Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

44.kapitola

Z pohledu Cass

,,Vím, že ty to určitě taky nemáš nijak lehké, ale tady je taková situace, že nejsem schopna ti dopodrobna říct, zda ano či ne." takhle jsem zakončila dopis a znovu si ho četla. Nebyla jsem si jistá, jestli ho prostě jen nechci zmuchlat do kuličky a spálit, ale nakonec jsem si to zase rozmyslela...

Z mých myšlenek mně zničehonic vytrhly jakési hlasy a tiché vzlyky.

,,Neboj to bude dobrý. Vidíš, ty naše už jsou taky skoro vybledlý."
Opatrně jsem nahlédla za roh. Teď, když ve škole řádila Umbridgeová si každý musel dávat pozor. Jakože víc jak obvykle.

Na lavičce tam seděl jakýsi malý ubrečený chlapec a světe div se! Fred s Georgem. Vzhlédli, jak zaslechli moje blížící se kroky. Nervózně jsem se pousmála.

,,Co se stalo?" optala jsem se

,,Umbridgeová. Zase." Vysvětlil George a kývl ke chlapci.

,,To je mi líto," zamumlala jsem a....nevěděla co dál.

,,No možná..." začala jsem, ale Fred mě přerušil.

,,Tak už běž Edwine, je moc hodin" pobídl jej a kluk si naposledy otřel slzy a odšoural se pryč.

,,Noo, tak já už asi taky půjdu" zaraženě jsem vyblekotala a v ruce stále nervózně mačkala dopis.

,,Dáma se přece nemůže toulat po chodbách sama. Mohu tě doprovodit do Sovince?" Zeptal se až moc gentlemanským způsobem Fred a nabídl mi rámě.

George ukázkově ukazoval, jak zdařile umí napodobit zvracení

,,Seš přeslazenej jak máslovej ležák" zamumlal a nahodil rádoby znechucený výraz.

,,Dáma se může toulat kudy se jí zachce, jen musí dávat pozor, aby ji nechytli." Rty se mi zkroutily do pobaveného úšklebku, ale zároveň mi přišlo roztomilé jak se Fred snaží.

,,Můžeme jít ostatně oba," navrhl George když přestal napodobovat zvracení a Fred jenom zahuhlal něco jako

,,kazišuku"

Přičemž jsem se začala neovladatelně smát.

,,Já radši půjdu sama," vyhrkla jsem a vyrazila jsem k Sovinci. Myšlenkami jsem byla úplně jinde. Bloudily od ničeho k ničemu a k Fredovi a k celé atmosféře letošního školního roku což mělo co dělat s Umbridgeovou a tak dále a tak dále.

,,Počkeej," ozvalo se po hodné chvíli za mnou. Se supěním se ke mně přiřítil Fred.

,,Přece jsem říkal, že půjdu s tebou."

,,Nemohli jste se dohodnout" namítla jsem a mávla rukou.

,,Ano, George to celé bere jako srandu víš?" A ty snad ne, chtělo se mi namítnout. Ale nakonec jsem mlčela.

***
,,Komu vlastně píšeš ? Zeptal se mně Fred, když jsem přivazovala Lentilce na nohu dopis.

,,To není důležité " Zamumlala jsem rozpačitě.

,,Doufám, že to není ten kretén s kterým ses loni rozešla. Teda doufám, že ses s ním rozešla, protože po tom co se stalo na konci léta..."

,,Frede přestaň. Prosím. Ne nepsala jsem Samovi. Stačí ?" Podíval se na mě a usmál se.

,,Samozřejmě, že stačí.

Úplně jsem zapomněla, že Fred si to vlastně nejspíš pamatuje. Snažila jsem na tu událost z loňského léta zapomenout. Koneckonců Sam se i s jeho matkou odstěhoval někam do háje, takže to bylo podstatně lehčí na něj nemyslet.

,,Tak bezpečný let do Londýna Lentilko. A přines mi odpověď." Sova vyletěla ven a já se za ní ještě chvíli dívala.

,,Nepsalas tam nic nebezpečného, že ne ? Mohl by tu sovu někdo odchytnout," nedal si Fred pokoj se svými otázkami.

,,No jistě že ne, mám snad rozum."

Cesta zpátky proběhla bez jakýchkoliv obtíží. Fred mně doprovodil až k Havraspárské společence a přitom si se mnou nenuceně povídal o všem možném. Dokonce se snažil i vtipkovat. No ale ze všeho nejvíc mě zaráželo, že byl tak milý. Ano samotnou mě moje myšlenky udivují. Prostě odkdy mi Fred Weasley připadá milý ?

Byla jsem chvilku zticha a tak mi ani nedošlo, že už jsme blízko vchodu do havraspárské spolky a tedy i klepadla ve tvaru orla. Zastavili jsme se.

,,Smím?" zeptal se zničehonic a než jsem mohla cokoli odpovědět, vlastně než mi stačilo dojít co, že se to chystá udělat, mě políbil. On mě políbil na tvář. Zůstala jsem na něj zírat rudá rozpaky jako vařený humr.

,,Já ...eh promiň....asi jsem se nechal unést. No tak tedy dobrou noc," otočil se a rychlými kroky pádil odsud.

,,Dobrou noc" zkoprněle jsem tam stála a zírala za ním, dokud se mi neztratil z dohledu.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Uh klube se nám tu drama. No není Freddie roztomilý ? 🥰 I když na Charlieho nemá.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro