Tak tady vám přináším chtěnou část a první útržek Madarovy žárlivosti ^-^

,,Jdeš pozdě," přivítal Naruta zamračený výraz a poměrně nepříjemný zhrublý tón.

Znejistil a podrbal se na zátylku, přitom jemně zrudnul a uhnul pohledem stranou.

,,E-eh, p-promiň, zdržel jsem se," sklopil kajícně hlavu.

Věděl, že si Madara potrpí na dochvilnost. Měl mu po cestě napsat aspoň zprávu.

,,Mohl si aspoň dát zprávu," odvětil černovlasý stále zamračeně a vpustil blonďáka dovnitř.

,,Omlouvám se, už se to nestane," mumlal Naruto a zouval si boty, courajíc se poté za Madarou do obýváku, ,,Byl jsem s Gaarou na obědě a-," najednou do něčeho narazil.

Zmateně zamrkal a narovnal hlavu, kterou měl doteď sklopenou. Narazil do Madarových zad.

Černovlasý muž se k němu se k němu opravdu pomalu otočil s opravdu nepěkným výrazem ve tváři a potemnělým výrazem v očích. Obočí mu cuklo vzhůru.

,,A zapomněl jsem na čas," pípnul Naruto dětským hláskem a nevědomky se přikrčil.

Tenhle výraz se mu teda rozhodně nelíbil. Měl mlčet, sakra!

,,S... Gaarou?" vydechnul Madara zhrublým a temným hlasem.

Naruto nasucho polknul a odstoupil krok od něj dozadu.

,,Odkud se s ním znáš?" zeptal se ho nepříjemně.

Stáli naproti sobě, dělil je možná tak metr a něco a Naruto začínal cítit nepříjemný pocit toho, jak vzduch okolo nich začíná nehezky tuhnout a atmosféra začíná být ještě horší, než když mu Madara otevřel dveře.

,,T-to... N-no... Kiba mi s ním domluvil schůzku," polknul nejistě a sledoval jeho výraz, který se absolutně neměnil.

,,Kiba ti s ním domluvil schůzku?" pozdvihl obočí.

,,N-n-ne jenom s ním! B-byl u toho i-i před pár dny Deidara... Chvíli," nervózně se usmál.

Kdyby věděl, že přilévá olej do ohně, vážně by mlčel.

Madarovo obočí se stáhlo do jedné úzké linky, jak moc se mračil.

,,Tohle nebyla tvoje první schůzka s ním?"

,,E-e-ehm n-ne?" pípnul Naruto, pořád se krčíc.

Přišel si jak nějaký nezbedný školák, který udělal průser ve škole, nebo přinesl domů v žákovské knížce další pětku.

,,Padej si sednout!" zahřměl Madara a rukou ukázal na sedací soupravu.

Naruto poslušně, ale s velmi dobrým odstupem, jej obešel a šel si sednout.

Madara ho sledoval zamračeným uhlově černým pohledem. Sednul si naproti němu.

,,Chci vědět všechno," řekl mu a snažil se znít klidně a ne jako Bůh smrti.

,,N-no," ošil se blonďák, kterému se zlehka začali třást ruce, ,,M-mluvil jsem s-s Kibou, že bych si chtěl udělat rozhovory s nějakými dominanty a jejich submisivy a-a on mi domluvil t-tři schůzky," koktal.

,,Tři schůzky?"

,,Gaaru a Deidaru, Kakashiho a Iruku a Peina s Konan,"

,,Byl jsi u něj doma?"

Naruto přikývnul. Proč pořád hovor stáčí k němu?

,,Jak dlouho tam Deidara byl?"

,,P-pár mi-nut, mu-musel pak odjet naléhavě do práce,"

,,V kolik si odjel?"

,,J-já nev-vím, bylo pozdě," 

Naruto nechápal, proč koktá a proč se cítí provinile. Vždyť se nic nestalo, tak proč se mu zdá, že Madara začíná vyšilovat?

Madara na něj zamračeně pohlédnul. Jeho tělo začínala sžírat pichlavá žárlivost a rozhodně se mu to nelíbilo.

,,Pamatuješ si, co jsem ti tenkrát říkal, když jsme se vrátili z toho klubu?" zavrčel.

Naruto na něj překvapeně pohlédnul. Jasně, že si to pamatoval. Naprosto dokonale. Každé jeho slovo.

Přikývnul.

,,A co jsem ti teda řekl? Chci vědět to podstatné,"

,,Ž-že patřím jenom tobě," vydechnul nakonec a pocítil najednou jemný záchvěv vzrušení, když si na tu skvělou noc vzpomněl.

Teď to ale vypadalo, že je žádné sexuální dobrodružství nečeká. Nebo rozhodně ne dneska.

,,Správně," přikývnul Madara hlavou.

,,A-ale... J-já... Nic se na tom nezměnilo-"

,,Nechci, aby ses s ním stýkal," skočil mu do řeči Madara nekompromisně.

,,C-co?" vydechnul Naruto nechápavě.

Nemůže mu přece zakazovat, s kým se bude a nebude stýkat.

,,Slyšel jsi. Nechci, aby ses s ním stýkal."

,,T-to ale nemůžeš!" vyhrknul najednou zamračeně blonďák a založil si ruce na prsou, ,,Nemůžeš mi přece diktovat, s kým se budu a nebudu bavit! Jsem dospělej!"

,,V tomhle ohledu teda rozhodně budu," odseknul mu nazpět.

,,Bylo to jenom kvůli knize! Jenom kvůli tomu, že jsem chtěl nasbírat materiál! O nic víc nešlo!" 

,,Takže mi chceš říct, že jsi minule nenasbíral od něj dost informací a musel sis to dneska ještě doposbírat?!" zavrčel na něj s pozdvihnutým obočím.

Naruto sebou cuknul.

,,N-ne," sklopil hlavu, ,,napsal mi, jestli s ním nechci zajít na oběd,"

Bál se zvednout hlavu a podívat se na něj. Nerozuměl tomu. Vždyť vážně o nic nešlo, normálně se bavili jako přátelé. Proč se by se s ním nesměl bavit? 

,,Dej mi mobil," 

Tahle otázka ho znovu překvapila.

,,C-co?" konečně se na něj podíval, v očích obrovské otazníky nechápavosti.

Madara k němu natahoval rozevřenou dlaň.

,,Dej mi mobil,"

Říkal to takovým hlasem, který nesnesl odporu a Naruto mu skoro jako hypnotizován podával svůj telefon, na kterém ještě předtím stihnul nacvakat heslo pro odemčení. Hrozně rád by znal důvod, proč ho vlastně poslouchá. Přece lézt někomu do mobilu bylo narušení osobního soukromí ne?! Co mu vlastně do toho je?!

,,Jo tak nemůžu tě dostat z hlavy jo?!" 

Madarovo naprosté vyplivnutí věty ho dostalo zpátky na planetu ze Zemi ze zajetí svých myšlenek.

Zmateně se na něj podíval.

Černovlásek drtil v dlani jeho telefon, že se trochu bál, aby mu ho nezničil. Z jeho očí létaly plameny vzteku a jeho tvář byla opravdu strašidelná.

,,Nemůžu tě dostat z hlavy?" zopakoval Madara v jehož nitru se vzedmul naprosto spalující oheň žárlivosti.

Prudce vyskočil ze sedačky a díky Narutovým bystrým reakcím neskočil jeho mobil v jeho ksichtě, nýbrž narazil silně o zeď za ním. Kdyby šikovně neuhnul hlavou, mohla to být pěkná šlupa.

,,Já tomu sráči dám, že tě nemůže vyhnat z hlavy!" zahřměl ohlušujícím vzteklým hlasem a vyrazil ke dveřím dlouhými rychlými kroky. 

,,Co to do prdele děláš?! Kam jako jdeš?!" vypísknul Naruto, když se vzpamatoval.

Telefon nechal telefon a vystřelil za Madarou, který byl už u vchodových dveří. Chytnul ho za ruku a snažil se ho zastavit.

,,Počkej! Kam jako jdeš?! Co se to s tebou děje?!" nechápal jeho tak nenormální chování.

Takhle ho ještě nikdy neviděl. Šel z něj upřímně dost strach.

,,Vyženu mu tě z hlavy sám!" zavrčel vztekle černovlasý muž a trhnul silně rukou, aby se vymanil z jeho sevření. 

Pak už za sebou jenom zabouchnul dveře a Naruto tak zůstal v jeho domě sám, naprosto neschopen slova, pohybu, ničeho. Překvapeně a s lehce otevřenou pusou zíral na zavřené dveře.

,,Co to do prdele má jako znamenat?!" vydechnul pro sebe zmateně.