30. Patříš mně 1/2
Naruto se přimotal ke svému dominantovi, který na něj mlčky čekal u vchodových dveří s rukama založenýma v kapsách.
Beze slova se starší muž vydal ven a pak ke svému autu. Celou dobu mlčel a za sebou poslouchal tiché cupitání.
˚•˚•˚
,,Dě-je se něco, pane?" zeptal se tiše Naruto, když si zapnul bezpečnostní pás.
,,Dít se teprve bude," brouknul tiše Madara stále zachmuřený z těch zvláštních pocitů, které mu proudily v těle a zanechávaly v jeho hlavě totální chaos.
Naruto se na něj překvapeně podíval. Vzrušení z Hidanova mučení v něm stále kolovalo a jestli ho měl Madara dodělat, tím líp. Netušil, proč to Hidan v tom nejlepším skončil, už byl jenom kousek od toho božského uvolnění, a najednou ho pustil.
,,Uhm... M-myslel jsem, že dnes navštívíme jenom klub, pane," vydechl schválně hraně zmateně, přitom mu na hlavě rašily neviditelné čertovské růžky.
,,Plány se mění," prohodil Madara s pokrčením ramen a vyjel ze skoro opuštěného parkoviště.
˚•˚•˚
O několik minut později, které proběhly v naprosté tichosti, Madara zastavil před svým domem na příjezdové cestě. Vypnul motor a zadíval se na mladého spisovatele, který už byl opět lehce nervózní.
,,Jdi do pokoje. Na postel. Na záda. Ruce budeš mít za hlavou, nohy od sebe. Za pár minut přijdu." vydechl rozkaz a vytahoval klíčky ze zapalování.
,,A-ano, pane," přikývnul blonďák a vystoupil z auta.
Odemkl dům klíčem, který mu dal Madara už na začátku působení jejich smlouvy a bez zbytečného zdržování zaplul dovnitř.
˚•˚•˚
Madara vcházel do svého nejoblíbenějšího pokoje v domě. Za zády schovával malou krabičku. Tělo se mu začínalo chvět počínajícím vzrušením, které začalo klíčit už v klubu, když se díval na to, jak jeho submisiva dráždí jiný dominant. Teď tomuhle blonďákovi ukáže, komu patří a kdo mu poskytne to nejlepší uspokojení vůbec a už nikdy nepomyslí na to, že by to chtěl zkoušet s někým jiným.
Se spokojeným úsměvem sledoval rozvalené tělo v měkkých peřinách, připravené přesně tak, jak mu nařídil. Líbila se mu jeho poslušnost, ale zároveň tušil, že kdyby mu dal větší volnost, probudil by se v něm jistojistě ďábel. Teď spíš vypadal jako bezmocné štěňátko.
Přistoupil k němu a krabičku si položil na noční stolek. Sáhl na blonďákovi ruce a připoutal mu je opět k dřevěným tyčím, stejně jako nohy. Bříšky prstů začínal přejížděl od nártu, přes lýtko, stehno, bříško a hruď a sledoval chvějící se tělo.
,,Ztráta nebo neschopnost pohybu je jedna věc... Nemůžeš se bránit ani trestu ani laskání... Musíš to vždycky vydržet do doby, než s tím tvůj trýznitel přestane," začal mluvit zhrublým hlasem a svůj putující prst zastavil těsně pod blonďákovým dolním rtem.
Druhou rukou zašátral v nočním stolku a vytáhnul černý saténový šátek.
,,Ale ztráta zraku je pro spoustu submisivů ještě horší, než ztráta pohybu... A co potom, když tyhle dvě věci spojíš dohromady?"
Nebyla to otázka určená pro odpověď a proto taky Naruto mlčel. Nadvezdl hlavu a nechal si černý šátek uvázat kolem očí. Jeho svět se najednou ponořil do absolutní tmy, připomínající jeho omdlení.
Uslyšel škrtnutí zapalovače a jeho tělo sebou trhaně škublo leknutím.
,,Neboj se, zapálil jsem jenom svíčku... Hází na tebe krásné odlesky," uslyšel Madarův hlas a trochu se uklidnil.
Ucítil, jak se postel trochu prohnula, když si na ní jeho dominant sedal.
,,Musím uznat... Že jsem byl vážně trochu naštvaný, když si s Hidanem šel k tomu kříži," uslyšel u svého ucha.
Nasucho polknul a jemně se znovu roztřásl. Tiše vypísknul, když pod ušním boltcem ucítil najednou šílený chlad a cítil, jak kapička nějaké tekutiny teče po jeho krku dolů.
Madara se ušklíbnul. To tělo pod ním bylo tak horké, že kostka ledu, kterou držel v ruce se skoro okamžitě rozpouštěla. Začal s ní jemně putovat po jeho opáleném krku a následoval tak jemné stružky vody.
,,Nečekal jsem, že se otrkáš tak rychle... A sám jsem nečekal to, že mi to bude až tak moc vadit,"
Kostka ledu putovala po rychle se zvedající hrudi a přejížděla pomalu k Narutově levé bradavce.
Madara na ní led přitiskl a spokojeně uslyšel blonďákovo ostré vydechnutí a cuknutí jeho těla.
,,Om-omlouvám s-e, pane," vydechnul tiše spoutaný blondýn a slastně zasténal, když místo studené kostky na své bradavce ucítil horký a mrštný jazyk.
,,Dneska ti nebudu bránit v tom se projevit," zamumlal Madara a poměrně dsrně jej do vztyčeného hrotu kousnul, ,,Křič si jak chceš... Udělej se kolikrát chceš..." přiložil na ní opět led, jakoby jí chtěl vyléčit, ,,Protože ti garantuju, že dneska neodpadneš kvůli jednomu silnému orgasmu, ale odpaneš proto, že tvoje tělo už tu přemíru slasti nezvládne ani fyzicky ani psychicky,"
Naruto se pod těmito vzrušujícími slovy znovu slastně oklepal.
,,Po tom, co tu dneska zažiješ... Už nedostaneš tak imbecilní nápad, aby si zkoušel jaké to je s někým jiným," šeptal hlubokým a drsným hlasem, přičemž začal kostkou ledu škádlit druhou bradavku.
,,Protože si uvědomíš... Že jenom já tě dokážu takhle rozdovádět a uspokojit,"
Olíznul jí jazykem a znovu hrubě stiskl. A znovu přiložil led.
Blonďák si jen zuby stiskával spodní ret. Nechtěl před ním vypadat jak nedočkavec a sténat před ním jako levná holka.
,,Patříš mě... Rozumíš mi, otroku?... Patříš jenom mě," šeptal.
Kostkou ledu mířil k jeho bříšku. Fascinovaně sledoval stružky vody, které se po tom mladém těle rozlévaly. Led v jeho rukách pomalu tál, ale on jich měl v zásobě ještě velké množství.
,,Jenom já ti můžu ukázat, jaké to je zažít absolutní rozkoš a slast,"
Narutovi se z těch slov začínala motat hlava. Vzdychnul, když zacítil studený led v pupíku, kde mu ho Madara nechal, aby zcela roztáhl a ve vodních proužkách mu stékal kolem pasu a do vzrušeného rozkroku.
Černovlasý dominant se natáhnul pro druhou kostku. Zlehka jí přiložil k Narutovým rtům a hrotem obkroužil jejich konturu. Opět netušil, co za divný pocit mu hučel v hlavě a nabádal ho k tomu, aby se na ty rty přisál a při nejlepším z nich vysál všechen život. Zavrtěl hlavou a ze rtů sjel k bradě. Z brady putoval přes ohryzek a od něj následoval vlhkou cestičku svým horkým jazykem.
Narutovi se začínalo už hůře dýchat. Čím dál víc jeho dech byl trhanější, nehledě na to, že Madarova hlava se blížila víc a víc k jeho ztopoření, které už se delší dobu tyčilo v celé své kráse a lačně čekalo na jakýkoliv dotyk.
,,Řekni mi, otroku... Co by sis přál?" zajímal se tiše starší muž a ledem objel škádlivě jeho přirození.
Přitiskl ho na jeho varlata a fascinovaně sledoval, jak se pod náporem chladu začínala scvrkávat do roztomilých nalitých kuliček. Sjel po jeho hrázi až k jeho otvoru, kde nechal zbytek ledu rozpustit, aby jej tak navlhčil.
,,Chci... Mmh-chci... Potěšit svého, pána," vydechnul Naruto a znepokojeně se zavrtěl.
Madara se natáhnul pro několik kostek ledu krabičky.
,,A jak bys mě chtěl potěšit?"
Jednu mu položil na pravé prso, druhou na levé a třetí vložil znovu do pupíku.
,,Jakkoliv budete chtít, pane... Jakkoliv to bude v mé moci, pane..."
Třetí vložil Narutovi mezi rty a se čtvrtou vniknul do jeho análního otvoru.
Naruto tiše vykřiknul a kostku ledu sevřel mezi zuby, aby mu nevyklouzla. Nechával vodu stékat přes koutky a v zadečku cítil chlad, ale zároveň šílené horko.
,,Správná odpověď, otroku," pousmál se na něj Madara, i když věděl, že ho nemůže skrze šátek vidět.
Vzal hořící svíčku, která rozhodně nesloužila jenom k dobrému a poměrně romantickému osvětlení, ale její vosk sloužil jako masážní. Byl skvělý na mnoho účelů.
Nahnul kalíšek se svíčkou v dostatečné vzdálenosti od Narutova hrudníku a přímo s hořícím plamenem touhy v očích začal na jeho tělo kapat horký vos.
Blonďák vypísknul lehkým zděšením, ale rychle se uklidnil, když ta zvláštní tekutina hřála jenom malou chvilku a pak dosáhla příjemné teploty.
Madara ho poté po jeho těle začal v krouživých pohybech rozmazávat a vmasírovával jej do horké kůže. Naslouchal tichým vrnivým vzdechům, linoucím se z blonďákových úst.
,,Komu patříš?" vydechnul chraplavým hlasem a prsty zamířil k jeho otvoru.
Začal masážní vosk rozmazávat kolem něj.
,,V-vám, pane, h-ách!" vykřiknul slastně blonďák, když do něj Madara vniknul prvními články svých palců.
Cítil, že tímhle stylem, i touhle pomalou nesnesitelnou rozkoší, se velmi rychle přehoupne přes vrchol.
,,Nikomu jinému?"
Začal jej palci roztahovat a pozvolna jemně a pomalu krátce šukat. Jen na první články palců.
,,N-nhe," svá slova podtrhnul i zavrtěním hlavy.
Zkousnul si spodní ret.
,,Tak proč si s ním šel?"
,,Ř-řekl jste... Ž-že mů-můžu pa-ne... Nasbírat materiál h-ah pro sv-vou... Knihu,"
,,Vzrušovalo tě se mi dívat do očí, když ti to dělal někdo jiný?"
Madara palci vyklouznul ven, což Naruto okomentoval nesouhlasným stenem a zavrtěním se v bocích. Jeho mužství bolestně pulzovalo a toužilo po doteku, ale tomu se nedostávalo.
Přemýšlel, zda mu má říct pravdu, nebo raději zalhat.
,,Odpověz mi, otroku," zvedl lehce hlas.
,,Ano, pane... Vzrušovalo," vydechnul nakonec popravdě.
Nesmírně ho to rajcovalo. Ještě chvíli a udělal by se jenom z toho pohledu, nikoliv však z Hidanova opečovávání.
Madara se opět pro něco natáhnul do šuplíku nočního stolku.
Blonďák nemohl vědět, co to je, ale velmi rychle to pocítil, jelikož se mu ta věc začala drát do těla. Byla dlouhá a tlustá a... Začala vibrovat...
,,Ngh-áách!" vykřiknul vzrušeně, jelikož tohle nebyly ty známé slabé vibrace vajíčka.
Tohle mu rozvibrovávalo snad půlku těla!
,,Takže si mě vlastně chtěl vědomě vyprovokovat?" ušklíbnul se Madara a tlačil vibrátor hlouběji a hlouběji do jeho těla.
,,Ngh... Hmm... Ah-ano... Pane," přiznal se Naruto.
Začal se kroutit jako had na horkém písku. Slastná extáze mu pulsovala žílami místo krve a jeho přirození sebou začalo škubat.
,,Do hajzlu," vydechnul, zatnul čelist a začal stříkat.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro