Z pohledu Freda

Když jsme se mlčky rozloučili a každý se rozešli svou cestou, měl jsem chuť se někde schoulit a zůstat tam do konce života. Byl to tvrdý kopanec od života. Pomalu jsem se dovláčel k Buclaté dámě, která naštěstí neměla povídací náladu. Neměl jsem náladu na to si povídat. Ale nechtěl jsem aby si někdo myslel, že ten věčně rozesmátý Fred je zachmuřený. Ve společence už kupodivu nikdo nebyl. Asi bylo hodně pozdě.

,,No konečněě už jsem myslel že snad nepřijdeš!" ozvalo se z pokoje sotva jsem otevřel dveře. Neodpověděl jsem. ,,Bráchoo tak co Cassiopeia?!" zeptalo se moje dvojče. Pocítil jsem bodnutí u srdce když jsem uslyšel její jméno. Mlčel jsem však. ,,Co se stalo?" vyjeli po mně zároveň Lee i George. Chvíli jsem sbíral slova ale pak jsem odpověděl jen ,,Nic".

Lehnul jsem si na svou postel a civěl na nebesa nade mnou. Stále mi v hlavě zněla její slova, to jak mluvila o Charliem a ...

,,Mezi mnou a Charliem nic nebylo. Několik polibků přece nic neznamená, on je pro mě jako starší bratr. I tak ti řeknu ne promiň."

Co bych já dal za jediný polibek. Jen jediný... jediný usměv co by patřil mně.

***
,,Freddie co se stalo ? Mně můžeš přece říct všechno. Vím, že se něco stalo." ozvalo se z vedlejší postele po chvíli ticha. Převalil jsem se na bok ,,Ne" opáčil jsem tvrdošíjně.

Potom jsem usnul. Byla to ta nejhorší noc, s těmi nejhoršími nočními můrami. Znovu a znovu jsem viděl jak mi Cass říká NE na stopadesát způsobů. Nad ránem jsem se odhodlal napsat Charliemu. Nevěděl jsem moc co napsat...ale myšlenky se mi samy sypaly na papír.

***

O pár dní později mi od Charlieho přišla odpověď. Byly to dny bez smíchu, bez ničeho. George i Lee už se vzdali nadějí ze mně něco dostat co se toho večera stalo. Teď se mi však docela ulevilo když mi sova upustila dopis do talíře s nedotčenou topinkou. ,,Konečně!" vykřikl jsem nahlas až se po mně George překvapeně podíval.

Nedivil jsem se mu, byla to moje první hlasitější reakce za těch pár dnů. ,,Ále to sis hrál na mrtvolu kvůli jednomu dopisu?" zasmál se bratr vlastnímu vtipu a natáhl se po obálce. ,,Vždyť to je od Charlieho" nechápal zatímco jsem mu ten dopis vytrhl z ruky a vyřítil se od stolu. Hned na chodbě jsem roztrhl obálku a začetl se do Charlieho odpovědi.

,,Píše Charlie něco pěkného?" Ozvalo se mi za zády až jsem nadskočil. ,,U Merlina Georgi vyděsil jsi mě."

,,Ty zase děsíš mě tím jak se posledních pár dnů chováš" odvětil zatímco brouzdal očima po papíře. ,,Takže Cass tě odmítla a kvůli tomu seš polomrtvej jo? Hej se na ni vyser. Je to Blacková, od těch nikdy nevíš co čekat." Řekl, smuchlal dopis do kuličky a strčil ho do brašny.

Zrovna v tu chvíli kolem prošla ta která mi momentálně zničila iluze. Kdyby Georgův pohled zabíjel už by Cassiopei nebylo.

,,Něco pěknýho jí provedem co ty na to?" Zasmál jsem se zničeho nic a úplně cítil jak se mi znovu vlévá krev do žil. ,,Tak se mi to líbí bráško." 

________________________________________________________________________
Nazdárek lidičky

Zcela neočekávaně tu máme navázání na vcelku nešťastný konec minulé kapitoly. Napadlo mě to včera večer tak snad to není úplně marné, je to jen taková odbočka.

Jinak co si myslíte že F&G provedou Cass ?

Tak a to bude pro dnešek vše.
Tak zase někdy
Andy ❤