Moc děkuju za všechny komentáře u předchozí kapitoly! ^-^ <3 Jste naprosto nejskvělejší! <3
Chvíli jsem sice měla v plánu jí předělat, ale pak jsem nad tím mávla rukou a řekla si, ať aspoň víte, co je schopné se mi v té hlavě urodit za úchylárnu :D

Blonďatý spisovatel se probral až nadcházejícího dne pozdě odpoledne. Bolestně a vysíleně se protáhnul na posteli. Posadil se na ní a tiše zaskučel. Zadek ho docela bolel a pořád tak zvláštně štípal. Překulil se na břicho a rozvalil se jako přejetá žába. Zhluboka vydechnul a zadíval se do protějšího okna.

Když pomyslel na včerejší sexuální zážitek, vzrušeně se opět otřásl. Ale stejně pořádně nepochopil, za co byl doopravdy potrestaný. 

,To mu vážně až tak vadilo, že jsem se ho zeptal, proč se nelíbá a nesvlíká? Proč nesténá? Co na tom je? Tohle přece jen tak normálního člověka nemůže naštvat.' pomyslel si zaraženě.

Vlezlý hlásek v hlavě mu však napovídal, že Madara rozhodně není normální člověk. 

Naruto si povzdechl.

,Co když vážně něco skrývá? Proč... Proč by jinak zatajoval svou identitu miliardáře?... Máme spolu ,,vztah" už takřka čtrnáct dní, ale vlastně ho stejně pořádně neznám... Uzumaki, co tě to napadlo jít do tohohle, aniž bys toho člověka nejprve pořádně poznal?!' začal si vyčítat.

,Protože tě uhranul hned napoprvé, co jsi ho spatřil,' ozval se otravný hlásek.

Nu... Byla to pravda. Když ho viděl poprvé v restauraci, srdce mu vynechalo pár úderů, a když mu položil tu nabídku, že mu všechno ochotně názorně ukáže a předvede, byl by to idiot, kdyby couvnul. Kdo by mu vlastně mohl odolat?

˚•˚•˚

Po nějaké chvíli nakonec vstal z postele a skoro mátožně a zmateně si zabalil všechny svoje věci. Dneska stejně mělo končit jeho třídenní dobrodružství, tak proč se tu zdržovat. Jejich vztah je čistě ,,pracovní" a nemá smysl tu setrvávat víc, než bylo nutné.

˚•˚•˚

,,Probral si se docela brzy," uvítal ho Madarův hlas v obývacím pokoji, kam se doploužil, jelikož tam stále měl položený svůj notebook.

,,Uhm, n-no jsem vzhůru už delší dobu," přiznal s polknutím.

,,Jsi v pořádku?" zamračil se na něj zlehka tmavovlasý muž.

,,J-jo, jen... Jen bych rád už jel domů," zamumlal.

Madara vstal z křesla a přistoupil pomalu k němu.

,,Stalo se něco?" staral se.

,,Ne. Jsem v pohodě, vážně. Jen... Stejně jsem měl dneska už odjet, ne? Navíc, ehm, mám doma ještě dost práce." 

Madara ho sjížděl rentgenovým pohledem.

,,Měl by si tu ještě chvíli zůstat. Aspoň do večera, abych se ujistil, že jsi v naprostém pořádku... Včera to bylo dost drsné."

,,Zavolám Kibovi, aby se za mnou stavil. On na mě dohlédne. Nemusíš mít strach." řekl pevně a rozhodně.

,,Fajn. Nebudu ti bránit. Chceš jít? Jdi, ale dávej na sebe pozor."

˚•˚•˚

- O dvě hodiny později –

Naruto právě ustupoval ze svých domovních dveří, aby mohl projít jeho nejlepší přítel, kterému zavolal hned, jakmile se dostal domů.

,,Děje se něco? Zněl si dost naléhavě," staral se hnědovlásek a proplul do útrob útulného domu.

,,Byl jsem teď tři dny u Madary a jsem z toho trochu zmatený," vysvětlil blonďák lehce podmračeně.

,,Byl jsi tam tři dny?" vydechl Kiba překvapeně.

,,Jo... Je na tom něco špatnýho?"

,,Jak dlouho máš podepsanou smlouvu?"

,,Eh, co? No... Podepisoval jsem ji osmého a dneska je dvaadvacátého tuším?... Takže čtrnáct dní... Proč?"

,,No... Jen je trochu nezvyk, že tě u sebe nechal po tak krátký době," pokrčil Kiba rameny a zamířil do kuchyně.

,,Proč?" 

Blonďák ho zamračeně následoval.

Druhý mladík rozhodil rukama.

,,Tohle se často nestává," řekl a vyznělo to dost tajemně.

Naruto si povzdechl a promnul si kořen nosu.

,,Co všechno o něm víš?" zeptal se ho zpříma.

Kiba se na něj překvapeně podíval.

,,Co?"

,,Co všechno o něm víš?" 

Hnědovlásek se usadil na barovou židličku.

,,Jak proběhly ty tři dny?" zeptal se najednou.

,,N-no... Zavolal mi, jestli bych mohl přijet. A ať si zabalím na tři dny... Tak jsem jel. První den jsme strávili takovou spoluprací na knize. Osvětlil mi pár věcí a praktik a dávali jsme to do kupy. Pak jsme si povídali, poznávali se... Pak jsem skončil na pranýři," uchechtl se Naruto na konci a přistoupil k lednici.

Vytáhl láhev vína a z poličky vyndal dvě skleničky. Rozlil rudou tekutinu a jednu sklenku podal Kibovi.

,,Pak jsme druhý den jeli do jeho kanceláře... Tam jsme si to rozdali o jeho pracovní stůl... Políbil mě... Pak... Pak jsme tak nějak zbytek dne zase strávili tak nějak pohodově. No a navečer jsem se začal zajímat o to, proč se vlastně nelíbá a proč se nesvlíká a to... Co se stalo potom, nebudu radši komentovat." zrudnul jako jahůdka.

Kiba na něj koukal jako vyoraná myš.

,,Políbil tě? U sebe v kanclu?"

Naruto přikývnul.

,,Chtěl, abych u toho byl zticha a já si prokousl ret," pokrčil rameny.

,,Takže víš, že je miliardář,"

,,Jo... Jak to víš ty? Taky si tam s ním spal?"

Naruto momentálně netušil, proč se v něm najednou vzedmula vlna vzteku a žárlivosti. Neměl proč být na něj naštvaný a už vůbec neměl důvod na něj žárlit.

,,Byl jsem tam, ale nespal jsem s ním v jeho kanclu,"

,,Jakou laskavost ti Madara vlastně dlužil, když přišel na tu schůzku se mnou?" zajímal se najednou Naruto.

Úplně by vlastně zapomněl na to, že za tohle všechno vděčí vlastně svýmu nejlepšímu příteli.

,,No... Víš, jak naši vlastní tu menší firmu, viď?"

Blonďák přikývnul.

,,No tak jsem je přiměl k tomu, aby Madarovi pomohlo s jedním velkým obchodem, když jsem s ním měl ještě smlouvu,"

,,Aha,"

Naruto se napil ze své sklenky.

,,Co ti vlastně řekl na to, když ses ho zeptal proč se nelíbá?"

,,Že je to prej hodně intimní záležitost,"

,,To samý řekl i mě. A na to, že se nesvlíká?"

,,Na to mi vlastně neodpověděl,"

Kiba se zamyslel.

,,Upřímně jsem se ho na to nikdy nezeptal. Nějak mi to nepřišlo podstatný."

,,Hm... A víš o něm ještě něco jinýho, kromě toho, že je to miliardář?"

,,Jako myslíš nějakou špínu? Temnou minulost, nebo tak?"

,,Něco takového,"

Kiba zavrtěl hlavou.

,,Ne... Nic... Bohužel... Je skoro čistej jako lilie. Svým submisivům se pečlivě věnuje."

,,Znáš někoho?"

,,Jo... S pár týpky jsem se potkal,"

,,A kde?"

,,V jednom BDSM klubu. Měli už své stálejší partnery, nebo teda dominanty." uchechtnul se Kiba,

,,Poznal jsem je před třemi lety, když mě tam Madara vzal. A doteď jsem s některými z nich v kontaktu. Jsou to bezva kluci."

,,Žádný holky?"

,,Ne,"

Naruto se odmlčel. Drzel stopku skleničky a kroužil zápěstím. Sledoval jak rudá tekutina obaluje průhledné sklo.

,,Hej, kámo, jsi v pohodě? Zdáš se mi takovej... Divnej... Stalo se mezi vámi dvěma něco?"

Naruto se na něj zvláštně podíval.

,,Ne... Myslím, že ne,"

˚•˚•˚

Kiba od Naruta odešel až opravdu pozdě večer. Společně probírali Madaru, smlouvu, submisivní i dominantní pozice. Kiba mu vyprávěl o klubu a co ho tam čeká, jestli se tam rozhodne s Madarou někdy jít, popřípadě pokud mu to vůbec nabídne.

Když se za ním zavřely dveře, Naruto se s hlubokým povzdechem odebral do koupelny, kde se vysprchoval a připravil se ke spaní. Kupodivu i přesto, že naspal několik hodin a vstával až pozdě odpoledne, byl utahaný. Dneska se už se psaním rozhodně zdržovat nebude, na to bude čas jindy. To, co zažil za poslední tři dny, se mu z paměti jen tak nevymaže.

Ulehal do postele ještě víc zmatenější, než když se do dnešního dne probudil.