Madara vlítnul do Gaarova domu jako vlna tsunami, když mu rudovlásek otevřel dveře.

Majitel domu ani nebyl překvapený, že se u něj objevil jeho bývalý dominant, vlastně to upřímně nějak očekával. Šibalsky se ušklíbnul.

,,Nečekal jsem tě tu tak brzy," prohodil, aniž ho úšklebek na tváři omrzel a zavřel za novým příchozím domovní dveře.

Sekundu na to byl na ně silně přiražen s velkou dlaní se štíhlými bledými prsty, které dusivě svíraly jeho krk.

,,Dej od něj pracky pryč," zavrčel mu Madara vztekle do tváře a svůj stisk povolil.

Normální člověk by možná dostal strach z Madarova doslova šíleného výrazu, ale Gaara přece jenom nepatřil mezi ty úplně normální lidi. Úšklebek na jeho tváři se prohloubil ještě víc. Čekal tuhle reakci a nevýslovně ho potěšila.

,,Jsme jenom přátelé, Madaro, nemusíš se hned rozčilovat a napadat mě v mém domě," odvětil zhrublým hlasem a přeměřoval si ho zkoumavým zeleným pohledem.

Madara do něj zapichoval černé oči jako to nejostřejší ostří a horní koutky úst sebou nebezpečně škubaly.

,,Žádný přátelé nejste, Gaaro," zavrčel na něj zostra.

,,Myslím, že to dokážu posoudit jenom já a Naruto. Ty do toho nemáš, co mluvit." zamračil se na něj rudovlásek, ale přesto v jeho smaragdech zářil výsměch.

,,Sabaku, varuju tě,"

,,Před čím mě proboha varuješ?" uchechtnul se a zavrtěl hlavou.

Ladně ho obešel a zamířil hlouběji do útrob svého domu.

,,Varuješ mě před tím, abych ho náhodou nepřetáhnul na svou stranu a on se na tebe nevykašlal? Nebo mě varuješ před tím, abych ho náhodou nesvedl a neužil si s ním? Nebo tvoje varování má snad jiný důvod?" nadhazoval otázky do vzduchu jako míček.

Madara ho zamračeně sledoval a pak se rozešel za ním.

,,Dáš si něco? Pivo, víno, nealko?" nabízel mu cestou Gaara, jako kdyby se u něj Madara stavil na normální návštěvě, ,,Nebo si mi přišel jenom říct, ať od něj dám ruce pryč?... Odkdy ti sakra záleží na submisivech? Hm? Nebo už si snad změnil názor?... Jak se má vůbec Tobirama? Slyšel jsem, že už je zase ve městě po tom svém velkém cestování po světě."

Černovlasý dominant zatnul ruce v pěst. Tenhle fracek si nějak moc dovoloval.

,,Řeknu to naposledy, Gaaro. Dej od něj ty pracky pryč, nebo ti je příště zlámu. Věř tomu, že toho fakt dostojím."

,,Vyhrožuješ mi snad? Nebuď směšnej, prosím tě. Jsme oba dospělí... Co s ním máš v úmyslu? Pochybuju, že až ti s ním vyprší smlouva, budeš jí chtít prodloužit. A on jí s tebou rozhodně neprodlouží, tomu věř zase ty. Ten kluk je dost rozumnej na to, aby se od tebe držel dál, nebo v to aspoň doufám."

Černé oči se zúžily naprosto brutálním vztekem. Celé jeho tělo bylo napjaté a připravené kdykoliv vystartovat a zakroutit tomuhle spratkovi krkem.

,,Do toho, co s ním mám v úmyslu, ti může bejt naprostý hovno," odsekl mu.

,,Stejně jako tobě," odtušil vychytrale Gaara a podíval se na něj, ,,Tohle není obyčejnej kluk, kterýmu můžeš zlomit srdce, jako to moc rád děláš ostatním," prohodil pak zamračeně i on.

,,Tobě jsem žádný srdce nezlomil, protože ani žádný nemáš," odsekl mu nazpět znovu.

,,Oh, to zabolelo, Madaro," nadhodil ublížený výraz hodný Oscara.

Pak se ale zasmál.

,,Jedině dobře, že jsi mě tenkrát odmítnul a já musel svůj výcvik dokončit s Tobiramou. Kdo ví, kde bych teď byl. Užíral bych se láskou k někomu, kdo vlastně dopadl stejně jako já." zasmál se nad svou minulostí.

Madarovy klouby na rukách bělely a začínal vidět rudě.

,,Nech. Ho. Na pokoji." procedil skrze zaťaté zuby.

,,Naruto je snad dospělý ne? Nemůžeš mu nakazovat s kým se bude bavit a s kým bude trávit volný čas. Tohle tvá smlouva neobsahuje, tak se zase hoď do klidu."

,,To, že jsem tě kdysi odmítnul, neznamená, že mi teď budeš kurvit vztahy s mými submisivy,"

,,A jaký s ním máš proboha vztah?" rozchechtal se rudovlásek, jeho slovy opravdu pobaven,

,,Vždyť ho máš jenom na šukání, na nic víc!"

Madarovy se v očích podivně zablesklo. 

A Gaara ten záblesk pochopil. Teď se naplno a od srdce rozesmál.

,,No to snad ne!" smál se, ,,Neříkej mi, že ses na starý kolena doopravdy zamiloval!... No to je fór!" popadal se za břicho a snažil se zkrotit záchvat smíchu, který ne a ne přestat.

Z ničeho nic však utichl. Jako kdyby před sekundou žádný smích vycházející z jeho hrdla neexistoval. S posměchem se zadíval svému bývalému dominantovi do očí.

,,Vážně si snad myslíš, že by mladej kluk jako je on, měl zájem o někoho jako jsi ty? Bejt o deset, dvanáct let mladší, tak možná, ale teď? Je ti čtyřicet. Co by s tebou za pár let dělal? Co mu může někdo jako ty nabídnout, hm? Ten kluk bude chtít cestovat, poznávat svět, užívat si, chodit na procházky, do kina, do restaurací. Bude se chtít bavit! A ne sedět doma na prdeli a užírat se nudou a čekat, až někdy dostaneš chuť si pohrát." říkal to naprosto vážně.

Propaloval ho svým pohledem a ani jednou neuhnul. Nebál se ho. Byl mu rovný. Už to nebyl submisiv, se kterým by mohl zametat. Neměl na něj vliv.

Madarovo srdce bušilo rychleji a rychleji. V žaludku se mu vytvořil podivný knedlík, který nešel spolknout. Gaarova slova mu zněla v hlavě jako ozvěna a začínal vidět trochu rozmazaně.

,Co se to kurva děje?!' pomyslel si omámeně.

,,Ještě jednou přijdu na to, že jste se viděli, napsali si nebo si zavolali, přísahám že ti pěst narvu do krku a vytáhnu tvůj žaludek na denní světlo," zavrčel s nenávistí v hlase.

Otočil se na patě a opravdu se silným prásknutím dveří, div nevyletěly z pantů, odkráčel pryč.

Gaara jenom zůstal stát, na rtech mu pohrával ďábelský úšklebek a na hlavě mu začínaly rašit nezbedné čertovské růžky.

˚•˚•˚

Madara vztekle svíral volant svého auta. Musel se o něj opřít čelem a vydýchat se. Ten spratek mu málem přivodil infarkt! 

Co se to s ním sakra děje? Proč se mu všechna jeho slova zaryla tak hluboko do srdce, přičemž málem zavinila jeho zástavu? 

Začínal se obávat toho nesmazatelného pocitu, že všechno, co mu řekl, byla pitomá prachsprostá pravda.

Možná... Možná by ho měl nechat jít. Byl mladý, životem neopleskaný. Určitě se ještě usadit s nikým nechtěl a chtěl si užívat radosti života. Možná... Možná by mu to měl dopřát a přestat ho svazovat smlouvou, která měla trvat ještě přes tři čtvrtě roku. Lepší to udělat teď, než aby toho litoval potom.

Řekla bych, že Máďa už je jasnej, když to na něm pozná skoro každej, až na to tvrdohlavý a slepý blonďatý pako :D