylo dobré. "Takže.." začal. Oba dva poslouchali. "Morgan bude potřebo... Ne my budem potřebovat tohle" ukázal na stůl, kde ležela krabice. "Počkej, ale to hrajeme vždy spolu, Morgan by to nebavilo" odmítal Ned. "Hele vemte to. Třeba si vy dva zahrajete" vkročila do toho MJ.

Za chvilku vycházeli z domu. "Máme ještě čas" řekl Peter, když stáli u konce parku. "Jak je to vlastně daleko?" optala se MJ. Peter pokrčil rameny. "Já nevím" oba vykulili na něj oči. "Jak jako nevíš? A víš aspoň kse to je?" začal histericky Ned. "Vklídku. Vím kde to je, ale vždy jdu ze školy a tak se převlímnu a dohoupu se tam" odpověděl celý rozesmátý. "Emm. Sem" ukázal v pravo a všichni tam zahnuli. "Pak sem a nakonec tudy" ukazoval různě na cestu. Nikdo dál nemluvil.

"Tak tady to je" ukázal rukou na dřevěný velký dům u lesa a řeky. "Wow. To..to je nádhera" vykulil úžasem oči Ned s MJ. "Tak pojďte dovnitř" zasmál se Peter, jelikož se takhle tvářil taky když to uviděl.

Vyšel pár schodů na malou terasu a zaklepal na dveře. Ned s MJ vystoupali za ním. Už z domu se ozval známý hlas pro Petera. "Petere!!!!" ozvalo se znova. "Ta tě nějak až moc ráda vidí" zasmála se MJ.

Cvakla klika a ve dveřích se objevila Morgan. Skočila Peterovi na záda, ten s ní a jeho kamarády vešel dovnitř. "Je tady chůva s pomocníky" zažertoval, nacož se mu dostalo pár vraždících pohledů od Neda a MJ. "Ráda vás poznávám" natáhla Pepper ruku směr jeho kamarádům. To samé udělala Morgan na Peterovích zádech.

"Užijte si to tady" houkla na ně, než odešla. "Jasně" křikl nazpět Peter a Morgan dal dolů. "Tak co budem dělat?" zeptala se MJ. "Hmmm... Třeba.." zamyslela se Morgan. "Né, my si zahrajem tohle" ukázal na hru, kterou hrával s Nedem. "Ale to ji nebude bavit" namítal jeho kamarád. "Ukaž.." skákala kolem něj Morgan. Ned ji s váháním tu hru podal. Ta s ní odběhla do obýváku kde ji již rozkládala a připravovala ke hraní. " Já věděl, že jí to bude bavit" usmál se vítězně kluk s oříškovíma očima. Dal pusu hnědovlásce a došel pro pití.

Nad dřezem byla fotka Tonyho a Petra. Smutně ji vzal do rukou a prohlížel. Vzpomínal na ten den, kdy je tahle fotka pořízena. Po tváři mu stekla slza. Něldo vkročil do kuchyně a Petera obejmul. Jasně, že to byla MJ. "Vím, že ti chybí, ale Morgan.." nedopověděla to. "Já vím. Už chce hrát, že?" mlčky kývla. Fotku stále držel v ruce. Nakonec ji položil nazpět a došel do obýváku. Morgan mu ukázala místo kam si má sednout, on tak udělal. "Kdo začíná princezno?" podíval se na ni Peter. "Přeci já" všichni se zasmáli. Vždy ze srandy začínala. Celá byla skoro po tátovi.

"Ale notak, ty vyhráváš!" založila si ruce na hrudi a nafoukla tváře. "Ale notak. NAuč se prohrávat" zasmál se Peter. "Jenže já.... Vyhrávám!" ušklíbla se a popojela se svou figurkou o několik políček. Až se dostala před Peterovu figurku. "Stejně tě doženu" šťouchl do ní.  Někdo si odkašlal "ale my jsme tu taky, víte?" vyrušila je MJ. Peter ji objal a dal pusu do vlasů. "Leúší?" zeptal se. Byl na ní soro natisklí. "Hmmm" odpověděla mu naspět. "Konec!" zakřičel najednou Ned. "Hej. To já mám vyhrát" skočila mu kolem krku. "Ale nezaplatila jsi mi, takže smůla" řekl Ned. Však hned uviděl ustrašený výraz Petra. "Morgan, víš Ned to tak nemyslel. Byl to vtip" dal ji jednu ruku na rameno. "Já vím. Vždyť taky vtipkuji" strhla jeho ruku a znovu si sedla na své místo. Všichni si hned oddychli.

"Co teď?" zeptal se Ned celý nedočkavý. "Vy něco vyberte a my jdem" táhla Petra už z domu. Nestihl se ani rozloučit. "Co máš v plánu?" zeptal se ji. "Nic" "Ale máš, proč je to tak tajný?" vzal ji na záda. "Já nevím, nerada o tom mluvím" rozcuchala mu vlasy. "Hej. Půjdeš jinak dolů?" řekl podrážděně, ale spíš se smál. Nic na to neřekla.

Když už byli u hrobu, Peter dal Morgan dolů. Sedli si vedle hrobu a opřeli se o jeho náhrobní kámen, kde bylo napsáno Tony Stark= Iron-man. "Chybíš mi tati" zašeptala a rukou si otřela slzu. "I mne pane Starku" téže zašeptal. Chytl ji za ruku a společně se zase vydali domů. "Těším se co vymysleli. Jsou hrozně fajn. Měl by jsi brát Neda a Mj na tohle hlídání častěji" řekla a popoběhla dopředu. "Jenže to bychom pak nemohli dělat to jako vždy" doběhl ji. Začali se tam honit. Smáli se a cesta ubývala rychle. Už stáli před domem. Bylo tam až moc velké ticho. Pomalu otevřeli dveře a....

Pokračování příště....

Takže tu je další kapitola. Snad se líbí i celková kniha. Příště to sem tyhle infa nebudu psát. Jen kdyby bylo něco zajímavého.