Z pohledu Lyca

,,Zatraceně" vyjekl jsem asi až příliš nahlas, na to jaké tu panovalo ticho. Z jakési učebny přede mnou pozpátku vylétlo naše milé strašidélko. Doufal jsem, že si mě nevšimnul, protože o další problémy jsem teď opravdu nestál.

Protiva si hlasitě upšoukl mým směrem a pak s krákáním, jenž rozhodně nebylo tiché, odletěl merlinví kam. Rychle jsem se zase vydal směrem k nebelvírské spolce, těch stresů už bylo dost. Buclaté dámě jsem musel trochu domlouvat, aby mě pustila dovnitř zatímco ona hudrala cosi o nočním toulání studentů.

Ve spolce bylo ticho a klid, jak jinak, blížila se půlnoc. Potichu jsem se vplížil do našeho pokoje abych neprobudil ostatní. Bylo mi jasné, že okamžitě usnu.

Naposledy jsem se podíval na krvavé drápanice na ruce, už dostávaly zřetelný tvar slov 'Nebudu urážet, paní profesorku'

Bylo to až směšné, celý týden školního trestu opisovat furt tu stejnou větu a stejně jsem jí nedopřál toho zlomyslného potěšení, těšit se z mojeho ponížení.

Vzpurné děti je třeba potrestat, zněla mi v hlavě její nasládlá slova. Toho trestu by nebylo, kdybych se od ní nenechal vytočit už na první hodině. Bylo to v podstatě před týdnem, ale já byl stále pevně přesvědčený že jsem se zachoval správně.

Flashback - o týden dřív, učebna OPČM

„Kdo myslíte, že by chtěl napadnout děti, jako jste vy?" zapředla profesorka Umbridgeová svým ohavně medovým hlasem, až se mi z ní chtělo zvracet.

„Hmm, kdopak asi..." protáhl Harry předstíraně přemítavým tónem.

„Co třeba... lord Voldemort?" Vtom jsem vyprskl smíchy, tohle sdělení tomu nasadilo korunu.

Pobavené uchechtnutí znělo v mém podání velice kontroverzně s vystrašenou reakcí ostatních.

,,Dovolte, abych se zcela jasně vyjádřila k několika věcem."Profesorka Umbridgeová vstala, naklonila se jako by shlížela dolů z nějaké rozhledny a rukama s roztaženými tupými prsty se opírala o katedru.

„Bylo vám řečeno, že jistý černokněžník vstal z mrtvých a vrátil se..."

„Nebyl mrtvý," odsekl vztekle Harry „ale že se vrátil, to je pravda."

„Pane Pottere, už jste svou kolej připravil o deset bodů, tak si to ještě nezhoršujte!" okřikla ho profesorka Umbridgeová
jedním dechem, aniž by na něj pohlédla.

„Jak jsem už řekla, byli jste informováni, že jistý černokněžník je opět mezi námi. To je však lež."

,,Vy sama lžete když potíráte jeho přítomnost!" už jsem to nevydržel a musel se zapojit.

Bylo to tak nespravedlivé. Vypadala jak cukrová vata s obličejem ropuchy. Ona se jen usmála

,,A vy jste ? Pravděpodobně hluchý, když jsem říkala, že každý kdo chce něco říct, ať zvedne ruku."

,,Sirius Black" vyprskl jsem svoje jméno, s velkou nevolí.

Profesorce zajiskřilo v očích a jakoby se v nich mihnul záblesk triumfu, zřejmě si myslela, že mě dostala.

,,Aha Black" zamumlala si pro sebe potichu, ale tak aby to slyšela celá třída.

,,Nuže pane Blacku, na vašem místě bych držela jazyk za zuby, vzhledem k okolnostem. Nebo nám chcete říct, něco přímo od největšího stoupence Vy víte koho?"  Teď na ni šokovaně hleděla celá třída, včetně mě. Jak se něco takového opovažuje říct.

,,Lycův strejda je nevinný" vyjelo z Rona a já se na něj usápl

,,Ticho ty idiote, ty už se do toho nemíchej nebo to špatně skončí." 

Měl jsem chuť říct té ropuše, že co se týče stoupenců Vy víte koho, trošku se sekla v bratrech, ale takovou důležitou informaci jsem si musel nechat pro sebe, nebo by mě asi celý Fénixův řád bez milosti oddělal.

,,Není to lež, Lord Voldemort je zpátky! Viděl jsem ho a bojoval jsem s ním" začal zase Harry, teď nebylo jasné, kdo komu chce zachránit kůži.

,,Tak dost! Uděluji vám školní trest pane Pottere!" Harry kypěl vzteky, nedivil jsem se mu.

Taky mě to štvalo a snažil jsem vymyslet aspoň něco čím bych ho byl podpořil. Nejradši bych vzal hůlku a vyslal na ni nějaké nepěkné kouzlíčko, to by ale neprošlo.

,,Takže podle vás Cedric Diggory zemřel jen tak sám od sebe ano?" zeptal se Harry profesorky, vyrukoval se vskutku zajímavým tématem. To víte vlastně jsem si o tom trochu povídal jen s Cass a rodiči, ale s Harrym ne, jaké to je vidět situaci jeho očima.

V tom mi došlo, že zbytek třídy nikdo neslyšel ani slovo o událostech té noci, kdy Cedric zemřel. Pohledy spolužáků teď dychtivě přeskakovaly od Harryho k profesorce Umbridgeové, která zvedla hlavu a zírala na něj beze stopy předchozího falešného úsměvu.

„Smrt Cedrika Diggoryho byla tragická nehoda," prohlásila ledově.

,,Stejně jako vaše narození" zamumlal jsem vztekle.

Tak tohle přestřelila. Úplně jsem se viděl jak proti ní stojím s hůlkou v ruce, zřejmě jsem se do ní na pár minut zabral, jelikož jaksi mé pozornosti ušlo, že Harry stojí u katedry a ta ropucha něco píše. Pak to podala Harrymu a zřejmě ho poslala za profesorkou Mcgonnagalovou.

***

Ostatní se zase dali do předstírání, že čtou, ale já to tak nemohl nechat.

,,To je nespravedlnost! Strhnout mu body a dát mu trest jen za to, že říká pravdu!" otočil jsem se ke katedře ale profesorka dělala, že si mě nevšímá.

Vstal jsem zatímco Ron zahuhlal ať toho nechám, že budu ještě ve větším problému jak Harry. Pomaloučku jsem došel kousek před katedru, to už mě nemohla ignorovat.

,,Vraťte se do své lavice. HNED!" vypískla dívčím hláskem.

,,Tak poslouchejte vy jedna stará ropucho, Harry mluvil pravdu! Za to vy ne ! Cedrikova smrt byla vražda, byl pro Voldemorta zbytečný stejně jako pro nás vaše hodiny." Vmetl jsem jí do tváře. Nechce mě vidět rozčileného.

,,Tady chce asi někdo následovat pana Pottera, že pane Blacku." řekla stejně nahlas profesorka Umbridgeová a mě se po tváři rozlil široký úšklebek

,,S radostí, já Harrymu věřím. Ale dovolte mi ještě jednu věc. Tragickou nehodou bylo spíš vaše narození, než Cedrikova smrt." 

________________________________________________________________________
Tadá 😂

Překvapení! Po skoro měsíci se mi podařilo sesmolit kapitolu. Myslím, že to s touhle knížkou ještě nevzdám, jen musím sebrat inspiraci aby zas nemohla pufnout na Kanáry.

Jo a dnešek je také tuze zajímavý😂 kromě toho, že teda vyšla tahle kapitola tak jsme u GP dosáhli velmi velkého počtu přečtení ❤ a sice 100K což je pro mě opravdu hodně a nikdy by mě nenapadlo, že toho dosáhnu😂

Tak naviděnou u další kapitoly
Andy❤