,,Mám neblahý pocit, že si nás Madara s tím týpkem všimli," zamumlal mimo řeč Kiba a usrknul z koktejlu, který už byl napůl prázdný.

,,Hm, tak ať... Je mi to vlastně jedno," odvětil Naruto a ignoroval Kibův vševědoucí pohled.

Dopil zbytek svého drinku.

,,Objednej mi ještě jeden, dojdu si na záchod," řekl a zvedl se.

,,Jasně, kámo," přikývnul hnědovlásek a sledoval jeho mizející záda.

Tiše si povzdechnul. Rozhodně mu nebaštil to, že by mu to bylo jedno. Všimnul si, jak se u toho lehce napjal. Musel by bejt slepej a blbej, aby to neviděl. A taky špatnej kamarád. Jenže Kiba byl nejlepší přítel, a proto si všech těch Narutových nepatrných detailů, které možná sám nevnímal, všímal až moc dobře. Bylo na něm vidět, že mu na Madarovi začíná záležet více, než jako na svém dominantovi, jen nevěděl, jestli je to dobře, nebo špatně.

˚•˚•˚

Naruto právě vylézal ze záchodové kabinky. Netušil proč, ale odmala nesnášel močení u pisoáru. Vždycky na to musel mít nejspíš soukromí. Nepřišlo mu to divné. Spousta lidí to tak dělala. Takže to prostě neřešil.

Málem však vyletěl z kůže leknutím, když uviděl černovlasého dominanta, jak se ležérně opírá s rukama založenýma na prsou o umyvadlo a měří si ho takovým zvláštním pohledem.

Ani ho neslyšel přijít.

,,Už je ti líp?" vydechnul Naruto lehce zamračeně, když se uklidnil a nalezl ztracenou rovnováhu.

,,Omlouvám se, bylo to ode mě netaktní,"

,,Mohl jsi mi říct, že máš na dnešek nějakou důležitou schůzku. Pochopil bych to, nemusel si mi takhle blbě lhát." odvětil mu stále zamračeně a přešel k umyvadlu, aby si mohl opláchnout ruce.

,,Mrzí mě to, Naruto, ale není to žádná důležitá schůzka, je to jenom... Starý známý," 

Madara chvíli netušil, jak má Tobiramu vůbec nazvat. Nechtěl na něj hned vybalit, že je to jeho bývalý dominant. Kdo ví, co by si o něm myslel. 

,,Žádná důležitá schůzka, hm?" protáhnul Naruto zvědavě a otřel si mokré ruce do papírového ručníku, jehož plastový zásobník visel přibitý na zdi kousek od umyvadla, ,,V tom případě mě můžeš představit, ne?" podíval se na něj se zvednutým obočím.

Černovlásek se na něj překvapeně podíval. Tohle teda nečekal. Jak se z toho má vykroutit?

,,A jak bych tě měl jako představit?"

,,Jako svého submisiva přeci, ne?... Pokud si dobře vzpomínám, tak ve smlouvě je jasně dané to, že otrok má Pánovi sloužit i při návštěvě přátel. Pokud to nebylo myšleno v místě jeho bydliště samozřejmě." ušklíbnul se. 

,,Teď si nehrajeme na Pána a otroka, Naruto," přimhouřil starší muž oči, ale musel uznat, že tímhle ho vážně dostal.

,,Jistě," odfrknul si Naruto, ,,Hrajeme si na to jenom v tom případě, kdy se ti to hodí. Tudíž, v tom případě, bych měl jít, ať na mě Kiba zbytečně moc dlouho nečeká." odsekl mu možná hruběji, než zamýšlel a zamířil k východu z pánských toalet.

Madara ho s povzdychem následoval.

Naruto se však zastavil mezi dveřmi.

,,Nejspíš mě stejně budeš muset představit," ušklíbl se vědoucně, ,,Tvůj starý známý nás evidentně pozval k vašemu stolu," řekl a hlavou kývnul k Madarovu stolu, kde už seděl Kiba a mával na něj rukou.

Madara v duchu pukal zlostí.

,Kurva,'

˚•˚•˚

,,Madara se nezmínil, že si našel tak nádherného submisiva," přivítal blonďáka s vřelým úsměvem nejstarší muž u stolu, když zbylí dva dorazili.

Naruto se lehce zarděl a Madara sevřel pěsti i čelist.

,,Tobirama Senju, jméno mé," podával blonďákovi ruku.

,,Uzumaki Naruto," odvětil blonďák a stiskl mu ruku. 

Posadil se na jedinou volnou přistavěnou židli, která možná jako naschvál byla právě mezi Madarou a Tobiramou.

,,Museli jsme to tady trochu přeorganizovat, pokud mi rozumíte. Boxy jsou plné a tenhle stolek moc malý, abychom mohli sedět naproti sobě." vysvětloval zaujatě Tobirama Narutovi.

,,Nemusíte mi vykat, nemám to rád," pousmál se na něj Naruto.

,,Výborně, v tom případě mi tykej taky a rovnou mi řekni, Naruto, jak si se o Madarovi dozvěděl?"

Blonďák málem úlekem vyjeknul, když ucítil pod stolem na svém levém stehnu pevný dotek Madarovy ruky. 

,,U-uhm, doporučil mi ho tady Kiba," kývnul hlavou ke svému příteli, ,,Jsem... Spisovatel a chci vydat román o BDSM a Kiba mi doporučil právě Madaru," vysvětlil rychle a snažil se, seč mohl, aby se jeho hlas nechvěl a líčka nerudla.

Ten dotyk byl tak zatraceně vzrušující a žhavý! Tak dlouho necítil jeho ruku na svém těle, že měl co dělat, aby se mu v kalhotách neudělalo až moc velké těsno. Nasucho polknul a raději se napil nového drinku, který mu Kiba objednal nejspíš ještě v tu dobu, kdy seděli na svém původním místě.

,Uklidni se, Naruto,' přikazoval si v duchu.

,,A vyhovuje ti Madara jako dominant?" zajímal se dál Tobirama.

Kibu očividně ignoroval, ale jemu to nejspíše nevadilo.

,,Je to skvělý dominant," přikývl Naruto a ucítil, jak dotyk na jeho stehně zesílil.

Málem vykvikl potlačovanou slastí.

Tobirama se na něj skoro až přeslazeně usmál.

,,A vy se s Madarou znáte jak?" zeptal se zvědavě a znovu se napil, aby svlažil najednou vyschlé

hrdlo.

A přesně v ten moment ucítil, jak ruka na jeho stehnu zvláštně ztuhla. 

,,Byl jsem Madarův dominant," ušklíbnul se Tobirama věcně.

Naprosto netušil to, vlastně by ani nedoufal v to, že by Naruto mohl o Madarově minulosti něco vědět. 

Blonďáčkův pohled najednou potemněl a jeho tělo se na pár sekund zaseklo. Možná mu přestalo na tu chvíli bít i srdce. A když se rozbušilo v jeho těle znovu, pumpovalo mu najednou do krve adrenalin a bobtnající zlost.

,,Madarův, co?" zašeptal najednou chraplavě tichým, ale ocelově pevným hlasem.

Černovlasému dominantovi se v tu chvíli udělalo lehce nevolno. Netušil, čím je to způsobené. Možná tím, že u jejich stolu seděl Inuzuka, který o jeho tajemství vědět neměl, nebo proto, že Naruto teď stane tváří v tvář jeho kdysi dávné lásce?

,,Madarův dominant. Byl jsem ten, kdo ho vycvičil." řekl pyšným hlasem.

Byla to vteřina, možná dvě, kdy Naruto blesku rychlým tempem vyskočil ze židle a přímou ránou pěstí do obličeje, seslal Tobiramu k zemi. V ten moment se v něm něco zlomilo.

,,To je za ty jeho záda, ty bezcitná svině," vyplivnul a jeho tělo se otřásalo vztekem.

Kiba s Madarou byli naprosto otřesení, stejně jako spousta lidí v lokále. 

Hlasy štěbetající kolem nich najednou ustaly jako lusknutím prstu a všechny zraky se upíraly právě na ten jeden jediný stůl.

Naruto se na patě otočil a bez jediného pohledu na dva přísedící a jednoho se válejícího na zemi, opustil lokál.