Uběhl další týden a mě oznámili, že se za dva dny budu moct jít domů. Netěšil jsem se domů, jelikož jsem věděl, že mě Jeff jednou najde a pokusí se mě znovu zabít.

Byla tma a já otočil hlavu k oknu, po kterém pomalu stékaly kapky deště. V ten den co mě bratr málem zabil, tak taky pršelo.

Unaveně se mi zavírali víčka, v jednu chvíli se mi zdálo, že můj bratr stojí před mojí postelí,trhnutím jsem otevřel oči, s úlevou jsem zjistil, že tam nikdo není.

Znovu jsem zavřel oči, a už jsem konečně usnul, před mýma očima se mi přehrávala moje rodina a bratr. Hrály jsme si spolu, smáli jsme se, ale pak se mi před očima přehrály ty šikanátoři a můj krásný sen se změnil v peklo.

Snažil jsem se svého bratra ochránit, ale oni mě zbili. Poté si vzpomínám jak můj bratr padá v plamenech po schodech.

Ten jeho křik bolesti a utrpení.

S křikem jsem se probudil. Už svítalo, všiml jsem si mojí krvavý paže, vedle mě ležela hadička. ,,Zřejmě jsem si jí vytrhl při to snu," pomyslel jsem si.

Do mého pokoje přišla Susan, když si všimla hadičky, tak jí vrátila zase zpět. Chytil jsem jí za ruku. ,,Prosím nepouštěj sem mého bratra!" vykřikl jsem a pevně jí stiskl ruku.

,,Liu to je dobrý není tu!" uklidňovala mě, ale já ho pořád viděl stát ve dveřích. ,,Tam stojí!" vykřikl jsem, Susan se tam otočila. ,,Není tam!"

,,Já ho tam vidím!"

Susan mi něco dala do kapačky a já se uklidnil. ,,Je mi líto co se ti stalo Liu," řekla Susan a políbila mě na čelo.

Zavřel jsem oči a usnul. Cítil jsem jak mě Susan drží za ruku

Pokračování příště...
KvetkaTheCauliflower
JackN2004
AnetPilaov