Naruto strávil nad přepisem nahrávek několik hodin, a když se ospale podíval na malé digitální hodiny v pravém okraji notebooku, zjistil, že je už půl třetí ráno. Najednou zazíval a protáhnul se.

,,Nejvyšší čas jít do postele," zamručel si pro sebe a vypnul počítač. 

Odsunul se od stolu, zhasnul v kuchyni, kde momentálně trávil čas a odploužil se rovnou do postele. Vysprchuje se až v klidu ráno. Sprcha by ho teď akorát probrala a on neměl v úmyslu sedět a civět do prázdna až do rána.

˚•˚•˚

Převaloval se v posteli a stejně, i když si několikrát zívnul, nemohl usnout. Nakonec s tichým vydechnutím sáhnul po telefonu na nočním stolku a najel si na ikonku zpráv.

Budeš mít popozítří odpoledne čas? Rád bych si něco zahrál.

Napsal tajemně a odložil telefon.

Překvapeně se pro něj natáhnul, když o pár sekund později pípla příchozí zpráva. Nečekal, že by byl v tuhle hodinu ještě vzhůru.

Zahrál? Co by sis jako chtěl zahrát? Copak si nehrajeme dost?... Čas mít budu určitě.

Musel se potutelně usmát. Nejspíš mu to takhle pozdě v noci nemyslelo, ale komu ano.

Nech se překvapit. Stavím se ve tři.

Zmáčknul tlačítko odeslat a úsměv ho z tváře nechtěl opouštět.

Teď kvůli tobě neusnu... Budu nad tím pořád přemýšlet.

,Já kvůli tobě taky několik dní nespal. Aspoň si zkusíš jaký to je.' pomyslel si najednou hořce.

Jen se hezky vyspi. Budeš potřebovat sílu. Dobrou noc, Madaro.

Opět to trvalo jenom pár sekund, než mu telefon v rukách zapípal. Už ho ani nedával stranou. Bylo to zbytečné.

Dobrou noc, Naruto. Hezky se vyspi.

Naruto na tu zprávu chvíli civěl a několikrát zamrkal, jestli se mu to nezdá. Tohle mu přišlo najednou tak moc osobní a intimní. Odložil telefon zpět na noční stolek a zachumlal se spokojeně do přikrývky. 

Spánek si ho našel cobydup.

˚•˚•˚

- O dva dny později –

Naruto právě děkoval Hidanovi za donesenou odpolední kávu, když si lebedil v jeho venkovním houpacím křesle.

,,Doufám, že vám ten rozhovor nevadí," začal zlehka a těkal pohledem z rudovláska na šedovláska.

,,Určitě ne, rádi ti pomůžeme," pousmál se Hidan laskavě.

,,To jsem rád, už jsem pár rozhovorů posbíral a vy dva jste poslední na mém seznamu," usmál se Naruto.

,,Co by si potřeboval vědět od nás?" zajímal se Sasori.

A tak je Naruto začal zahrnovat otázkami, které si po cestě k nim dopředu připravil. Přece jenom Sasoriho viděl už podruhé a Hidana dokonce potřetí. Nebylo to takovéto první trapné setkání, které absolvoval už třikrát za sebou, i když všechna setkání byla opravdu velmi příjemná a užitečná. Přišlo mu, jako kdyby si našel spoustu nových kamarádů.

˚•˚•˚

,,Naši... Naši jsou dost konzervativní, víš? Oni by to prostě nepochopili, takže o tom mlčím. Jak o své orientaci tak i o tom, že jsem na drsnější hrátky. Znají Hidana, jelikož jsem ho už dávno v minulosti představil jenom jako svého známého, ale jakmile zjistili, v čem se vyžívá, lpěli na tom, abych s ním zpřetrhal všechny kontakty." odpovídal Sasori na Narutovu otázku, jak se k tomu, že ho baví drsnější hraní, postavilo jeho okolí a rodina. 

,,Uhm, t-to je mi líto," svěsil najednou smutně hlavu blonďák.

,,Nemusí. Já už to ani neřeším." pousmál se na něj mile rudovlásek.

,,A u tebe je to jak?" stočil svou pozornost Naruto na tiše sedícího Hidana.

,,Já z rodiny už nikoho nemám, takže tam není, co řešit. A všichni moji přátelé pocházejí ze stejně branže." pokrčil rameny. 

,,Jak to bude s vaší smlouvu, až vyprší?"

,,Prodloužíme ji," řekli oba dva unisono a překvapeně se na sebe podívali. 

Naruto se potutelně usmál, ale snažil se to skrýt v hrnku kávy.

,Čuchám, čuchám nevyřčená slova vzájemné lásky,' pomyslel si nadšeně.

Všimnul si už v klubu, že mezi nimi vládlo takové zvláštní pouto. A nejspíš ani Sasori nebyl zrovna rád, když si ho Hidan vypůjčil na hrátky. Třeba mu to taky pak dal pekelně sežrat, kdo ví.
Teď to pouto a taky takovou laskavou a přívětivou atmosféru cítil mezi nimi znovu. Vybavil si znovu Kakashiho a Iruku, jak jsou spolu šťastní a měl najednou chuť vidět další takový pár. 

,,Proč lpíš na smlouvě? Proč spolu nejste jakože... Ehm, jen tak... Normálně?"

,,Jsem nejspíš ze starý školy," zazubil se Hidan, ,,Jsem prostě radši, když mám u sebe nějaký papír, který mi povoluje si se Sasorim nakládat podle libosti,"

,,Přemýšleli jste někdy o společném bydlení? Mám pocit, že spolu trávíte dost času," zajímal se dál potutelně Naruto.

Sasori zlehka zrudnul a Hidan uhnul na kratičký moment pohledem. Zdálo se, že byl zaskočený.

,,Naši by to rozhodně nepřekousli," ujal se slova nakonec rudovlásek, aby situaci zachránil.

Cítil, jak se mu potí ruce.

,,A neměl by si spíš koukat na svoje štěstí, než na ostatní?" prohodil jakoby nic Naruto.

,,Mám svoje rodiče rád. Vychovali mě a... Asi bych nenesl moc dobře, kdyby se se mnou přestali bavit." zamumlal Sasori, který začal nad celou situací najednou dost přemýšlet.

A Naruto to vycítil. Teď vsadí všechno na jednu kartu.

,,Neměl by si být s člověkem, kterého miluješ?"

Sasori se na něj překvapeně podíval a nejspíš by překvapením otevřel i pusu, kdyby se nemusel uchýlit k záchranné operaci, která skýtala silné bušení dlaní do Hidanových zad, když se jejich majitel zakuckal lokem kávy.

Naruto se ušklíbnul. A je to jasný!

,,No... Ehm," kašlal Hidan a snažil se dát znovu dohromady a najít ztracenou kontrolu.

Tohle téma se mu teda rozhodně moc nezamlouvalo. Možná dokonce pocítil i to, jak se musel cítit Madara, když do něj kvůli tomuhle klukovi ryl.

,,Změňme téma, dobře?" nadhodil, když se už konečně uklidnil.

Raději hrnek s nedopitou kávou odložil daleko od sebe. Najednou ho na ní přešla chuť. Nejspíš si teď kafe hodně dlouho nedá.

Naruto se pohodlně opřel v houpacím křesle a zálibně se na ty dva díval. Vlastně se k sobě tihle dva hodili. Pasovali k sobě. Jak poklička na hrnec.

,,V klidu, vaše tajemství je u mě v bezpečí," zasmál se.

,,Tajemství?" vydechnul Sasori.

,,Jaký tajemství?!" 

Hidan se ptát nechtěl, ale nedalo mu to. Zvědavost byla větší, ale odpovědi se upřímně bál.

,,No to, že se přece milujete," mrknul na ně spiklenecky Naruto s radostným úšklebkem.