Z pohledu třetí osoby

,,Siriusi hledala jsem tě," vykřikla Ginger radostně, když konečně černovláska spatřila v jednom z pokojů.

,,Hmmm Gio" krátce se na ni ohlédl a pak se zase věnoval něčemu na zdi.

,,Co děláš? Zašíváš se před ostatními?" pokračovala Gia jakoby se nechumelilo a přibližovala se k němu.

,,Ne jen si tu prohlížím tenhle krásný gobelín." odsekne Sirius a dál hledí do zdi. Tedy přesněji řečeno na jméno Regulus Arcturus Black, které je zlatou nití spojené se jménem Ginger Potterová.

***

 ,,Něco tě štve? " zeptá se Gia předstírajíc naprostou naivitu.

,,Jo bazilišek mě štve!" obrátí se k ní Sirius a začne vodopád nadávek.

,,Ten bastard, co se na tebe naštve pokaždé, když něco uděláš špatně a pak se tě snaží neohrabaně udobřit. Ten debil co zaleze do díry pokaždé, když mu hrozí nebezpečí. A smrtijed co leze na každou schůzku Fénixova řádu!" rozzohnil se Sirius a byl by pokračoval kdyby se jej Ginger nesnažila přerušit.

,,Jistě podle tebe je to blbec, ale především je to můj manžel a já ho i přes všechny neshody mám ráda, chápeš?" Sirius se dlouze zahleděl do jejích oříškových očí, tak podobných Jamesovi, a povzdychl si

,,No a vtom je ten problém. Je to tvůj manžel."

 ,,Myslela jsem, že už ses s tím po těch letech smířil" podotkla Ginger a pohladila jej po ruce.

,,Ne, ani po šestnácti letech jsem se s tím nesmířil, že sis vzala toho bastarda. Proč vlastně? Ze žárlivosti?!" odsekl Sirius, ale už méně naštvaným hlasem.

Ginger na něj obdivuhodně zazírala, tím jak se dokázal zničehonic naštvat a přitom vybouchnout doslova jako sopka. Tou prudkou povahou jí vlastně připomínal jejího syna.

Ti dva spolu měli hodně společného, rozhodně více než jen jméno. Měli tak podobné povahové rysy, že někdy uvažovala jestli je Lyco vůbec Regův. Ach samozřejmě, že je. Jak by mohl nebýt. Nebo, že by na něco zapomněla. Buď jak buď už to bylo 15 let ...

Blbost. Vždyť jsi s ním byla přeci tehdy pohádaná a snažila se s ním nevídat, ozval se jí v hlavě hlásek. Ale ty pochybnosti už tady nejednou byly. Ne, to bude určitě jen tím, že oba zapustili své Blackovské kořeny v Nebelvíru. 

**

 ,,Přece tady nebudeme vytahovat dávné malichernosti." mávla rukou Gia aby naznačila, že minulost dávno hodila za hlavu.

,,Já ti dávno odpustila."

Sirius se zapitvořil

,,Ty nevíš jaké to pro mě bylo! Měl jsem tolik výčitek! Ty jsi zemřela, Marlene zemřela a pak i James a Lily. Kolik nocí jsem probděl. Kolikrát jste se mi ve snech všichni vraceli. Už jsem si myslel, že z toho v Azkabanu zešílím. Ty vlastně ani nevíš, že Marlene byla těhotná že? Jak jsme se s Jamesem těšili jak si spolu kluci budou hrát ...A oni je zabili. Dokázali zabít těhotnou ženu Gio a ty ses vdala za jednu z těch zrůd. To se mi nemělo protivit?"

Jak to tak Sirius líčil tím svým neštastným způsobem, padl na Ginger smutek

,,S Marlene je mi to moc líto" zamumlala.

,,To nech" mávl rukou.

,,A pak poté co uteču z Azkabanu se dozvím, že jsi naživu a máš s tím zmetkem 3 děti! Jak jsi mi to mohla udělat! Jak!" zakvílel Sirius a už mu bylo zřejmě jedno, jestli jej někdo uslyší. Jeho smutek a vztek z něj vytryskl v plné síle.

,,Je mi to líto a moc, ale nebylo tehdy jiné východisko" zamumlala Gia sklesle.

,,Mimochodem Cass se narodila krátce po vaší svatbě. Tos také musela tajit!" vyslovil Sirius odvážnou myšlenku. ,,No ano bylo to komplikované. Celé to vlastně vymyslel Reggie" odvětila plaše Gia, jakoby čekala ránu.

,,Jenže od vaší ,,smrti" uplynuly ještě dva roky než...padl Voldemort." odmlčel se Sirius.

,,To jo, ale Reg nás chtěl udržet v bezpečí co nejdéle, než opadnou všechna podezření. A pak ...chtěli jsme, aby děti vyrůstaly stranou toho všeho. " vysvětlila zase Gia.

,,Jednoduše tě odtrhl od rodiny a bylo mu úplně jedno co si o tom myslíš a v klídku si čekal až jeho pán padne, aby mohl vystrčit nos z téhle plesnivé díry." Shrnul Sirius a na tváři se mu zničehonic usadil jeho typický sarkastický úšklebek.

,,Plesnivé?! To myslíš vážně blecháči?!" zopakovala Gia naschvál nahlas jakoby naštvaným hlasem.

,,Ano plesnivé! Vím to, vždyt jsem tu byl nucen 16 let žít a teď jsem nucen tu žít zase...." Sirius se však zarazil a upřel oči na Giu

,,Co to děláš?"

,,Něco co jsem toužila udělat už dávno" zašeptala Gia a nahnula se k němu. Vzápětí přitiskla své rty na jeho. Chvíli neexistovalo nic jiného jen oni dva v prázdném pokoji v gobelínem.

,,Ginger tohle přece nesmíš" zarazil se Sirius, načež se dlouze  nadechl k druhému polibku. Ne, že by se mu to nelíbilo. Ba právě naopak, až moc. Už se ani neodvažoval doufat, že by se těchto rtů mohl někdy vůbec jen dotknout.

,,Tvé rty chutnají stejně jako tehdy v létě u Potterových. Když jsem je políbil poprvé" zašeptal Sirius a zavřel oči, aby si tuhle památnou chvilku udržel v paměti co nejdéle.

,,Určitě to není sen?" otevřel po chvilce jedno oko a Ginger se pobaveně ušklíbla

,,Není" a políbila jej znovu. I jí se vybavily staré vzpomínky, moc hezké staré vzpomínky.

,,Tak odpustíš mi?" zeptala se jej po chvilce Ginger a pohlédla mu do bouřkově šedých očí.

Jak často na ně myslela, když houpala na klíně Lyca, když byl ještě hodně malý. ,,Nojo odpouštím" řekl a přivinul si ji ještě blíž. Chvilku tam stáli a tiskli se k sobě.

Vtom se pohnula klika u dveří a dveře se pomaličku otevřely.
Dovnitř vkročila hnědovláska, vzhledem až příliš podobná své matce.

Ginger a Sirius od sebe rychle odskočili, jakoby se mezi nimi vůbec nic nestalo. Cassiopeia na svou matku a strýce překvapeně zírala a neveřila vlastním očím, čeho byla právě svědkem.

,,Opravdu mami?! Že se tady neděje, to co si myslím." Ginger zalapala po dechu a po tváři se jí rozlil opravdu velký ruměnec.

,,Myšlení je nebezpečná věc což určitě víš. A nic se tu neděje ani nestalo jasné? A nikomu ani slovo." ucedil mezi zuby Sirius rázně, čímž Cass jen utvrdila v přesvědčení, že se tu cosi přeci jen dělo.

,,No nevím mám velkou chut říct to Elle, ale nechci jí kazit iluze o mamčiném vztahu s tátou" potutelně se usmála Cass a byla na odchodu.

,,Ne prosím Elle nic neříkej! Trápila by se," vyhrkla okamžitě Ginger, jenže Cass na to šla vychytrale.

,,Tak dobrá, koneckonců u mě má taky vroubek. Ale co kdybych to řekla Lycovi? Tomu můžu ne?" Třeba se na mě konečně přestane zlobit.

,,Ten z toho bude na větvi," uchichtnul se Sirius, když si vzpomněl na svého jmenovce.

,,Jenže, když to řekneš Lycovi, tak to zase budou vědět všichni," opáčila Gia.

Nakonec zasáhl Sirius.

,,Prostě to neřekneš nikomu a hotovo i když bych chtěl vidět Lycovu a baziliškovu reakci."

,,Muž činu konečně zasáhl," řekla Cass s nadměrnou ironií v hlase.

,,Ty jsi zkrátka moc praktická, takže to určitě nikomu neřekneš, že? Nejsi škodolibá. Co si pamatuju." strefil se do ní Sirius čímž jí připomněl jejich první setkánína Bradavických pozemcích.

Nakonec se tomu všichni tři zasmáli. Cass už však nikdy nezapomněla na to co se těm dvěma lesklo v očích když je našla. Odpuštění a láska. A ona není práskač.

________________________________________________________________________

Tadá! Další kapitola na světě

Tuhle jsem měla předepsanou už delší dobu a upe mám radost z té Singer chvilky. Fakt jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych je dala zase dohromady, ale to bych chudáčkovi Reggiemu neudělala.

Snad se vám dnešní kapitola líbila a zase někdy.
Andy ❤