Blonďák přinesl lahev vína a dvě sklenky. Beze slova jeho i sebe obsloužil a posadil se naproti němu do svého oblíbeného křesla. Složil znovu nohy pod sebe jako tenkrát poprvé. Poslední dobou takhle seděl pořád. Cítil se zvláštně bezpečně.

,,Naruto... Chtěl bych si promluvit," začal Madara lehce prosebným tónem a díval se na něj svýma černýma půlnočníma očima, ve kterých byl blonďák naproti němu schopný se utopit.

Jmenovaný zvedl skloněnou hlavu a zadíval se mu do tváře. Jeho srdce začalo trochu zrychleně bít a začal se cítit poněkud nervózně. Tahle věta nikdy nevěstila nic dobrého. 

,Tak proto mě chtěl vidět? Chtěl si promluvit? Už ho přestalo bavit čekat a chce buď najet do starých kolejí nebo zrušit smlouvu a najít si nějakého jiného submisiva?'

,,O čem?" vydechnul tiše.

,,O tom, jak se teď cítíš. Jak teď všechno prožíváš. Chci vědět všechno. Vidím na tobě, že nejsi pořád psychicky a zřejmě ani fyzicky v pořádku a chci ti s tím nějak pomoci."

Naruto se na něj trochu vyjeveně podíval. Tak tohle tedy nečekal, ale upřímně jej to trochu potěšilo.

,,No... Já... Já se o tom nechci bavit. Chci se s tím poprat sám..." zavrtěl nakonec hlavou.

Nechtěl se mu svěřovat s tím, že o té záležitosti ví Kiba. To byla vlastně jeho osobní věc, komu se s tím svěří a komu ne. Madara nemusel přece vědět všechno.

,,S tímhle se nemůžeš prát sám, Naruto,"

,,Proč bych jako nemohl?... Vždyť to byl přece jenom sex, ne?!" prsknul na konci poměrně vztekle.

Tahle věta ho hryzala do mozku od doby, co jí od Madary slyšel. Tahle věta možná zažehla požár toho, co se v něm teď odehrávalo za guláš. Nejspíš mohla za všechno, co si teď prožíval a čím si teď procházel.

Černovlasý dominant si všimnul, jak velký důraz dal mladík na tu poslední větu a hlavně na to páté slovíčko.

,Jenom sex... Uklidni se, je to jenom sex...'

,,Vadilo ti, že jsi měl sex s někým jiným?" zeptal se ho.

,,Vadilo mi, že jsem měl sex s ním," odsekl mu nazpět napruzeně. 

Natáhnul se pro svou skleničku.

,,Víš, co mě na tom všem sralo ale stejně nejvíc?!... To, jak jsem reagoval na jeho dotyky... To, že mě to vzrušilo... Proto jsem se potom pozvracel. Bylo mi ze sebe špatně. Přišel jsem si jak nějaká laciná děvka, co teče jenom z toho, že na ní někdo sáhne!"

Madarovy temné hloubky se rozšířily poznáním.

,Takže o to tu celou dobu šlo o tohle?'

,,Přišlo mi, jako bych tě podváděl! Což... Což je trochu divný, ale je to tak! A ještě ses na to díval a-a pak ses dokonce přidal!" prskal dál Naruto.

Cítil v sobě zvláštní pocit uvolnění, úžasnou úlevu, že konečně všechno, co v sobě tolik dní dusil, šlo najednou samovolně na povrch adresované přesně tomu, komu to chtěl říct. 

,,A to s Hidanem ti nepřišlo jako podvod?" přimhouřil Madara oči.

Naruto se zarazil a lehounce zrudnul. Takhle o tom vlastně nepřemýšlel. Tohle mu úplně vypadlo.

,,Tam... Tam jsme byli v klubu... Nešlo o trest a Hidanova osobnost mi nijak nevadila... Navíc jsme spolu nespali, jen mě dráždil a... To je snad rozdíl, ne?" vydechnul zaraženě.

,,Dejme tomu, že ano," souhlasil nakonec Madara a živě si vybavoval, jak zvláštně žárlivě se cítil, když na blonďáka sahal jeho nejlepší přítel.

A to, co přišlo potom.

Zavibrovalo mu v podbřišku a musel se jemně hryznout do spodního rtu. S klidným svědomím mohl říct, že to potom, bylo nejlepší šukání v jeho už docela dlouhém životě. 

Naruto lehce zrychleně dýchal.

,,Já... Možná jsem svoje chování nějak přepísknul, ale prostě... Prostě mě to zasáhlo. Sám sebe nechápu a mám v sobě dost zmatek. Nikdy jsem se takhle pitomě nechoval. Nevím, co se to děje." sklopil nakonec hlavu. 

,,Nemusíš se mi tu omlouvat, Naruto. Nic z toho nebyla tvoje chyba. Za to všechno můžu já, protože jsem ti nevysvětlil všechna pravidla BDSM světa... Jen... Nenapadlo mě prostě, že se něco takového stane. Že se s ním setkáš a stane se to, co se stalo. Měl bych se spíš omlouvat já."

Naruto se na něj podíval a Madara si všimnul slabého počínajícího a dobře známého jiskření v jeho nebeských očích. 

,,Cítíš se líp, že jsi mi to konečně řekl?" zajímal se černovlasý dominant.

Naruto lehce přikývnul.

,,Vlastně... Vlastně jo... Konečně to ze mě trochu opadlo," přitakal pravdivě.

,,To jsem rád," pousmál se na něj černovlasý muž a pociťoval, že se mezi nimi láme ta zvláštní zeď, která mezi nimi v tu noc byla vybudována. 

Úspěch. Malý, ale přesto se dal počítat.

˚•˚•˚

Madara od Naruta odcházel až několik minut před půlnocí. Ze zamlklého mladíka se postupně začínal stávat opět ten ukecaný mladík, i když se pořád poměrně zadrhával a byl takový skoro až duchem nepřítomen. Kupodivu to byl pro černovlasého muže velmi příjemně strávený podvečer a večer. I ta neplánovaná procházka na hřbitov v něm zanechala cosi dobrého. Zase o něm věděl o trochu víc. A rozhodně se mu po těle rozléval hřejivý pocit toho, že mu přišlo, že když se mu Naruto svěřil s tím, co ho sžíralo, ulevilo se mu. Mohl být na sebe aspoň trochu hrdý. Opět se to začínalo točit k tomu lepšímu.

˚•˚•˚

Naruto, pro něj po dlouhé době, usínal s jemným úsměvem na tváři zachumlaný až po bradu v teplé přikrývce. 

Byl rozdíl svěřit se se svým trápením svému nejlepšímu kamarádovi a pak tomu, kvůli komu se vlastně trápil. Udělalo se mu líp. A třeba... Třeba časem to zase bude jako dřív. 

Tuhle kapitolu svého života, ani jako novou zkušenost, do své knihy rozhodně zapsat nechtěl. Chtěl to vymazat a udělat za tím sakra hodně dlouhou a tlustou čáru. Jako kdyby se to nikdy nestalo.

˚•˚•˚

Druhý den odpoledne se musel svěřit Kibovi. Pozval ho na oběd do města do jedné indické restaurace. Najednou měl zase chuť chodit mezi lidi. Začínal se pomalu ale jistě zase usmívat a být víc ukecaný. Skoro jako dřív. 

Kiba nad tím nestačil vrtět hlavou. Jemu dalo tolik práce, aby se na něj během těch posledních dnů vůbec usmál, natož aby ho přiměl dojít si s ním na nějaký nákup, a Madarovi stačila jedna blbá procházka a chvilková debata. 

,Vážně ho má rád,' pomyslel si, když viděl opět nenasytně hladového blonďáka, jak se cpe kuřecím kari.

Jenže i Kiba si pamatoval na Madarova slova a pravidla o lásce a začínal se bát toho, aby nakonec Naruto neskončil ještě hůř. Neměl v úmyslu ho teď svými teoriemi zaneprazdňovat, když viděl, jak se jemně usmívá a jeho oči potěšeně září. V duchu si jenom sliboval to, že pokud mu Madara znovu ublíží, ublíží tentokrát i on jemu. Pravidlo ne pravidlo.