98. Vzpomínky
O Inuzukovi byl všude možně znám jeden pouhopouhý fakt. A to, že řídil jako hovado. Tentokrát však řídil jako dvojité hovado, když se hnal vztekle ulicemi nočního města a evidentně naprosto opomíjel poučku o tom, co znamená zelená a červená na semaforu.
Šlapal na plyn jako zběsilý a porušil minimálně šest pravidel o silničním provozu, nehledě na to, že v městě, kde měl povolenou padesátku, se hnal stovkou.
Možná tomu chtělo jenom sladké štěstí, že nikde nenarazil na policejní hlídku, která by mu vysolila za prvé solidně mastnou pokutu a za druhé by ho nejspíše zbavila na dost dlouhou dobu řidičského oprávnění.
Svíral volant v rukách tak pevně, až mu bělaly klouby na rukách a možná to i trochu vypadalo tak, že ten volant chce urvat. S řadící pákou řadil rychlost tak rychle a tvrdě, že se sám párkrát divil tomu, že mu prostě nezůstala v ruce.
˚•˚•˚
Zabrzdil prudkým smykem před Madarovým domem, div, že nenabořil jeho auto, které nejspíš stálo nějaký ten milion. Měl to na háku.
S dveřmi auta praštil tak, že polostáhnuté okýnko se nesouhlasně rozklepalo.
Nestávalo se vůbec často, že by někdo mohl Kibu spatřit takhle vytočeného. Byl to vesměs klidný člověk, kterému když ale ruplo v bedně, stálo to vždycky za to.
˚•˚•˚
Situace, která nastala poté, co mu černovlasý dominant otevřel dveře, byla velmi podobná tomu, když Madara navštívil Gaaru. Avšak s tím rozdílem, že jej Kiba rozhodně nechytnul pod krkem, nýbrž mu vrazil rovnou pěstí přímo do nosu.
Madara zavrávoral několik kroků hlouběji do domu a chytnul se za nos, ze kterého se mu řinula krev.
,,Ty jeden vypatlanej kreténe! Víš, co jsi s tím klukem udělal?! Je z něj skoro totální troska! Za posraný dva dny! Takhle snad nevypadal ani po tý vaší zkurvený trojce!... Co sis do prdele myslel?!... Proč si mu to kurva udělal?! Seš na sebe hrdej? Doufám, že ti to všechno za to stálo!" začal na něj okamžitě chrlit Kiba jednu nadávku za druhou.
Černovlasý muž se na něj jenom bez výrazu ve tváři díval. Bolestivě si uvědomil, že si nejspíš tuhle ránu zasloužil.
,,Můžeš bejt na sebe hrdej! Seš stejná svině, jako tvůj bejvalej dominant!" prsknul Kiba naposledy vztekle, rudý jako chilli paprička, otočil se na patě a bez dalšího slova za sebou prásknul vchodovými dveřmi.
Madara se ještě chvíli díval na místo, kde před pár sekundami stál vytočený Inuzuka, než odtáhnul ruku od nosu, aby se přesvědčil, že je celá od krve. S bolestným zavrčením se odebral do koupelny, aby si umyl obličej i ruku a po hmatu zjistil, jestli náhodou nemá zlomený nos.
˚•˚•˚
Když si opláchnul obličej a umyl ruku, v zrcadle zkontroloval, zda ještě někde nemá nějakou šmouhu od krve. Smotal si vatový tamponek a nacpal si ho do nosní dírky, aby zastavil to otravné krvácení.
Sledoval sám sebe v zrcadlovém odrazu. Nejraději by si možná ubalil sám jednu pořádnou ránu za svoje chování.
Jak je možné, že si nevšiml toho, že ten kluk k němu chová určitou náklonost, která byla rozhodně větší, než měla původně být?
Vzpomněl si na dobu před několika měsíci, kdy ho vlastně poprvé uviděl sedět v restauraci. Už v ten první moment, v ten první pohled na něj, ho ten kluk uchvátil.
Mladý muž, který seděl před ním, byl pěkně a vkusně oblečený. Bílá upnutá košile s rozepnutými dvěma horními knoflíčky přehozená ledabyle přes tmavé upnuté džíny. Na nohách černobílé tenisky. To k oděvu. Byl blonďatý, vlasy rozčepýřené do všech stran, na krátko střižené. Nádherné modré oči, ve kterých se určitě nejeden člověk dokázal utopit. Přemýšlel nad tím, zda již někdy tak nádherné oči spatřil. V duchu zavrtěl hlavou, že ne. Byl opálený. Krásné plné rty, malý roztomilý nosík. Přes upnutou košili viděl, že má vypracované tělo. Nemohl nezmínit to, že ho to vzrušovalo. Hrozně ho zajímalo, jak vypadá bez ní. Jak vypadá nahý. Jak vypadá při vzrušení. A už jenom ten jeho příjemný lehce nakřápnutý hlas mu přidával na tom, že pokud ho uslyší sténat, bude to rajská hudba pro jeho uši.
Lehce se na sebe do zrcadla zamračil. Mohl snad už v tu dobu nějak tušit, že si tenhle mladý spisovatel utrhne jeho srdce pro sebe?
V Madarově autě při cestě k němu domů, už Narutova trpělivost i pokora a poslušnost vzaly za své.
,,Nemůžeš jet kurva rychleji?!" zavrčel sténavě a pevně svíral kliku auta.
Madara ho počastoval samolibým úšklebkem.
,,Kde je tvoje vychování?" prohodil.
,,Seru na nějaký vychování! Už snad přes čtyři hodiny mi trčí péro do vzduchu! To-to se nedá kurva vydržet! Schválně mačkáš ty vypíčený vibrace, aby mě to hecovalo ještě víc!" pištěl vztekle a všemožně se zadkem kroutil na sedačce.
Na jeho poměrně ztrhané tváři se objevil malý úsměv, když si vzpomněl na to týrání v jedné pizzerii. Užíval si to. Užívali si to oba.
Madara se natáhnul rukou k jeho tváři a palcem projel přes jeho spodní napuchlý a prokousnutý ret.
,,Poranil ses," řekl zamračeně.
Naruto byl z toho jemného a překvapivého doteku naprosto ochromený.
,,T-to nic není... Musel... Jsem být potichu, pane," vydechnul.
Madara fascinovaně hleděl na zkrvavený ret.
,Ublížil si jenom proto, aby mě potěšil,'
A udělal něco, co se příčilo všem jeho zásadám. Přitáhnul si mladíka blízko k sobě a dravě se mu přisál na rty. Jazykem slíbával všechny kapičky krve usazené na jeho spodním rtu a vlhce je léčil.
Když mu před očima probleskla vzpomínka na jejich první polibek, při kterém se Naruto udělal, jako nevybouřený puberťák, jeho tělo se příjemně zachvělo a přes páteř mu přeběhl příjemný mrazík. Uvědomil si, že takhle se necítil, ani když se před dvaceti lety líbal s Tobiramou.
,,Máš snad nějaký jizvy na těle, nebo proč mi ho nechceš ukázat? Já musel jít do naha hned první den!... Proč ani nesténáš sakra! Přijdu si potom jako totální pako! Mám rád, když se u sexu někdo projevuje, dává mi to aspoň vědět, že svou práci odvádím dobře!"
Jejich de facto první hádka, po které následovalo úžasné hraní ve formě vzrušujícího trestu.
Madara si musel zhluboka povzdychnout. Všechny vzpomínky na okamžiky strávené po Narutově boku na něj začaly útočit jako jeden vystřelený otrávený šíp za druhým. Bolestivě se zabodávaly do jeho těla a hlavně do jeho srdce.
Vzpomínal na první návštěvu BDSM klubu, kdy si ho vypůjčil Hidan a on poprvé zacítil osten žárlivosti, když viděl, jak si s ním zahrává někdo jiný, než on sám.
Vzpomínal na to, jak Naruto převzal kontrolu a poprvé měl možnost si ho osedlat. Byl to přesně ten den, kdy se mu Madara svěřil s tajemstvím, které do té doby znal jenom jeho nejlepší přítel.
,,Madarův dominant. Byl jsem ten, kdo ho vycvičil." řekl pyšným hlasem.
Byla to vteřina, možná dvě, kdy Naruto blesku rychlým tempem vyskočil ze židle a přímou ránou pěstí do obličeje, seslal Tobiramu k zemi. V ten moment se v něm něco zlomilo.
,,To je za ty jeho záda, ty bezcitná svině," vyplivnul a jeho tělo se otřásalo vztekem.
Narutovo vypěnění, když v koktejlovém baru poznal Tobiramu.
Madara se musel znovu pousmát nad tím, jak se cítil najednou potěšeně, když Tobirama dostal to, co si zasloužil, i když potom ta nastolená situace nebyla vůbec příjemná.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro