Procházel jsem přes park, za sebou jsem slyšel smích. Nebyl to smích mého, ale byl to dívčí smích. Pomalu jsem se otočil a ocitl se tváří v tvář dívce.

,,Kdo jsi!?' zeptal jsem se a udělal krok do zadu, ale dívka neodpověděla místo toho udělala jeden krok ke mě.

,,Spíš kdo jsi ty!" promluvila na mě. ,,Jsem..." zarazil jsem se. ,,Pokud to je někdo z Jeffovo výtvorů, tak se mě bude chtít zbavit," pomyslel jsem si.

,,No? Tak kdo jsi!?'promluvila na mě znovu, nereagoval jsem, radši jsem udělal ještě jeden krok dozadu a čekal co udělá.

Nechtěl jsem se dostat do problémů mám přítelkyni a nechtěl jsem, aby mě zatkli, za to, že jsem zabil jednu krávu, která si myslí, že je vrah.

,,Řekni mi, kdo jsi ty, a pak ti možná odpovím," řekl jsem a zamračil se. ,,Jsem Nina the killer!"

,,Takže další výtvor mého bratra!" zavrčel jsem. ,,Liu!" vykřikla. ,,Jo jsem to já. Těší mě," řekl jsem.

,,Myslela jsem, že tě Jeff zabil!"

,,Jeff!? Jo malem jsem umřel, ale díky nenávisti k mému bratrovi jsem se probudil. Teď mě nech mám nějakou práci!" řekl jsem a otočil se k ní zády, ale to jsem neměl dělat.

,,Jeffa nezabiješ!" zakřičela na mě. ,,Tak mě zastav ty špíno!' vykřikl jsem a otočil se na ní, právě v tu chvíli co mě chtěla bodnout.

Chytil jsem jí za ruku a pěstí jí praštil do břicha. ,,Nepokoušej se mě zabít!" zavrčel jsem a skopl jí na zem. Otočil jsem se k odchodu. ,,Tvůj bratr tě, jednou zabije!"

,,To dřív zabiju já jeho!" zakřičel jsem a prošel park, až do konce.

Vrátil jsem se na místo, kde jsem našel noviny sedl jsem si a čekal.

Seděl jsem tam nejmíň tři hodiny, ale nic Jeff se neobjevil, radši jsem tam ještě hodinu nebo dve čekal už se stmívalo, ale po mém bratrovi ani stopa.

Tak jsem pomalu vstal a vyšel do ulic, ulice byli tiché, žádný člověk v dohledu.

,,Byl jsem tam pět hodin, tak kde je?!" pomyslel jsem si a podíval se znovu do jeho úkrytu, ale neviděl jsem tam nic co by připomínalo Jeffa.