Blonďák na něj chvíli zmateně zíral, než si uvědomil, o kom to jeho milenec vlastně mluví. Uvolněně se zasmál.

,,Žárlíš snad?" pronesl hravě.

Madarovi se majetnicky zablesklo v očích.

,,Víš, jaký k tomu mám postoj. Už jsem ti to říkal, když jsme dorazili z klubu. Jsem prostě majetnickej a nejsem rád, když mi někdo na moje submisivy sahá," odvětil mu potom tiše a zadumaně.

Prostě mu nemohl přiznat, že mu málem praskla hlava žárlivostí, když se dozvěděl, že se zdržel právě s ním!

,,Ale on se mě nijak nedotýkal, jenom mi při prvním setkání podal ruku," namítnul Naruto.

,,Prostě nechci, aby ses s ním stýkal!" vyhrknul Madara až téměř zbrkle a zamračeně si ho prohlédl.

Naruto sebou zlehka trhnul. Překvapeně, nechápavě, možná i lehce potěšeně.

,,Uhm, promiň," povzdychl si černovlásek, ,,Gaaru znám už delší dobu a vím jakej je. Umí skvěle lidem pomotat hlavu."

,,Kakashi ho přirovnal ke včelce, co sedá z květiny na květinu," vzpomněl si s úsměvem Naruto.

Madara na něj chvíli nechápavě zíral. Pak se uchechtl.

,,Včelka? Spíš sršeň," prohodil se zavrtěním hlavy.

,,Co jsi mu vlastně udělal? Předpokládám, že jsi tak rychle zmizel právě za ním," zajímal se blonďák zvědavě.

Těch několik desítek minut, které strávil v Madarově domě sám se mu táhlo skoro jako několik hodin. Dokola a dokola v hlavě přemítal, kam to zmizel a proč ho to tak děsně naštvalo.

,,Důrazně jsem mu doporučil, aby od tebe dal ruce pryč," prohodil relativně popravdě černovlasý.

Naruta jeho odpověď nevýslovně potěšila a pohladila na hrudi. Přišel si najednou tak zvláštně. Tak výjimečně.

,,Víš... Být mezi námi normální vztah, vážně si budu myslet, že žárlíš," zamumlal spokojeně.

Na to Madara už raději nic neodpověděl. Nakonec se s námahou posadil a protáhnul se.

Vyzývavě se na natáhnutého blonďáka podíval.

Naruto jeho výraz pochopil hned.

,,Ano, sprcha je velmi dobrý nápad," prohodil se smíchem a zazubil se na něj.

˚•˚•˚

Po dlouhé a vydatné osvěžující sprše vytáhnul Madara blonďáka do města, kde mu ještě s další dodatečnou omluvou sehnal nový telefon. 

Blonďák nejdřív rázně nesouhlasil s tím, že by mu ho měl kupovat on, oba měli peněz dost, a koupě nového telefonu by Narutovi nijak nepřihoršila.

Jenže Madara byl jiného názoru. On mu rozbil, on mu ho zaplatí. A když sjel blonďáka nekompromisním černým pohledem, tak Naruto nakonec souhlasil. Sice s remcáním, ale souhlasil.

˚•˚•˚

Poté si spolu zajeli na večeři, kde strávili v přítomnosti toho druhého ještě pár hodin, než Naruto svým autem odvezl Madaru domů a sám jel k sobě. 

Po cestě mu po těle probíhali příjemné záchvěvy jemné radosti z toho, že i když o něm Madara mluvil, jako o dá se říci jeho majetku, bylo na něm vidět, že si ho opravdu brání.

Slíbil mu, že se s Gaarou stýkat nebude, a hodlal svého slova dostát. Nechtěl dávat všanc svou smlouvu s Madarou kvůli nějaké přelétavé včelce, vose, sršni, nebo jak ho kdo chce nazvat.

Blízkost Madary mu možná přece byla jenom milejší, než ta Gaarova. Přece jen znal Madaru déle, než jeho.

Už z toho všeho začínal být opravdu zmatený. 

Doufal jen, že Madara Gaarovi svým důrazným doporučením nějak neublížil, protože to by se mu nejspíš vážně nelíbilo, i když by ho to na nejvyšší míru potěšilo. Vždycky chtěl zažít pocit, když se o něj někdo pere. Ale teď si na to přišel už starý.

˚•˚•˚

,,Počkej... Co že si udělal?" vydechl nevěřícně Hidan večer, když se u něj Madara zastavil, jelikož nastalá samota v jeho domě byla najednou skoro až neúnosná.

Něco tomu prostě chybělo, nebo spíš někdo, a on tam najednou nedokázal prostě vydržet.

,,Doporučil jsem mu, ať od něj dá ruce pryč," ušklíbnul se Madara, který se Hidanovi svěřil, že se viděl znovu s Gaarou.

,,Známe tvoje doporučování, Madaro," uchechtnul se šedovlásek.

,,Tentokrát jsem mu nezkřivil ani vlásek, přísahám. Jen jsem mu možná trochu stisknul ten jeho útlej krček,"

Hidan se na něj chvíli díval, než se potěšeně rozesmál. 

,,A proč si to vlastně dělal? Vždyť spolu nic neměli. Podle toho, co ti Naruto řekl, měli spolu akorát jeden rozhovor a pak spolu byli na obědě. Co je na tom? Nic tak strašnýho se nestalo." prohodil nakonec ledabyle.

Černovlasý muž dostal nepříjemný tik do obočí. Dělá si tu z něj prdel?

,,Zkoušíš mě tady?" zamračil se na něj o pár let starší muž.

Hidan se ušklíbnul, až se mu v rudých očích objevil zvláštní záblesk.

,,Jistě, že ne. Sám se mě pořád snažíš přesvědčit, že k tomu klukovi nic necítíš, tak nechápu proč tak děsně vyšiluješ. Ano... Chápu... Gaara je trochu zmetek a rád si zahrává, ale to tě přece nenabádá k tomu, aby si Narutovi rozmlátil telefon a pak jel Gaarovi vyhrožovat."

Madara si ho měřil zkoumavým pohledem. Něco mu tu nesedělo. Stoprocentně tu na něj musel hrát nějakou debilní hru. Ještě před pár dny mu nesmyslně vtloukával do hlavy, že začíná mít Naruta rád víc, než jen jako Pán svého otroka, a teď najednou otáčí?

Odkašlal si.

,,Kde je Sasori? Všimnul jsem si jeho bot v chodbě," otočil rozhovor úplně někam jinam.

,,V práci," prohodil Hidan s pokrčením ramen a jeho úšklebek se o to víc zvětšil.

Černovlasý muž se zamračil znovu.

,,V práci? Chodí tam snad bos?"

,,Ne, ale přece nemá jenom jeden pár bot, ne?" mrknul na něj.

,,Co mi tu uniká?" zamručel Madara s postupně klesající náladou na bod mrazu a rozhlížel se po obývacím pokoji, kde seděli.

Všimnul si Sasoriho mikiny přehozené přes opěrku jednoho z křesel. Stoprocentně věděl, že je to Sasoriho, jelikož on jako jediný, kterého znal, nosil černou mikinu s rudým štírem vzadu na zádech.

,,A co tu dělá jeho mikina?" zachmuřil se ještě víc. 

Hidan si tu přece nikdy nenechával jeho věci.

,,Tak když člověk někde bydlí, je logické, že tam má svoje věci ne?" ušklíbnul se šedovlásek potěšeně a přehodil si nohu přes nohu.

Madarovy černé hloubky se rozšířily překvapením.

,,On tu bydlí?" vydechnul nechápavě, ,,Od kdy?"

,,No... Vlastně od té doby, co tu byl Naruto... Takže od včerejška," zasmál se Hidan.

,,Cože?!"

Šedovlásek protočil rudýma očima a olíznul si rty.

,,Jak bych to byl řekl... Ten kluk nám nejspíš tím rozhovorem otevřel trochu oči. Sasori se nakonec po jeho odchodu rozhodl, že bychom to mohli spolu zkusit. Smlouvu jsme zrušili a žijeme jako pár." pokrčil rameny.

,,A co jeho rodiče?"

,,Zatím nic netuší, ale má jim to v plánu říct v co nejbližší době. Je už tak nějak smířený s tím, že ho zavrhnou."

Madara na něj zůstal jenom překvapeně zírat. 

,,Na to, jak je Naruto mladý, má to v hlavě srovnaný. Tak nějak Sasorimu řekl, že by měl být s tím, koho má rád a nehledět na ostatní." zamumlal Hidan.

Černovlasý muž na to nic neříkal. 

,,Takže," protáhnul nakonec šedovlásek, ,,to vlastně znamená, že já už mám před svým prahem zameteno, tudíž se můžu začít konečně srát do tvého života," poznamenal s úšklebkem.

Madara vzpurně založil ruce na prsou.

,,Můžeš si už konečně do prdele přiznat to, že ho miluješ? Proč je to pro tebe sakra tak těžký?"

,,Nemiluju ho,"

,,Ale žárlíš na Gaaru,"

,,Gaara je parchant, moc dobře to víš. Víš, jakou jsem s ním měl minulost."

,,Tak proč ti na tom, ale záleží? Proč ho nenecháš, aby se teda spálil? Aby poznal jakej je?"

,,Protože nechci, aby byl s někým jiným!" vykřiknul Madara vztekle, až se na křesle napřímil.

Pak se zarazil. Povzdychnul si a sesunul se zpět zmoženě do křesla.

Hidan se jenom znalecky ušklíbnul.

,,Gaara se do tebe tehdy zamiloval a ty si ho odpálkoval a zrušil smlouvu, stejně jako tebe kdysi odpálkoval Tobirama. Hodláš se takhle chovat ke každýmu, kdo by o tebe projevil hlubší city?" domlouval mu pořád dokola.

,,Hidane... Už jsme to probírali několikrát... Nebudu to věčně probírat pořád dokola... Mě můj život takhle vyhovuje. Ani nevím, jestli by ten kluk měl vůbec zájem o mě." zavrtěl hlavou.

Šedovlasý muž začínal mít pocit, že je na správné cestě. Ještě možná tak pár dnů tohohle rejpání a konečně dotáhne svého přítele do vztahu.