34. Tvrdá realita
Na to, že Naruto a Madara usnuli hodně brzy nad ránem, se blonďatý spisovatel vzbudil kupodivu brzy a hlavně v pokoji pro hosty. Ne tam, kde usnul včera a rozhodně ne s tím, s kým usnul, ale sám.
,Eh, jak jinak,' podrbal se ospale v blonďatých vlasech.
S mírnou obtíží, hlavně v té sedací části se postavil na nohy a protáhnul svoje ztuhlé tělo. Netušil v kolik včera, vlastně dneska, šli spát. Ale muselo se určitě blížit ke třetí nebo ke čtvrté hodině ranní.
Zabrnělo jej vzrušeně v podbřišku, když si vzpomněl na to, jak dokonalé to bylo, a zároveň mu silně zakručelo v žaludku. Pohladil si bříško a zazubil se.
Navléknul na sebe včerejší oblečení, které měl úhledně srovnané v komínku na židličce a vydal se hledat Madaru.
˚•˚•˚
Našel ho, jak zadumaně sedí v obýváku.
,,Ahoj," pozdravil ho lehce nesměle.
Odpověď nedostal. Zdálo se, jako by ho ten muž nevnímal.
Postavil se tedy před něj a znovu ho pozdravil. Tentokrát i hlasitěji, kdyby náhodou.
Madara dvakrát zamrkal a podíval se na něj.
,,Uh, dobré ráno," kývnul mu na pozdrav.
,,Jsi dlouho vzhůru?" zajímal se Naruto.
,,No... Upřímně jsem vlastně ještě neusnul," odpověděl.
Jeho výraz byl najednou překvapivě tvrdý.
Naruto se na něj překvapeně zadíval.
,,Děje se něco?"
,,Doufám, že si nemyslíš, že se mezi námi něco změnilo," řekl podmračeně se stáhnutým obočím, ,,Včera a vlastně i dneska to byl prostě jenom zkrat... Nějak jsem se vážně trochu přestal kontrolovat a dopadlo to naprosto jinak, než jsem chtěl,"
,,Já jsem přeci chtěl, aby si se přestal kontrolovat," namítnul Naruto a dobrá nálada ho začínala opouštět.
,Co se to s ním děje? Včera byl vášnivej jako lesní požár a dneska je jak ledová kra,'
,,Víš o kontrole naprostý hovno, Naruto," odseknul mu tvrdě.
Blonďák nevycházel z údivu. Tohle bylo vlastně poprvé, co použil sprosté slovo mimo jejich hrátky. Couvnul o dva kroky dozadu a lehce se zamračil.
,,Měl bych jít a ty by ses měl vyspat," zamručel nespokojeně.
,,Tak to je tvůj první dobrej nápad vůbec," odsekl mu znovu.
Naruto zatnul pěsti. Ne. Nemá smysl se tu hádat. Určitě je jenom přetaženej. Potřebuje si odpočinout.
˚•˚•˚
Když se bez dalšího slova za Narutem zprudka zabouchly domovní dveře, Madara si ztěžka povzdechnul a promnul si kořen nosu.
Nechtěl k němu být hrubý. Jenže se mu zároveň neměl ani v nejmenším úmyslu otevřít a ukázat mu, co skrývá. Netušil, jak je možný, že ten kluk na něj má tak šílenej vliv. Úplně mu pomotal hlavu a to rozhodně nebylo dobrý.
To včera a dnes nad ránem bylo víc, než dokonalý. Bylo to živočišný, perfektní, úžasný, opojný a ani nevěděl, co víc ještě. Jenže ho najednou začalo sžírat vědomí, že upustil od svých pevně stanovených zásad a popustil uzdu kontroly. Nechal mu moc, nechal ho na chvíli vládnout.
A k čemu to bylo? K tomu, aby se před ním skoro sesypal, když mu odhalil svoje nechutné jizvy. Cítil se trapně a poníženě. A takhle by se skoro miliardář a naprosto vyrovnaný chlap rozhodně cítit neměl.
Kdyby to mohl vrátit, tak... Tak by to udělal naprosto stejně. Nechal by to tak, jak se to stalo.
Zasténal jako raněné zvíře a složil hlavu do dlaní.
˚•˚•˚
První, co udělal mladý blonďák, když dorazil domů bylo, že natočil do rychlovarné konvice vodu a zapnul jí. Než se voda stihla uvařit, hodil rekordně rychlou sprchu a převléknul se do čistého oblečení. Pohledem na hodiny zjistil, že se blíží k půl dvanácté a bylo by asi nejlepší, kdyby něco snědl. Nejedl o včerejší večeře. Jenže doma nic moc na tvorbu oběda nebylo, musel by dojít ještě předtím na nákup, a to se mu moc nechtělo.
Nakonec našel svůj mobilní telefon a vytočil Kibovo číslo.
˚•˚•˚
- O hodinu později –
Mladý hnědovlasý muž se posadil naproti svému příteli v jedné italské restauraci na židli.
Mezitím, než dorazil, stačil jim Naruto objednat pití. Kibu měl přečteného už několik let, takže si to mohl dovolit.
,,Páni... Vypadáš děsně, co se ti stalo? Drsná noc?" vydechnul Kiba s úšklebkem, když viděl utahaný zjev svého přítele.
,,Dá se to tak říct," pokýval Naruto hlavou, ,,Včera jsme byli v klubu,"
,,Už takhle brzo?" užasl hnědovlásek.
,,Jo... Vlastně se mě na to před pár dny zeptal a já mu řekl, že bych ho chtěl navštívit, co nejdřív," přikývnul Naruto.
,,A to tě tak zbídačil tam? Vypadáš, jako by si tři dny nespal,"
,,Ne, tam jsme to spíš lehce rozjeli a dodělali jsme to až u něj," zamumlal Naruto.
,,Hej, kámo, co se děje? Vidím na tobě, že jsi takovej zamyšlenej... Udělal ti snad něco? Jestli jo, tak ho zabiju, dominant ne dominant."
Naruto se slabě pousmál a zavrtěl hlavou.
,,Já... No... Včera... Včera to bylo jiný. Jiný, než jindy a já... Mám v hlavě zmatek. Vůbec nevím, co mám teď dělat. Jak se mám chovat, co si mám myslet, jak se mám cítit."
,,A co kdyby si mi řekl, co se stalo? Hezky postupně, ať si o tom můžu vytvořit nějakej obrázek?" nabídl mu Inuzuka.
A tak se mladý spisovatel dal do vyprávění, ze kterého jeho nejlepšímu příteli málem vypadly oči z důlků.
˚•˚•˚
,,Počkej... Vážně mi tu chceš tvrdit, že jste se líbali? Že se svléknul? Že ti dovolil se ho dotýkat a převzít kontrolu? Že sám trochu kontroly ztratil?" přemítal nahlas Kiba a pohrával si se špagetami na talíři, které si objednal.
,,No... Jo," ušklíbnul se Naruto.
,,Ty teda umíš člověku pomotat hlavu," zasmál se hnědovlásek.
,,Spíš si myslím, že se tím všechno posralo," zamračil se zlehka blonďák, ,,Ráno na mě byl dost nepříjemnej,"
,,Divíš se? Pokud se doteď držel všech svých zásad a pravidel a najednou se ti ani ne po měsíci otevřel, musí to bejt pro něj šok,"
,,Neznáš nějakýho Hidana? Nevím, jak se jmenuje dál. Představil se mi jenom jako Hidan."
,,Je to Madarův hodně blízký přítel, co vím. Pracuje v jedný firmě jako obchodní zástupce. Tuším, že je po Madarovi druhým nejvyhledávanějším dominantem."
,,V jaký firmě?"
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro