Nahlédl jsem zpět do té uličky,nikoho jsem neviděl, tak jsem šel dál, až do parku, kde jsem si sedl a přemýšlel.

Asi po půl hodině jsem vstal a chtěl odejít, ale slyšel jsem hlasy spíš,to bylo šeptání a pak kroky, které se blížili přímo ke mě.

Pomalu jsem se otočil v křoví se mihlo něco bílého, neměl jsem odvahu se tam jít podívat, vydal jsem se tedy na konec parku, kdybych jen já blbec od tamtud utíkal.

Předemnou vyběhl Jeff a srazil mě k zemi. ,,Mysel jsem, že jsi mrtvý!" vykřikl jsem a snažil se najít nůž, ale ten jsem nechal doma.
,,Teď udělám to co jsem měl udělat už dávno!" řekl Jeff a napřáhl se se svým nožem. V jeho očích se zaleskla nenávist, kterou jsem v jeho očích nikdy neviděl, až teď.

Skopl jsem Jeffa ze sebe a zdrhal co mě síly stačily, ale on byl rychlejší. Prudce jsem zastavil a otočil se na něho. Mlčky jsme na sebe hleděli, pevně jsem sevřel pěst a stále na něho hleděl. Čekal jsem co udělá, ale on neudělal nic jen na mě hleděl.

Tak jsem toho využil a utíkal pryč, asi po dvou minutách běhu jsem slyšel, že za mnou běží, nezastavil jsem se a běžel bez přestávky, až k našemu domu.

Rychle jsem odemkl a vběhl dovnitř zavřel jsem a pomalu sklouzl po dveřích, až na zem. Z kuchyně vyběhla Susan. ,,Co se stalo!?" vykřikla.

,,Jeff..." zašeptal jsem a začal se klepat strachy ještě víc. Asi po hodině jsem došel do kuchyně a vzal si ten nejostřejší nůž co jsem našel.. ,,Co děláš?!" vykřikla Susan. ,,Jdu na Jeffa!" řekl jsem a pevně stiskl čepel nože.

,,Jsem připravený ho zabít za každou cenu," dodal jsem a vyšel z domu. Neposlouchal jsem Susan,nechtěl jsem jí poslouchat, byl jsem rozhodnutý ho zabít.

V tu chvíli začalo pršet, moje vlasy byli hned promočené, ale to mě nevadilo, chtěl jsem najít bratra a ne si užívat deštivý den.

Rozhodl jsem se...pokud se mě bude snažit nějaký polda zastavit v hledání mého bratra, tak bude mít co dočinění s Liem!