Říjen 1994

Když jsme třicátého října ráno přišli do Velké Síně na snídani, zjistili jsme, že tu přibylo výzdoby. Každý hedvábný prapor představoval jednu z kolejí - červený se zlatým lvem Nebelvír, modrý s bronzovým orlem Havraspár, žlutý s černým jezevcem Mrzimor a zelený se stříbrným hadem Zmijozel. Za učitelským stolem visel ten největší ze všech, na němž byl erb Bradavic: lev, orel, jezevec a had byli umístěni v políčkách kolem velkého písmene B.

,,To asi kvůli těm Krásnohůlkám a Kruvalu, že?" podotkla Cho zatímco my si normálně sedli ke snídani aniž bychom to komentovali.

,,Hej Cass! Pojď sem prosím tě," zavolal na mně od Nebelvírského stolu bratr, když jsme procházeli kolem.

,,No, co je?" zeptám se ho a on mi však beze slova do ruky strčí dopis.

,,Bylo od tebe hezké, že jsi to zkusil Harry. Jsem zpátky v Británii a mám spolehlivý úkryt. Chci abys mně informoval o všem, co se v Bradavicích stane. Neposílej už Hedviku (ani tu Lycovu sovu) a střídej raději ty školní. O mně si nedělej starosti, hlavně dávej pozor na sebe. Nezapomeň, co jsem ti říkal o té tvé jizvě. S."

,,Chápeš, on se doopravdy vrátil. Můžeme ho vidět," šeptl mi bratr se špatně skrývaným vzrušením. Vyvrátila jsem oči vsloup.

,,Neměl se vracet, je to hrozně nebezpečné," namítla jsem a světe div se! Hermiona mně podpořila.

,,Přesně to jsem také říkala. Jestli ho někdo uvidí tak to bude pořádný průšvih."

,,Jo zase tu budou čmuchat Mozkomorové," otřásl se Ron s krajním znechucením. Lyco viděl, že jej nikdo nepodpoří, takže se s tázavým pohledem obrátil na Harryho.

,,Rozhodně je to znepokojující! My přece nechtěli, aby se vrátil a on se i přesto vrátil kvůli nám. Neměl jsem mu o té jizvě vůbec psát." Harry si mimoděk přejel prstem po jizvě ve tvaru blesku.

,,Vy jste teda poseroutkové!" prohlásil Lyco, naštvaně se otočil a odkráčel pryč.

,,Copak si nepamatuje, kolik jsme toho riskovali proto abychom Tichošlápka dostali bezpečně odsuď?" nechápala Hermiona, zatímco si pohrávala s řemenem od brašny.

,,No vždyť on toho zas tolik neriskoval, časem jsme cestovali jen my," podotknul Harry jakoby uraženého Lyca naprosto chápal. Já nad tím jen mávla rukou.

,,Lyco už je takový, on zkrátka občas potřebuje v životě zažít trochu rizika!" Posléze jsem se se lvíčaty rozloučila a vydala se na hodinu Kouzelných formulí. Nicméně celou dobu mi to vrtalo hlavou. Strejda Sirius je zpátky v Británii ale nevíme kde přesně. Ergo zatím nám nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí, kdybychom se s ním chtěli spojit. Aspoň sovy nebudou cestovat takovou dálku. Může být ve Skotsku právě tak jako může být ve Walesu, Irsku nebo možná i v Londýně. Třeba na Grimmauldově náměstí. I když ne to je blbost, to by jsme asi věděli. Merlinví kde je. Snad je v bezpečí. Zatímco jsem tahle nelogicky uvažovala vykládal nám profesor Kratiknot o přivolávacích kouzlech. Ale pouštěla jsem to jedním uchem dovnitř a druhým ven.

***

Dnešního dne byl i vzduch plný příjemného očekávání. Rozhodně jsem nebyla jediná, kdo na hodinách nedával pozor. Všichni mysleli jen na jedno. Na dnešní večer. Přijedou studenti z Krásnohůlek a z Kruvalu.

***

Když nastal ten kýžený večerní soumrak, všichni-celá škola- jsme se shromáždili před hradem, seřazení od prvních ročníků po sedmé. Nedočkavost prýštila snad kromě Zmijozelu z každého kouta, největší rozruch panoval jako klasicky v řadách lvíčat. ,,Dávají si na čas co?" ušklíbla se Cho a přešlápla z nohy na nohu.

,,No asi se před námi chtějí předvést," odvětila jí Jessica, zatímco já hleděla k obloze a bavila se hledáním souhvězdí.

,,Hmm Cassiopeia nasedla do Velkýho vozu a zmizela," zamumlala jsem, zatímco holky na mě koukaly jak na blázna. Pak se konečně něco začalo dít, prváci strhli takové pozdvižení jako nikdo a o hodnou chvíli později už kousek od nás přistál šmolkově modrý kočár, který táhlo tucet okřídlených koní. Všechna stvoření plavá s bílou jakoby narůžovělou hřívou a každé veliké jako slon. To už z dvířek vyskočil chlapec a zamával hůlkou. Ihned se ze vzduchoprázdna objevily schůdky a poskládaly se pod dvířka na kterých byl erb se dvěmi zkříženými hůlkami.

,,Passionnant!" (vzrušující) uklouzlo mi, když se z kočáru vynořil veliký střevíc a posléze i celá postava jakési dámy, která byla pomalu tak veliká jako Hagrid. Zřejmě ředitelka madam Maxime. Brumbál začal tleskat a většina studentů následovala jeho příkladu.

,,Drahá madame Maxime," řekl Brumbál a políbil jí ruku.

,,Vítejte v Bradavicích."

,,Brrrumbále" promluvila madame Maxime překvapivě hlubokým hlasem s dost patrným přízvukem (no ještě aby ne, vždycky je srandovní slyšet francouze jak mluví nebo aspoň snaží mluvit anglicky).

,,Doufám, že se vám daršší dobře?"

,,Děkuji, cítím se výtečně," odpověděl Brumbál se stále zářivým úsměvem.

,,To jsou moji šáci," řekla madame Maxime a mávla ledabyle rukou za sebe, kde z kočáru vystoupil tak tucet dívek a sem tam i pár chlapců (zřejmě nějací zoufalci). Většina francouzek se třásla zimou.

,,Tss," odfrkla jsem si při pohledu na jejich oblečení. Mezitím co se Krásnohůlští odešli do hradu ohřát, my ještě čekali na výpravu z Kruvalu. Ti pro změnu neměli žádné koně, ale obrovskou loď, která se vynořila zprostřed jezera. Cool.

***

Poté jsme se konečně mohli všichni přesunout zpět do hradu na večeři. Krásnohůlští si přisedli k našemu stolu. Myslela jsem, že z toho dostanu infarkt. Pár spolužaček se s nimi hned snažilo začít přátelsky bavit. I když to musela být velmi vtipná konverzace, jelikož oni moc neuměli anglicky a naši zas neuměli francouzsky (naštěstí mě nikdo nenutil se s nimi bavit). Kruvalští si čirou náhodou přisedli k hadům, což se jim evidentně velmi zamlouvalo.

,,Dobrý večer vám všem, dámy a pánové, duchové a zejména vám milí hosté," začal Brumbál svůj proslov na uvítanou, jež patřil především zahraničním studentům.

,,Je mi nesmírným potěšením uvítat vás v Bradavicích. Doufám a věřím, že v následujících měsících, které u nás strávíte, se tady budete cítit dobře a příjemně."

Přitom jedna z krásnohůlských dívek, která měla dosud kolem hlavy omotanou tlustou šálu, se posměšně uchichtla. To se nedalo ignorovat, jelikož seděla pár míst ode mně.

,,Trouvez-tu quelque chose de drôle à ce sujet?" Obrátila jsem se na ni s ironickým úsměvem, bylo vidět, že jsem ji svojí otázkou zaskočila.

,,Non," špitla a zahleděla se do svého talíře. Teď jsem se zas já snažila skrýt potlačovaný smích.

,,Uvědomuješ si, že jsi právě přivedla do rozpaků starší holku, než jsme my?" šeptla mi Jessica ohromeně, ale to už se na mně začala sypat lavina otázek od krásnohůských ohledně ,,mojí francouzštiny"

A o problémy je vystaráno. Začala jsem jim opatrně vysvětlovat, že mám babičku ve Francii a že moje mamka studovala v Krásnohůlkách a pak přestoupila sem a bla bla bla .....spoustu dalších keců. Vím, že moje fránina není dokonalá, ale na to abych se domluvila to stačí. Poté co se všichni najedli a napili byl turnaj konečně zahájen tím, že Brumbál společně s panem Skrkem (vedoucí odboru pro mezinárodní kouzelnickou spolupráci) a Pytlounem vysvětlil pravidla.

Nejzajímavější však byl okamžik, kdy odhalili truhlu s pohárem.

„Každý, kdo se chce ucházet o to, aby se stal šampiónem, musí na kousek pergamenu čitelně napsat své jméno a školu a vhodit pergamen do Poháru," řekl Brumbál.

„Uchazeči mají čtyřiadvacet hodin na to, aby se přihlásili. Zítra, v předvečer Všech svatých, vydá Pohár jména tří uchazečů, o nichž usoudí, že jsou nejvíc hodni toho, aby za svou školu soutěžili. Pohár ještě dnes večer postavíme do Vstupní síně, aby k němu měli volný přístup všichni, kdo se budou chtít přihlásit. Avšak abychom zajistili, že žádný nezletilý student nepodlehne pokušení," pokračoval Brumbál.

„Vyznačím kolem Poháru, jakmile jej ve Vstupní síni umístíme, Věkovou hranici, kterou nedokáže překročit nikdo, komu ještě nebylo sedmnáct. Závěrem bych chtěl zdůraznit všem, kdo se chtějí zúčastnit, že přihlášky do turnaje nelze podávat lehkovážně. Ten, koho Ohnivý pohár vybere, je coby šampión povinen projít turnajem až do konce. Ve chvíli, kdy do Poháru vložíte své jméno, uzavíráte kouzelnou smlouvu, která je závazná. Jakmile se někdo stane šampiónem, nemůže už couvnout. Než tedy vhodíte do Poháru své jméno, musíte si být bezvýhradně jistí svým úmyslem soutěžit. A teď je myslím čas jít na kutě. Přeji vám všem dobrou noc." Všichni jakoby ještě chvíli omámeně hleděli na pohár a na Brumbála, ale pak jsme přece jen vyrazili ven.

***

,,Hej Cass, co na to říkáš ? Docela úlet, že?" přiletěl za mnou bratr sotva po večeři skončil ten mumraj okolo poháru.

,,Nojo aspoň bude trošku změna," ušklíbla jsem se a konečně ze mně vypadlo to co mi nejvíc leželo v hlavě.

,,Aspoň, že ti ještě není 17 jinak by ses do toho turnaje určitě taky přihlásil co?"

,,Si piš, že bych chtěl. Fred s Georgem určitě vymyslí, jak obelstít tu věkovou hranici. A i kdyby toto nevyšlo tak doufám, že nás bude reprezentovat někdo z Nebelvíru," vychrlil ze sebe Lyco jedním dechem a v očích mu plály bláznivé ohníčky.

,,Jsi blázen? Tu hranici vymyslel Brumbál přesně kvůli tomu, aby zabránila takovým bláznům, jako jsi ty. Nemáme dost schopností, abychom ty úkoly zvládli." Málem bychom se začali hádat, když vtom se u nás objevila Ella. Jaké překvapení.

,,Nazdárek! Pozorovaly jste ty holky z Krásnohůlek ? Tak jsem si představovala mamku v tom jejich kostýmku a..." vyprskla smíchy.

,,Hmm nojo taky nechápu, jak mamka mohla chodit do Krásnohůlek, ale ty holky byly fakt pěkné." No jasně, když Lyco nemůže mluvit o všetečné Nebelvírské odvaze tak aspoň o holkách.

,,Tak na ty francouzský mrchy rovnou zapomeň," lepla jsem mu jednu po hlavě.

,,Jaaauuu co blbneš ty blázne? Jenom proto že ty se vyspíš s každým klukem na potkání tak já se ani nemůžu podívat na hezkou holku? A navíc takové v Bradavicích nemáme."

,,No to teda ne! Vždyť je tu spousta hezkých holek," namítla jsem a opět vyšachovala Lyca z provozu.

,,Můžeš mě konečně přestat mlátit!" obořil se na mě.

,,Až přestaneš plácat nesmysly," zasmála jsem se.

,,No dobře když pomineme fakt, že jsou tam hezké holky tak i chápu proč od tama mamka odešla. Nehodila se tam," snažila se Ella vrátit konverzaci do aspoň trochu původních kolejí.

,,Ale vždyť ji odtamtuď přece vyhodili ty hloupá! Copak jsi zapomněla?" odvětil jí Lyco snažíc se mít navrch.

,,Merde vždyť ona chtěla být vyhozená vy idioti! Se zeptejte tetičky Ketty, jak to říkala." Chtěla jsem už odejít, jelikož jsme stáli na chodbě kousek od Velké Síně a pořád kolem nás někdo chodil a my nemluvili zrovna potichu. Právě naopak.

,,Počkej Cass!" Zarazil mě rukou Lyco.

,,To už je teď přece jedno jak to bylo. Hlavní bylo, že skončila v Bradavicích a potkala strejdu Jamese a Siriuse a taky taťku. Uvědomuješ, jak moc to bylo klíčové?" Zatímco Lyco mlel nesmysly kolem nás postupně prošli Kruvalští, kterým jsem nevěnovala pozornost. Snad jen Krumovi, ale toho si prostě všímali všichni jenom proto, že byl slavný hráč famfrpálu. Dovedu si představit, jak Ron šílel, když ho uviděl mezi ostatními Kruvalskými.

,,Jo to je důležitý. Si představ, že by mamka zůstala ve Francii. Nikdy nepoznala pravou rodinu a my bychom chodili do Krásnohůlek," podpořila ho Ella a otřásla se pod tou představou chodit do Krásnohůlek.

,,Désagréable idéé!" musela jsem Elle dát za pravdu, zatímco kolem nás procházely dívky z Krásnohůlek. Lyco i Ella zmlkli, když se pár dívek letmo podívalo naším směrem. Zachytili jsme pár slov z toho, co říkaly

,,Elle est similaire à Olivier."

,,Qui?"

,,Le rebelle qui a elle étudié en Beauxbâtons il y a vingt ans"

Po tomhle jsme propukli v další záchvat smíchu.

,,Mamka je evidentně stále legenda." vyrazila ze sebe Ella, sotvaže se přestala hystericky chichotat.

,,Asi jo," odvětila jsem a umínila si, že jí o tom musím napsat.  

________________________________________________________________________
Nazdárek
Jsem si řekla že vydám kapitolku už dnes takže defacto jsem stihla druhou kapitolu za týden po delší době😂😂😂😂

Tuhle kapitolu jsem vymýšlela jeden den po cestě po školy a kolemjdoucí si o mně určitě museli myslet, že jsem blázen 😂😂😂protože jsem se smála docela nahlas, zvlášť u té části kdy Cass fackuje Lyca.

Tak zase někdy
Andy ❤

P.S. Co se týče francouzštiny jsem naprostý amatér tudíž je to všechno přeložený z Google překladače a může se tedy stát že je to špatně. Kdybyste někdo měl s fráninou více zkušeností a našli tam chybu, napište mi do komentů a já to opravím. (Psávala jsem to i u GP ale kdo by si to pamatoval že 😂)