Naruto sebou uvolněně, vyčerpaně, ale naprosto uspokojeně plácnul do měkkého křesla. 

Na to, že začali s hrátkami někdy odpoledne kolem třetí hodiny a teď zbývala bez mála hodina a půl do půlnoci, uteklo mnoho času, ale jemu to přišlo jako strašně krátká chvíle. 

Už ani netušil, kolikrát byl schopný se udělat, nepočítal to ani u Madary, ale potom co skončily, bylo jejich smíchané semeno téměř všude. 

,,Jak se cítíš?" protnul ticho panující v obýváku Madarův hluboký a starostlivý hlas.

,,Jsem v pohodě," zazubil se na něj Naruto a pohledem spočinul na jeho postavě.

Po, opět, společné sprše si Madara obléknul jenom upnuté tílko a volnější plátěné kraťasy. Vypadal na jednu stranu tak obyčejně. Jako každý jiný člověk. A Naruto tušil, že je možná jeden z mála, kdo ho takhle může vidět. 

,,Opravdu? Nemotá se ti hlava, nevidíš dvojmo nebo tak? Přece jen to byl trochu úlet. Nechali jsme se dost unést." zamumlal se zkoumavým pohledem a posadil se naproti němu.

Po konferenčním stolku k němu posunul sklenici s limonádou.

,,N-ne, jsem vážně v pohodě. Cítím se skvěle, jen mě trochu bolí prsa a upřímně i zadek." zašklebil se a na důkaz svých slov si lehce poposedl do příjemnější polohy.

Madara se na něj pousmál. Dneska ho vážně nešetřil, a sebe taky ne.

,,Mám v lékárničce nějakou mastičku, jestli chceš," nabídnul mu vřele.

,,Ne, to je v pohodě. Uvidím, jak se dneska vyspím a když tak si jí půjčím zítra." pousmál se na něj hrdinsky blonďák.

Nebude mu tu přece vykládat, že má zadek v jednom ohni. 

,Ale stojí to za to,' pomyslel si s ďábelským úšklebkem.

,,I na zítřek máš vymyšleno něco speciálního?" zajímal se zvědavě Madara.

,,No... Eh, to jsem už chtěl nechat na tobě," pokrčil Naruto rameny, ,,Chtěl jsem si vyzkoušet role play a tu bondage, což se mi krásně splnilo,"

,,Zítra bychom si mohli dát pauzu. Víš, že se nemá nic přehánět, jak jsem tuhle říkal."

Když dořekl tu poslední větu, oba se ztratili ve vzpomínkách na to, co kdysi následovalo po jejím vyřčení a oběma projel slabý impuls slasti. 

,,Mmh, půjdu si lehnout, jestli nevadí... Jsem vážně vyčerpaný," vydechnul nakonec Naruto a opatrně se postavil na stále vratké nohy.

Madara jenom přikývnul a temným pohledem ho vyprovázel z místnosti.

˚•˚•˚

Naruto se převaloval v měkkých peřinách pokoje pro hosty a hledal vhodnou polohu pro spánek. Možná si přece jenom neměl hrát na hrdinu a přijmout nabízený hojivý krém a natřít si s ním zarudlý a na dotek lehce bolestivý otvor. 

,Už to vydržím do rána. Nepoběžím teď za ním s tím, že jsem si to rozmyslel. Třeba už šel stejně spát.' pomyslel si a převalil se na bok.

Poloha na zádech nepřipadala v úvahu a na břiše spát nemohl taky, jelikož jeho prsa stále kupodivu bolela. 

,Víckrát ty skřipce nechci ani vidět,'

˚•˚•˚

Ráno Madaru z postele vylákala lahodná vůně linoucí se z kuchyně. Vysoukal se z postele a rovnou zapadnul do koupelny, kde si dopřál opravdu rychlou ranní hygienu, aby se pak po té vůni vydal přímo za jejím zdrojem.

Jak si myslel, Naruta našel v kuchyni, jak připravuje snídani. Bylo to jako tenkrát, kdy mu udělal poprvé snídani. Nevědomky se musel usmát. Na tohle by si hodně rychle zvyknul, jen co je pravda.

,,Zase vaříš?" zeptal se ho jemně a bedlivě ho pozoroval.

Měl na sobě jenom volné kraťasy. Jinak by nahý. Zašimralo ho v podbřišku.

Naruto leknutím nadskočil a otočil se od plotny, u které se doteď pohyboval.

,,Uhm, vzbudil jsem tě? J-já jsem si přivstal trochu... Tak... Ehm, jsem... Chtěl udělat aspoň snídani," zamumlal a lehce přitom zrudnul.

,,Přivstal?" zopakoval Madara a přeměřil si ho zkoumavým pohledem, ,,Nebo si nemohl spát proto, že tě tak moc bolel zadek?" zašklebil se na konci uvolněně.

Naruto zrudnul ještě víc. Cítil horký stud linoucí se mu po těle. Neznatelně se sklopeným pohledem přikývnul a raději se otočil zpět ke sporáku, kde dodělával poslední lívance.

,,Měl jsi to říct hned, že tě to bolí. Dojdu pro tu mastičku."

˚•˚•˚

,,K-kafe máš na stole," zamumlal Naruto, když se Madara vrátil zpět do kuchyně, ,,Díky," natahoval se pro mastičku.

Jejich prsty se při předávání setkaly a oběma projelo velmi příjemné zabrnění. Skoro jako slabý záchvěv elektrického proudu, který si včera Naruto odzkoušel na dost intimním místě.

Na pár sekund se do sebe vpily pohledy. Modrá se vlévala do černé a naopak. První, kdo uhnul byl Naruto.

,,D-donesu snídani. Jdi si vypít to kafe, ať ti nevystydne," polknul nervózně.

Černovlasý muž jenom beze slova přikývnul.

˚•˚•˚

Nasnídali se potichu. Jen párkrát se jejich pohledy střetly, nebo se omylem dotkly prsty, když se natáhly pro stejnou marmeládu nebo sirup. Oba sebou vždycky zvláštně cukly, jako při nějakém výboji.

˚•˚•˚

,,V pátek se koná sraz dominantů," prohodil Madara nenuceně, když Naruto začal po snídani sklízet špinavé nádobí.

,,Sraz dominantů?" podivil se.

Černovlasý muž přikývnul.

,,Je to taková sešlost. Scházejí se tam všichni dominanti. Je to jednou do roka, vždycky v létě. Mluvíme o nových zážitcích, o svých submisivech, probíráme všechno, co se týká našeho světa. Napadlo mě, jestli tam nechceš jít se mnou."

Naruto se na něj překvapeně podíval. V jeho hrudi se příjemně zatetelilo blahem a poctou, že ho tam chce vzít sebou. 

,,A jako submisiv tam můžu?"

,,Jistě. Občas si tam nějaký dominant svého nynějšího submisiva vezme. Jako například Kakashi Iruku nebo Pein Konan." přikývnul Madara, ,,A rozhodně bys to mohl použít ve své knize,"

,,Hm, to zní vážně dobře," souhlasil nakonec Naruto, ,,Na pátek nic v plánu nemám,"

,,Výborně,"

˚•˚•˚

Zbytek neděle prožili v příjemném relaxování.

Tentokrát si neobjednali žádný dovoz jídla domů, ani nebyli ve městě, uvařili si jídlo spolu, aby si porovnali své kulinářské umění. 

Odpoledne strávili příjemnou procházkou po městském parku, pak si pustili film a dojedli u něj zbytek jídla, který jim zbyl od oběda. 

Pořád se měli o čem bavit, dokonce se i při pár situacích opravdu nasmáli.

Byli to příjemně strávené chvíle. Chvíle, které se vám zvláštním způsobem zaryjí hluboko do kůže a nutí vás na ně vzpomínat a usmívat se u toho.

Večer se blonďák rozloučil a odjel domů, i když jej k jeho překvapení, Madara přemlouval, ať u něj stráví ještě jednu noc. Samozřejmě to zaobalil ihned do toho, aby se ujistil, že bude v pořádku. Přece jenom to byly dost krušné dva dny plné úžasných hrátek, které spolu zažili. Naruto však s úsměvem zavrtěl hlavou s tím, že brzy ráno má schůzku s někým z vydavatelství a musí se na ní připravit.

Madara se najednou cítil tak zvláštně prázdný, když Narutova veselá povaha opustila jeho velký dům a on tam zase osaměl. Už se nemohl opět dočkat dne, kdy ho bude moci spatřit.