Léto 1995

,,Nene máš špatně prstoklad. Jen se podívej na mně,"  znovu jsem začala pomalu hrát Comptine D'un Autre Été, jednu mou oblíbenou klavírní skladbu.

Mé úsilí naučit Freda hrát na klavír, bylo však zcela marné. Aspoň jsme si tím, ale ukrátili čekání na eskortu, která má za úkol dopravit Harryho od Dursleyových sem. Všechny nás znepokojoval ten incident s mozkomory. Nevím, jestli byla na Mundunguse více naštvaná naše mamka nebo paní Weasleyová.

,,Tééda to je takový nezvyk, že jsi pořád doma, i když jsou prázdniny," vkročil dovnitř Lyco, aby zas otravoval, jak měl ve zvyku.

,,Neser," ukázala jsem na něj neslušné gesto, jelikož už jsem nevěděla co s ním. Zkrátka si hrál na nejotravnějšího bratra pod sluncem a myslel si, kdovíjak není vtipný.

Pak jsem naznala, že to stejně nemá cenu, zvedla se od klavíru a zmizela jim z očí. Oni mě však na schodišti doběhli s tím, že stejně bychom měli být všichni nahoře, když se v kuchyni zase chystá porada Řádu, nebo už možná začala. Opět něco veledůležitého, o co jsme přicházeli.

***

Všichni jsme většinou trávili čas v klučičím pokoji, který za normálních okolností obýval pouze Lyco, teď tu spával i Ron a dnes se k nim připojí i Harry.

Ron s Fredem hráli šachy a Lyco s Georgem se trumfovali, kdo každý jejich tah lépe okomentuje. K tlachání holek jsem neměla moc co říct a tak jsem u nich jen tak seděla s prsty zabořenými v kožíšku mého kočičáka Mackenzieho.

,,Cass? Co myslíš, jakého budeme mít letos učitele na Obranu?" Zeptala se Hermiona, a její hlas mě vrátila do reality, jen pokrčila rameny. Popravdě, už se jich tam vystřídalo tolik, že mě nenapadalo kdo by to mohl být letos.

,,Třeba by to mohl být znovu Lupin," zadoufala nahlas Ginny a Ella se ušklíbla.

,,To těžko, tehdy přece odešel a určitě má spoustu práce pro Řád. Bude to někdo nový."

***
,,Pššt počkejte!" Zarazila nás Ginny a v místnosti na chvilku zavládlo ticho. Zezdola se ozývaly několikatery kroky a tlumené hlasy.

,,To už budou oni," zahučel nedočkavě Lyco.

,,Počkej, jestli je to Harry, tak ho mamka určitě pošle hned za náma. Vždyť víš, že tam dole hlídkuje jako jestřáb," zarazil ho Ron, jenže nepočítal s tím, že já budu nedočkavá taky.

Vyrazila jsem z pokoje, ale téměř ihned jsem se střetla s černovláskem.

,,Harry," vyjekla jsem a vrhla se k němu.

,,Cass? Co tady děláš?" překvapeně na mě zíral. Asi jsem se unáhlila.

,,My tady žijeme, jsi u nás doma. Pojď už jsme se nemohli dočkat," usměju se na něj.

To už jsem sahala po klice, ale dveře vylétly proti mě, div mi nepřerazily nos. Z pokoje vystřelila Hermiona.

,,Harry! No konečně. Měli jsme o tebe strach," Její medvědí objetí Harryho skoro udusilo a na chvilku nebyl schopen slova.

,,Senzace tě zase vidět kámo! Tak jsi to těm mozkomorům nandal." Lyco nás vtáhl zpátky do pokoje, aby třeba Kráturu sem nenapadlo přijít okounět. Harry se se zkoprnělým výrazem rozhlížel po všech tvářích kolem.

,,Jasně, taky tě rád vidím Lyco, a ehm ....vás všechny."

,,Co jste mu udělaly holky, že je tak zmatený?" Obrátil se Lyco na mě ,,Já nic, to Hermiona z něj skoro vymačkala duši." Podotkla jsem a Hermiona se hned začala ospravedlňovat.

***

,,A kde to vůbec jsme?" Zeptal se Harry po Hermionině vyčerpávajícím monologu.

,,Na ústředí," začal Fred a George to dokončil

,,Fénixova řádu."

,,To je tajná organizace založená Brumbálem," přidala se k vysvětlování Ginny.

,,Snaží se bojovat proti Ty-víš-komu. Taťka říkal, že už byla i za první kouzelnické války," řekl Ron. Zkrátka všichni Weaslyovi si skákali do řeči, jakoby se nemohli domluvit, kdo řekne Harrymu přesnější informace.

,,Samozřejmě, že teď je to ústředí Řádu, ale za normálních okolností je to náš dům." Elegantně to shrnul Lyco a zakřenil se.

,,Takže tady bydlíte?"

,,Ty blesku! Neee vubec ti to tady Lyco právě neřekl. To je přece jasné, že tady bydlíme Harry," odvětila kousavě Ella.

Vtom se otevřely dveře ...

A dovnitř vešel taťka, polovina shromážděných se trochu lekla. Ale to nebylo nic proti tomu co se zrcadlilo ve tváři Harrymu. Údiv a děs.

,,Porada už skončila, můžete jít dolů."